z toho jasně vyplývá, že systém je především výhodný pro farmáře. Dostane peníze za produkty, které možná sklidí a v nejisté kvalitě. Odeberu-li si je nebo ne je mu jedno, protože má zaplaceno. Smluvím se ze sousedy ( skupinou) a někdo s nich udělá ze sebe dopravce a doveze ostatním objednané produkty. Byl by v tom čert, aby byli zrovna všichni doma, takže dopravce může rozvoz i opakovat ( event. skladovat doma). Konečně když dovezu k někomu produkt a on řekne, že se mu kvalita nelíbí, tak produkt zase odvezu. Pojedu za farmářem nebo si to vezmu domů?
Mám o tom fungování trochu pochybnosti a cítím přesouvání odpovědnosti výrobce na spotřebitele.
Ono je to myslím hlavně o důvěře. Bratr (předtím otec) léta pěstuje brambory. Každoročně je rozváží bez předchozího oznámení hlavně stálým zákazníkům v obci a okolí. Lidé kolikrát doma nejsou, brambory jim dá za vrátka a oni sami je přijdou zaplatit a vrátit pytle. Zatím to nepotřeboval evidovat, zda někdo platil či ne. Taky si kromě dvou případů nevzpomínám, že by je někdo vracel. (1 případ – prostě nechtěli červené brambory a jiné neměl, tak je vzal zpět, 2. případ – omylem se mezi konzumní připletl 1 pytel odpadních tak jim je vyměnil) To, že se sklidí v různé kvalitě je v zemědělství běžné. Když je sucho jsou brambory malé, když mokro trpí snáze plísní. Když prudce naprší začnou pukat, když jsou moc velké bývají uvnitř duté a je třeba je vykrajovat. Prostě počasí a přírodu nelze naprogramovat. Lidé z vesnic to většinou vědí a berou co je. V obchodech často vidím daleko horší kvalitu.
ČLÁNKY DO MAILU