O tomto zákroku kolují hotové legendy. Že vám po něm narostou vousy, zhrubne hlas a přiberete na sto kilo. Nebudou vás chtít žádní muži, protože vycítí, že je s vámi něco špatně, a že nejste „celá žena“… Nic z toho pochopitelně není pravda, jak dokládá i příběh atraktivní Marie, které by čtyřicet rozhodně nikdo nehádal.
Své jméno však zveřejnit nechce, protože jde o příliš intimní problém. Přesto otevřeně vypráví, proč se sama před lety nechala sterilizovat. A proč se jí zdá tato forma antikoncepce pro ženy jako je ona, ideální.
Čtěte také: Antikoncepci brát nebudu
„Bylo mi přes třicet, měla jsem tři děti, z toho třetí otěhotnění se podařilo se zavedeným nitroděložním tělískem – čili to jsem jako antikoncepci už nechtěla. Mám křečové žíly, takže hormonální antikoncepce taky nebyla vhodná. Doktorka mi navrhla sterilizaci. Probrala jsem to s manželem, zvažovali jsme tu nezvratnost kroku, ale on naštěstí neměl ty řeči některých manželů mých známých, které to také zvažovaly, ale doma od muže slyšely: "už bys mě nepřitahovala jako žena…“ ,“ popisuje Marie.
Ilustrační foto
„Tři děti nám bohatě stačí (někdy my nestačíme jim) a i pokud by člověk myslel na černé scénáře, že by se někomu něco stalo, nevidím jako nejšťastnější pořizovat si za dítě „náhradníka“. Další dítě jsme prostě rozhodně neplánovali a při naší reprodukční úspěšnosti jsem nechtěla riskovat potrat,“ říká.
Následovalo vyřizování papírů, podmínky dané zákonem splnila hravě (věk nad třicet let, tři děti), dostala razítko a mohla se objednat na zákrok na Bulovku. Naštěstí pro ni měla zdravotní indikace, kvůli kterým jí komise zákrok povolila.
„Zákrok probíhá úplně hladce, jeden den jsem nastoupila, kvůli předoperační přípravě, zákrok se provádí laparoskopicky v narkóze, pak jedna noc na jednotce intenzívní péče a z ní ráno rovnou domů bez jakýchkoli obtíží. Zákrok u mě nic jiného neovlivnil, nenarostly mi vousy, nemám sto kilo, menstruace probíhá normálně a frigidní nejsem, což jsou jen některé z těch nesmyslů, které jsem o sterilizaci slyšela,“ říká Marie. „A po pravdě – úplně jsem zapomněla, že existuje něco jako obavy z otěhotnění, a jsem ráda, že to nemusím řešit,“ dodává.
Sterilizaci žen brání muži
Marie byla rozhodnutá a neměla první důležitou překážku: manžela, který by si sterilizaci nepřál. Většině žen, které taková myšlenka napadne, totiž paradoxně v tomto kroku zabrání její muž. Většinou argumentem, že už pro něj nebude žena přitažlivá.
Z lékařského hlediska je to nesmysl: sterilizace znamená podvázání obou vejcovodů, k vajíčku se tak nedostanou spermie. Není však nijak narušena hormonální hladina organismu ženy, její menstruace či prožívání sexu. Žena dokonce může dál mít děti, ovšem ze zkumavky. Tedy klidně vlastní, ale jinde oplodněné a vložené do jejího těla. Ale z psychologického hlediska je prý pro muže sterilizace ženy jen těžce přijatelná.
„Je to vcelku logické, chlapy od věků podvědomě zajímají ženy, které jsou plodné. Proto ta fascinace naší kultury mladými ženami bujných tvarů. To je podvědomý signál, že je žena plodná a muž tudíž může naplnit svou roli „rozsévače semene“. A pravda, je mu jedno, že je to žena, která nese na svých bedrech rizika těhotenství a péče o děti,“ komentuje to psycholožka Nina Šebková.
„Pokud se však žena chce nechat sterilizovat, a je si svým rozhodnutím jistá, ať to klidně udělá. Jestliže mužům sama neřekne, jakou metodu antikoncepce zvolila, sami to rozhodně nepoznají a její atraktivitu pro mužské pohlaví to nesníží. V dlouhodobém partnerském vztahu je to ale problém, tam je vždy lepší se s partnerem na tak důležitém a nevratném kroku dohodnout a shodnout. Pokud něco takového udělá žena svému partnerovi za zády, právem se může cítit podvedený a vztah kvůli tomu může i ztroskotat,“ říká psycholožka.
Pokud už ale žena má partnera, který má stejný názor na sterilizaci, ještě nemá vyhráno. Čeká ji boj se současnými zákony a vyhláškami.
Sterilizaci musí schválit komise
Ilustrační foto
Podle ředitele Ústavu pro matku a dítě Jaroslava Feyereisla, možná právě i kvůli tlaku mužů sterilizací ubývá. „Děláme jich na žádost žen tak třetinu toho, co jsme dělali ještě před deseti lety. Řekl bych, že za tím ovšem i větší rozšíření antikoncepce, zejména hormonální, takže ženy přestaly tuto dříve běžnou formu antikoncepce využívat. Své taky asi sehrály příliš rigidní zákony,“ říká lékař.
Nyní je v Česku zhruba jen méně než jedno procento sterilizovaných žen a to se ještě mezi nimi neodlišuje, které ženě sterilizaci navrhli lékaři sami ze zdravotních důvodů, což jsou například stavy po některých typech nádorů, a která si ji vyžádala sama.
Stará vyhláška, která upravuje pravidla pro sterilizace, pochází z roku 1972. Už z toho je vidět, že dávno neodpovídá podmínkám moderní doby. Je totiž dost přísná a žena v podstatě nemá možnost volby sterilizace sama. Vždy jí to musí schválit speciální komise a vždy k tomu podle vyhlášky musí být závažné zdravotní důvody. Ty jsou navíc přesně vyjmenovány ve Věstníku ministerstva zdravotnictví. Například když má takovou chromozomální vadu, že je dědičná i pro dítě.
Počet sterilizací u nás rostl až do roku 1999, kdy bylo sterilizováno 4380 žen. Od té doby jejich počet klesá. V roce 2004 zákrok podstoupilo 3933 pacientek, a nyní ještě jich ještě zhruba o dvě stovky méně.
Při tom všem musí žena splnit několik přísných kritérií. Musí mít nejprve tři děti (tedy trochu ponižujícím způsobem dokázat, že svou roli matky pro společnost už dostatečně plnila). A mít věk nad třicet pět let. Plus ten vážný zdravotní důvod.
Na druhou stranu je možné ženám provést sterilizaci, pokud už rodila dvakrát císařským řezem, tak potřetí při stejném porodu může lékař udělat sterilizaci automaticky pouze s jejím souhlasem. Což v době, kdy řada žen rodí císařským řezem a přesto chtějí mít víc dětí, nemá opodstatnění. „Taky je to zrovna jedna z věcí, které z vyhlášky zřejmě zmizí,“ říká Jaroslav Feyereisl.
Žena, která se chce rozhodnout dobrovolně pro sterilizaci, tedy bez lékařského důvodu, musí nejprve odrodit čtyři děti. Teprve pak se smí sama rozhodnout, že už další nechce. I tak ovšem o jejím zákroku rozhoduje takzvaná sterilizační komise a povoluje jej. Pravidla, jaká platí u sterilizací, jsou dávno nefunkční a přísnější než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Přitom sterilizace jsou v zahraničí jednou z běžných metod plánovaného rodičovství.
V Česku se podle šéfa Gynekologicko-porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka provádí sterilizací velmi málo, právě díky tomuto zastaralým pravidlům. Přitom podle něj například v USA jde o vůbec nejčastější formu antikoncepce u žen. Dokonce obvyklejší, než je rozšířená hormonální antikoncepce.
„Jak bude vypadat nová vyhláška s novými pravidly zatím nelze říct. Zrovna se totiž připravuje, a těch verzí, které náš ústav připomínkoval, bylo už hodně. Tady záleží na politické situaci,“ říká ředitel porodnice v Podolí Jaroslav Feyereisl. Jisté však je, že se už brzy pravidla pro sterilizace změní. Budou liberálnější, takže se mnohem více žen bude moci rozhodnout bez cizího povolování, nemuset řešit antikoncepci navždycky.
ČLÁNKY DO MAILU