V České republice podle posledních dat z roku 2017 proběhlo sto sedmnáct tisíc porodů, přičemž perinatální úmrtnost poklesla pod pět promile, předčasné porody pod osm procent. A rodí se i méně dvojčat (1,4 %). Úmrtnost rodiček ale bohužel zůstává na stejné výši, a přestože se hovoří o tom, že je méně císařských řezů (24,5 %), interval porodů císařským řezem doporučený WHO je mezi patnácti až devatenácti procenty. V Česku byl kolem roku 2000 dokonce jen mezi deseti až dvanácti procenty.
Jak si vedlo porodnictví v čase a kam se bude ubírat v dalších letech? Na to se podíváme v dalším dílu našeho speciálu k 10. výročí serveru Vitalia.cz.
Nad porodem má vycházet slunce jen jednou
„České porodnictví i v porovnání s hospodářsky rozvinutým zahraničím dosahuje impozantních výsledků, kterými se můžeme ve světě právem chlubit,“ řekl během dialogů o medicíně MEDialogy vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze prof. Antonín Pařízek. Je tomu skutečně tak nejen z pohledu lékařů, ale i budoucích maminek?
Systém péče o matku a dítě se v České republice buduje už sedmdesát let a za tu dobu prošel poměrně velkými změnami. „V dobách, kdy rodily naše babičky, platilo pravidlo, že nad porodem má vycházet slunce pouze jednou,“ řekl k prvopočátkům českého porodnictví Antonín Pařízek. V době kolem roku 1900 byly porody dlouhé a rodičky vyčerpané, neexistovalo, že by u porodu asistoval manžel a držel svou ženu za ruku, jako je to možné dnes. Děti se nerodily v dobré kondici, protože porod, který je delší než patnáct hodin, je pro ženu i dítě velmi vyčerpávající. Stálo to hodně úsilí a uběhlo hodně let, než si ženy lepší podmínky pro porod vydobyly (v čemž i nadále pokračují).
Porodnice už nejsou nedobytné pevnosti
Velký milník českého porodnictví představují osmdesátá léta, během nichž byl zaveden tzv. rooming in. Miminkům umožňuje nepřetržitý kontakt s maminkou, která tak dokáže okamžitě reagovat na jeho potřeby, tedy zejména kojení. V devadesátých letech byla ustanovena třístupňová péče o novorozence (podrobněji na stránkách České neonatologické společnosti), zavedena centralizace předčasných porodů do Perinatologických center a hranice schopnosti přežití plodu se snížila na 24. týden těhotenství.
„Co se zdálo v roce 1994 nemožné – aby dítě v 25. týdnu těhotenství samo dýchalo nebo bylo časně enterálně krmeno (sondou) –, bylo v roce 2014 již úplnou samozřejmostí,“ říká Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice s tím, že pokrok v péči je patrný právě u předčasně narozených dětí.
Dalším zásadním okamžikem v historii porodnictví bylo vpuštění otců na porodní sál a umožnění návštěv v porodnicích. „Kdybychom o něčem podobném mluvili před třiceti lety, tak by se každý asi smál,“ komentuje tehdejší náhled na porodnictví primářka z Hořovic.
V porodnictví není ale jen vše růžové
Vedle pozitiv se v našem porodnictví objevují i problémy, například v důsledku zvyšujícího se věku rodiček.
Galerie: Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá
„S věkem ženy se u ní totiž objevují civilizační choroby, jako je diabetes a vysoký krevní tlak. Stoupá skupina žen v rizikovém těhotenství a klesá skupina žen s fyziologickým těhotenstvím. Věkový průměr prvorodiček v Praze je třicet čtyři let, přičemž ideální věk pro první miminko je dvacet čtyři, dvacet pět let. Až trojnásobně častěji musíme tato těhotenství ukončovat císařským řezem. Aby se rána zahojila, a žena mohla mít další miminko, je třeba dvou let, a tím se žena blíží ke čtyřicítce. Klesá tak tedy pravděpodobnost, že bude mít další dítě,“ uvádí profesor Pařízek.
Ať porodní plány zmizí, přeje si primářka novorozeneckého oddělení
Primářce z Hořovic zase nedělají radost porodní plány, s nimiž mnohé ženy posledních zhruba deset let docházejí do porodnic. Sepisují v nich své požadavky a přání před a během porodu. „Bohužel informace, se kterými do porodnice chodí, nejsou vždy úplně racionální, anebo podložené. Když se pak maminek zeptáme, proč to tak chtějí, tak někdy nevědí.“ Poukazuje i na výjimečný případ, kdy do porodnice přišla žena s porodním plánem o sedmdesáti bodech (případ popsal Český rozhlas).
Jak upozorňuje porodní asistentka Nika Daňková z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, většina bodů, které se objevují v porodních plánech, bývá dnes už v porodnicích běžná. Jenže to se maminky ani dnes vždy nedozvědí, protože se o tom s nimi nehovoří. Kdyby bylo standardní, že bude nastávající maminka jasně a dostatečně informována o tom, co se v jaké situaci bude dít, možná by porodních plánů – psaných často z obav, co bude – ubylo. Podle porodní asistentky by se porodním plánům předešlo i kvalitními předporodními kurzy probíhajícími v porodnici, kterou si matka pro svůj porod vybere. „Do porodnice pak bude přicházet připravená, bude vědět, co se s ní bude dít,“ uvádí Nika Daňková o budoucnosti, respektive možném zániku porodních plánů.
Konec porodních plánů by si do budoucna přála i primářka novorozeneckého oddělení v nemocnici Hořovice: „Přála bych si, aby zmizely porodní plány, aby maminky rodily v porodnicích a odcházely spokojené, že to zvládly tak, jak si představovaly.“
Porodnice dnes není jedinou volbou rodiček
Právě proto, že ženy mají někdy obavy z neznámého prostředí a spousty bílých plášťů, volí porod mimo porodnici. Kolik takových žen existuje, se přesně neví. Pokud totiž porod neproběhne v porodnickém zařízením, tak jde buď o ženy, u nichž nastane překotný porod, jde o mimořádnou situaci; a pak jsou ženy, které si úmyslně naplánují porod mimo zdravotnická zařízení. „Odhad je něco mezi čtyřmi až osmi sty žen ročně,“ říká profesor Pařízek.
Existují (nebo jsou v plánu) i jiná řešení než domácí porod, taková, která zajistí větší bezpečí jak pro maminku, tak pro novorozené dítě. Ve hře jsou do budoucna porodní domy (tedy alternativní varianty porodů mimo nemocniční zařízení s odbornou péčí porodních asistentek), nejdiskutovanější věcí je však jejich vzdálenost od lékařského zázemí. Od chvíle, kdy nastane u porodu problém, do chvíle, než sanitka převeze rodičku do nemocnice, může dle lékařů uběhnout až pětačtyřicet minut. Odborníci upozorňují, že i když celé těhotenství probíhá fyziologicky, přirozeně a všechno je v pořádku a porod začne fyziologicky, bez zásahu a intervence, deset procent porodů se stane nepravidelnými, rizikovými až patologickými.
Galerie: Historie porodnictví
Další dnes již existující možností, kde rodit, je Centrum porodní asistence. První Centrum porodní asistence v ČR vzniklo na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a Nemocnice na Bulovce a Neonatologickém oddělení Nemocnice na Bulovce. I u Apolináře prý již mají připravené křído, kde by rodily maminky s fyziologickým průběhem porodu. K dispozici by měly porodní asistentky, a pokud by nastala komplikace, byl by rychle k ruce neonatalog i anesteziolog na operačním sále. Na realizaci však dle prof. Pařízka chybí sto padesát milionů korun.
Variantou je poměrně nově i ambulantní porod. Ve chvíli, kdy se začnou rozvíjet porodní činnosti, mohou ženy přijít do zdravotnického zařízení, kde bezpečně porodí, porodník zkontroluje maminku a neonatalog miminko. Za hodinu či dvě si mohou vzít miminko do náručí a odejít. Zatím není vše vyřešeno legislativně, proto musí maminky, zejména z důvodu poporodního screeningu stavu dítěte, podepsat tzv. negativní reverz.
Jaká je budoucnost porodnictví?
Plány do budoucna jsou jasné, zvýšit povědomí maminek o tom, co je před porodem i na porodním sále čeká, uklidnit je a být jim oporou. Porodní asistentky chtějí poskytovat péči na vysoké úrovni a převzít zodpovědnost za vedení porodu, protože tu má dnes stále jen lékař. „Mezera, kterou vidíme, je v oblasti ambulantní péče. Na tom s Českou společností porodních asistentek pracujeme, snažíme se o vytvoření Komory porodních asistentek, aby všechny byly registrované, vzdělané a aby pracovaly všechny stejně kvalitně a díky tomu posouvaly výsledky dál,“ uvádí Nika Daňková.
Milena Dokoupilová doufá, že péči o matku a dítě v šestinedělí brzy převezmou právě porodní asistentky. Dnes, stejně jako v sedmdesátých letech, totiž stále platí, že o matku se po porodu stará gynekolog a o dítě pediatr. „Vize do budoucna je, aby se péče sjednotila, dnes už jsou porodnice, na kterých to funguje,“ říká primářka z Hořovic.
Předčasný porod bude snad snáze odhalitelný
Jedním z nejzávažnějších problémů v rozvinutém světě je předčasný porod, neboť čím dříve před plánovaným termínem porodu se dítě narodí, tím je u něj vyšší riziko různých onemocnění. Lékaři proto přicházejí s pilotní studií, jejíž úspěch bude znamenat zavedení screeningového programu pro všechny těhotné ženy v ČR.
Jde o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv. Screeningový program se bude týkat žen, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu.
Pokud má žena za sebou předčasný porod a je na začátku dalšího těhotenství, může se objednat na speciální vyšetření do Perinatologického centra porodnice U Apolináře v Praze. Kontakt lze nalézt na predcasnyporod.eu.
Odborná spolupráce:
Vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
Primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice
Porodní asistentka Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
ČLÁNKY DO MAILU