Jsou tu totiž jednodušší věci, kterými se dá se zvykáním na chlad začít. Co můžete vyzkoušet třeba teď v zimě?
Bez bot a ponožek
Jako první je ideální začít s ochlazováním vzduchem – méně se oblékat, venku se zahřívat pohybem, doma nenosit ponožky, nezavírat nohy do bot a podobně.
„Vykoupat se v přírodě je sice hezký zážitek, ale doma je lepší začít sprchou než se hned zanořit do vany,“ radí fyzioterapeutka Iva Bílková. „Sprchovat se nejprve vlažnou vodou mohou už dvouleté až tříleté děti. Starším lidem s horším krevním oběhem poslouží otírání studeným ručníkem. Začínáme od nártů přes lýtka, kolena, stehna a pomalu až k ramenům, hlavu si namáčet nemusíme.“
Ráno a nalačno – ideální spojení
Kdo už zvládne studenou sprchu, může si ji dopřát ráno i večer.
„Ideální denní doba je ráno nalačno. Pokud bychom se nasnídali, organismus by při otužování směřoval vyšší množství krve do žaludku a do střev a mohla by chybět v jiných svalech – to může mít za následek u lidí s nižším krevním tlakem pocity na omdlení,“ doplňuje Iva Bílková. Večer je třeba počítat s delším časem:
„Večer se máme otužovat dvakrát déle než ráno. V zimě se doporučuje sprchovat 1–3 minuty, v létě 3–5 minut,“ uvádí Iva Bílková.
Pomáhá ale i deset sekund každý den po obvyklé teplé sprše, i tak krátká doba stačí na vyplavení potřebných hormonů a posilování zdraví. Poté je třeba tělo osušit ručníkem a nejlépe prohřát zevnitř díky svalové aktivitě pár poskoky nebo dřepy.
Hlavní přínosy otužování
- Postupně dochází k vybudování silné obranyschopnosti organismu.
- Otužilcům se vyhýbají virová onemocnění, optimalizuje se krevní tlak, zlepšuje se stav alergií, působí pozitivně na kardiovaskulární i lymfatický systém.
- Dokonce může fungovat i na hubnutí, ovšem to už jde o trénované jedince, kteří se pravidelně otužují minimálně dva roky.
- Otužilci nebývají tolik náchylní ani na změny počasí, které dělají běžným lidem často těžkosti.
- Otužování vede k duševní vyrovnanosti – zlepšení psychické pohody navíc přichází hned po pár dnech otužování a je skvělým motivátorem pro začátečníky.
Běhání a chození naboso
Dalším zajímavým způsobem otužování je chození či běhání naboso. Stejně tak jako sprchování ledovou vodou to zpočátku nemusí být vůbec příjemné, ale postupným tréninkem se to dá zvládnout. Není vůbec špatné se v zimě zout a projít se po pořádné vrstvě sněhu. Lidské tělo na tento chlad reaguje a snaží se pokrýt tepelné ztráty.
Bez tréninku nezůstávejte ve sněhu moc dlouho. Tělo bude nejprve reagovat zvýšením krevního oběhu do prochlazených míst. Ale netrénované tělo po chvíli bude situaci řešit naopak snížením krevního oběhu do chladných míst a může lehce dojít k prochlazení či omrzlinám. Důležité je nezůstat ve sněhu stát na jednom místě. Pohybem dochází ke kratšímu doteku nohy se sněhem a tepelné ztráty nebudou tak velké.
Galerie: Otužování je fenomén – do ledové vody se noří celé rodiny
Jen krátká doba je přínosem
Pravidelné otužování učí tělo zvykat si na krátkodobý stres, adaptovat se a postupně snižovat produkci škodlivého stresového hormonu kortizolu, který způsobuje větší náchylnost k onemocněním. Ale pozor, i tady platí heslo „všeho s mírou“:
„Přibližně po 15 dnech se tělo na působení chladu adaptuje, parametry buněčné imunity se normalizují a časem dochází k jejich zvýšení nad původní úroveň. Důležitá je ale pravidelnost a přiměřenost. Jestliže to přeženeme, stane se opak toho, čeho chceme docílit, a chlad na nás bude působit negativně a stresově se všemi svými důsledky,“ varuje fyzioterapeutka.
S ochlazováním se má tedy postupovat tak, aby bylo člověku příjemné a do „stresu z chladu“ se tělo dostalo jen na chvíli, výhodnou pro organismus:
„Pokud je stres krátkodobý a v menší dávce, tělo se naučí lépe jej zvládat, což má vliv na celkové zocelení organismu. Pravidelné otužování tak vede k posílení imunity a odolnosti. Výhodné zúžení cév v reakci na chlad je však časově omezené, při delším pobytu v chladu se cévy opět roztáhnou a naopak zvýší pravděpodobnost nachlazení,“ upozorňuje Iva Bílková.
Kdo by měl dát pozor
Otužovat by se neměli lidé se zánětlivým onemocněním svalů nebo křečových žil. V té chvíli už je otužování pro organismus velká zátěž a zánět by se mohl zhoršit. Pro lidi s problematickým tlakem je podle Ivy Bílkové naopak otužování velmi přínosné, podporuje vazovou dynamiku roztažení a stažení cév, srdce si zvyká, že musí pracovat chvíli méně, chvíli více a krevní tlak se přirozeně optimalizuje.
Galerie: Otužilci v Jizeře
ČLÁNKY DO MAILU