Jelikož se počet lidí na planetě neustále zvyšuje, celkem logicky roste i poptávka po zemědělských produktech. A poněvadž dostupná plocha zemědělské půdy víceméně stagnuje (pokud roste, tak zpravidla jen za cenu ničení původních vzácných ekosystémů), vzniká potřeba zvyšovat výnosy. Tedy na stejné ploše vypěstovat více.
Vedle nových hnojiv, šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd a inovací agrotechniky to byly právě pesticidy, které napomohly obrovskému nárůstu produkce potravin ve 20. století. Jejich používání obecně brání nebo omezuje zničení úrody škůdci a chorobami, případně šetří práci (ničení plevelů herbicidy). „Pesticidy samotné nikterak nezvyšují produkci, pouze brání jejímu snížení vlivem škodlivých organismů. Bez pesticidů jsou potenciální odhadované ztráty uváděny okolo 75 % u ovoce, 50 % u zeleniny a 30 % u obilnin, průměr se udává okolo 40 %,“ říká Miroslav Florián z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Miliardy dolarů
Přestože se pesticidy používají přibližně jen na třetině obdělávané půdy, jejich celosvětová spotřeba se udává mezi 2 a 2,5 miliony tun ročně! Největšími uživateli jsou USA, země západní Evropy a Japonsko. Nejvíce se používají herbicidy, následují vyrovnaně insekticidy a fungicidy. V tomto byznysu se točí obrovské peníze. „V roce 1960 činil roční obrat celosvětového trhu s pesticidy 0,85 miliardy USD, v roce 2000 to bylo již 27,1 miliardy a pro rok 2017 se odhaduje neskutečných 68,5 miliardy. Nárůst mezi lety 2000 a 2017 je tedy téměř 300 %,“ uvádí Miroslav Florián.
Rostou i náklady na uvedení nové účinné látky na trh, což obnáší samotný vývoj, následné testy a pak schválení. Zatímco v roce 1995 se jednalo o částku 150 milionů USD, o deset let později to bylo již 256 milionů. Zřejmě i proto se mezi lety 1995 a 2012 snížil počet firem vyvíjejících nové účinné látky na polovinu, konkrétně ze 34 na 17. Je tedy zjevné, že celý obrovský trh se koncentruje do rukou obrovských nadnárodních hráčů, jako jsou např. Bayer, BASF, Monsanto nebo Syngenta. Pokud do vývoje nových účinných látek investují obrovské prostředky, je nasnadě, že jejich cílem je své výrobky co nejvíce prodávat. A jelikož tyto velké společnosti umějí historicky vyvíjet velice silný tlak na národní vlády, není příliš pravděpodobné, že by v dohledné době mohlo dojít, když ne ke snižování, tak alespoň ke stagnaci používání pesticidů.
Výnosy, nebo zdraví?
V české verzi Wikipedie se dočteme: „Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné. Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech.”
Zdánlivě jde o začarovaný kruh „potřebujeme zvyšovat produkci, ale musíme tak činit za cenu poškozování životního prostředí či dokonce zdraví lidí nebo zvířat“. Ve skutečnosti ale existuje alternativa.
Byly vyvinuty a na trhu jsou přípravky se zcela srovnatelnými účinky, ale založené na přírodní bázi. Kupodivu ani cenově se příliš neliší. Zde je konkrétní příklad k cenám ošetření obilovin v ČR: při použití standardních chemických prostředků proti houbám a plísním stojí postřik na jeden hektar v rozmezí od 500 do 1200 korun. Zatímco pokud bude použit registrovaný fungicid Polyversum, založený na činnosti houby Pythium oligandrum, tedy naprosto biologický a neškodný, cena je zhruba 600 korun za hektar. Takže tento přípravek je vlastně na samé spodní cenové hranici použitelných prostředků.
Podivný systém
Když už jsme se dostali do českých podmínek: Do české jurisdikce byla pomocí novely zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči (novela č. 199/2012 Sb.) a novou vyhláškou č. 205/2012 Sb. implementována směrnice Evropské unie č. 2009/128/ES. České předpisy platí od 1. ledna loňského roku a praví se zde, že může-li zemědělec místo chemického postřiku pro ošetření rostlin a plodin použít látku vyrobenou na přírodní bázi, je povinen tak učinit. „Profesionální uživatelé jsou povinni aplikovat obecné zásady integrované ochrany rostlin. Z těchto předpisů vyplývá povinnost mj. dát přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organizmům,” říká ve svém právním stanovisku ústavní právník profesor Aleš Gerloch.
Ke kontrole dodržování vyvinul na pokyn ministerstva zemědělství ÚKZÚZ Kontrolní systém plnění zásad integrované ochrany rostlin v polních plodinách v podobě určité bodovací tabulky, kde z možných 350 stačí získat 120 bodů a „vše je v pořádku“. Potud by vše mohlo vypadat, že „stát“ dbá na zdraví občanů a pečuje o životní prostředí. „Kontrolní systém je ale nastaven zcela špatně a neodpovídá evropské směrnici. Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů např. prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva,” podotýká David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), která usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách. „V době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013, během nějž měla Česká republika převzít a naučit se aplikovat pravidla integrované ochrany rostlin, tedy i užívat přednostně biologické alternativy k chemickým přípravkům, došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 %! To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím zřízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského,“ dodává David Palán.
Obecně lze tedy asi zkonstatovat, že zcela bez použití pesticidů se v současnosti stále ještě neobejdeme. Ale pokud již existují účinky i cenou srovnatelné varianty jejich náhrady, je dokonce ze zákona nařízena povinnost je používat. Jestliže je státními orgány cíleně nastaven kontrolní mechanizmus, který na tomto netrvá, je zřejmě něco špatně. Nabízí se otázka: Jde o šlendrián úředníků, nebo skrytě zapracovala mocná chemická lobby?
ČLÁNKY DO MAILU