Emotivní diskuse o tom, zda používat k hubení hrabošů chemické přípravky nebo kdy skončí povolení k užívání glyfosátu, budou už brzy historickou minulostí, která se nebude opakovat. EU pod tlakem veřejnosti a ochránců přírody má totiž v plánu totální omezení používání jakýchkoli chemických látek při produkci hospodářských rostlin a zvířat.
Pro spotřebitele to je na první pohled dobrá zpráva, zvláště když zákazy celé řady takzvaných účinných látek přicházejí již teď.
Aktuálně se to týká tří účinných látek (chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid), které jsou součástí v ČR nejpoužívanějších přípravků určených k hubení hmyzu (insekticidů). ČR také už jako jedna z mála zemí omezila používání zmiňovaného glyfosátu. To vše je ale jen vrcholem ledovce, jehož hlavní část by měla Evropská komise odhalit již v příštích týdnech, možná už tento měsíc, nejpozději ale v dubnu.
Cílem je úplný zákaz chemie
Světlo světa by měly přitom podle europoslance a člena výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Alexandra Vondry spatřit tři strategické dokumenty prezentující ambice EU v oblasti ochrany životního prostředí, odpadů a nakládání s potravinami.
Právě v potravinářství by se měl podle návrhu EU mnohem více uplatnit princip „z farmy na vidličku“, tedy preference lokálních potravin vyrobených z místních surovin.
Galerie: Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů
V zemědělství je pak konečným cílem úplný zákaz chemie. Jak ale Alexandr Vondra podotkl na nedávném setkání se sedláky z Asociace soukromého zemědělství ČR v Roudnici nad Labem, náklady na realizaci Green Deal (Zelená dohoda) budou obrovské – dosavadní odhady mluví o 200 až 250 miliardách eur ročně. Na to ovšem rozpočet EU nemá, a předpokládá se proto zapojení soukromého kapitálu a komerční sféry.
Také to je ale signál pro spotřebitele, neboť i ten se bude na Green Deal podílet v podobě vyšších cen potravin. Svědky postupného zdražování jsme ostatně už nyní, obvykle ale považujeme za hlavní příčinu nepřízeň počasí, která jakoby může úplně za všechno.
Nechtěný efekt
Role regulací spojených s omezováním používání chemie ale roste a poroste. Také proto, že lze očekávat vyšší poškození pěstovaných plodin v podobě škůdců, které zatím nedokáží nechemické prostředky likvidovat tak efektivně jako ty, které jsou postupně zakazovány.
Poukazují na to zemědělci napříč celým podnikatelským spektrem, a to jak u nás, tak v zahraničí, přičemž výsledkem unáhlených zákazů může být podle nich dokonce opak toho, jaký je cíl zákazů. Například zákaz stávajících prostředků k hubení hmyzu povede k tomu, že bude třeba nechemické a méně účinné prostředky na pole aplikovat opakovaně, takže i hmyz bude ohrožen častěji a v širším spektru druhů, nehledě na riziko vyššího utužení půdy, a z toho zase vyplývající riziko nižší schopnosti půdy zadržující vodu.
Ochrana přírody není zadarmo
Zdali se v praxi úplná dechemizace zemědělství uskuteční, je proto otázkou. Několik důsledků Green Deal je ale zřejmých již v současné době.
V první řadě je jisté, že používání chemie v zemědělství se výrazně omezí, což mimochodem může být komplikace i pro chemickou divizi Agrofertu a ekonomiku řady firem našeho premiéra.
V druhé řadě je jisté, že ceny potravin oproti současnému stavu porostou, což bude daň za zlepšení stavu životního prostředí, které to mimochodem v mnoha oblastech skutečně potřebuje. Je ale třeba vědět a připravit se na to, že ochrana přírody není zadarmo.
Konečně za třetí se zlepší pozice menších a středních výrobců potravin, dohledatelnost původu potravin, identita potravin a kvalita potravin.
Zelená dohoda tak i podle Alexandra Vondry nahrává více sedlákům a krajině, ale také těm spotřebitelům, kteří skutečně preferují kvalitní potraviny. Zaplatí za ně ale určitě více, než je tomu nyní.
ČLÁNKY DO MAILU