Chemii v zemědělství zvoní definitivně hrana

4. 3. 2020

Sdílet

Evropa přijímá pod tlakem veřejnosti a ochránců přírody opatření pro chov a pěstování bez chemických látek. Cílem je úplný zákaz chemie, což mimo jiné může zkomplikovat byznys firem zaměřených na tuto produkci s Agrofertem v čele.

Emotivní diskuse o tom, zda používat k hubení hrabošů chemické přípravky nebo kdy skončí povolení k užívání glyfosátu, budou už brzy historickou minulostí, která se nebude opakovat. EU pod tlakem veřejnosti a ochránců přírody má totiž v plánu totální omezení používání jakýchkoli chemických látek při produkci hospodářských rostlin a zvířat.

Pro spotřebitele to je na první pohled dobrá zpráva, zvláště když zákazy celé řady takzvaných účinných látek přicházejí již teď.

Aktuálně se to týká tří účinných látek (chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid), které jsou součástí v ČR nejpoužívanějších přípravků určených k hubení hmyzu (insekticidů). ČR také už jako jedna z mála zemí omezila používání zmiňovaného glyfosátu. To vše je ale jen vrcholem ledovce, jehož hlavní část by měla Evropská komise odhalit již v příštích týdnech, možná už tento měsíc, nejpozději ale v dubnu.

Cílem je úplný zákaz chemie

Světlo světa by měly přitom podle europoslance a člena výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Alexandra Vondry spatřit tři strategické dokumenty prezentující ambice EU v oblasti ochrany životního prostředí, odpadů a nakládání s potravinami.

Právě v potravinářství by se měl podle návrhu EU mnohem více uplatnit princip „z farmy na vidličku“, tedy preference lokálních potravin vyrobených z místních surovin.

Galerie: Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

V zemědělství je pak konečným cílem úplný zákaz chemie. Jak ale Alexandr Vondra podotkl na nedávném setkání se sedláky z Asociace soukromého zemědělství ČR v Roudnici nad Labem, náklady na realizaci Green Deal (Zelená dohoda) budou obrovské – dosavadní odhady mluví o 200 až 250 miliardách eur ročně. Na to ovšem rozpočet EU nemá, a předpokládá se proto zapojení soukromého kapitálu a komerční sféry.

Také to je ale signál pro spotřebitele, neboť i ten se bude na Green Deal podílet v podobě vyšších cen potravin. Svědky postupného zdražování jsme ostatně už nyní, obvykle ale považujeme za hlavní příčinu nepřízeň počasí, která jakoby může úplně za všechno.

Nechtěný efekt

Role regulací spojených s omezováním používání chemie ale roste a poroste. Také proto, že lze očekávat vyšší poškození pěstovaných plodin v podobě škůdců, které zatím nedokáží nechemické prostředky likvidovat tak efektivně jako ty, které jsou postupně zakazovány.

Poukazují na to zemědělci napříč celým podnikatelským spektrem, a to jak u nás, tak v zahraničí, přičemž výsledkem unáhlených zákazů může být podle nich dokonce opak toho, jaký je cíl zákazů. Například zákaz stávajících prostředků k hubení hmyzu povede k tomu, že bude třeba nechemické a méně účinné prostředky na pole aplikovat opakovaně, takže i hmyz bude ohrožen častěji a v širším spektru druhů, nehledě na riziko vyššího utužení půdy, a z toho zase vyplývající riziko nižší schopnosti půdy zadržující vodu.

Ochrana přírody není zadarmo

Zdali se v praxi úplná dechemizace zemědělství uskuteční, je proto otázkou. Několik důsledků Green Deal je ale zřejmých již v současné době.

V první řadě je jisté, že používání chemie v zemědělství se výrazně omezí, což mimochodem může být komplikace i pro chemickou divizi Agrofertu a ekonomiku řady firem našeho premiéra.

V druhé řadě je jisté, že ceny potravin oproti současnému stavu porostou, což bude daň za zlepšení stavu životního prostředí, které to mimochodem v mnoha oblastech skutečně potřebuje. Je ale třeba vědět a připravit se na to, že ochrana přírody není zadarmo.

Konečně za třetí se zlepší pozice menších a středních výrobců potravin, dohledatelnost původu potravin, identita potravin a kvalita potravin.

Zelená dohoda tak i podle Alexandra Vondry nahrává více sedlákům a krajině, ale také těm spotřebitelům, kteří skutečně preferují kvalitní potraviny. Zaplatí za ně ale určitě více, než je tomu nyní.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).