Proč se v chladu třeseme a k čemu nám je husí kůže

Když je okolní teplota nízká, začínáme se třást, máme husí kůži a drkotají nám zuby. I když to není zrovna příjemné, jde o obranný mechanismus těla, který mu pomáhá se zahřát a odolat chladu. U člověka se vyvinuly tyto reflexy pro udržení tělesné teploty okolo 37 stupňů Celsia.

Třes v chladu se liší od jiných druhů chvění

Aby se zabránilo podchlazení, mozek velmi pečlivě monitoruje úroveň tepla v těle. Pokud je povrch kůže příliš chladný, kožní receptory vysílají signály do hypotalamu (dolní části mezimozku). Ten se snaží udržet tělo ve stabilním stavu zvaném homeostáza tím, že pomáhá kontrolovat tělesnou teplotu, krevní tlak, hlad, žízeň, náladu a spánek. 

Během třesu se svaly opakovaně napínají a uvolňují a tyto kontrakce mohou způsobit nejenom třes těla, ale také záchvěvy čelistního svalstva. Svalová práce je složitým procesem, který ve svém výsledku generuje teplo a zahřívá tak tělo. Není však třes jako třes.

Přečtěte si také:

Proč se nachladíme, když je zima

Ten v chladu se liší od jiných druhů chvění. To, které je následkem nebezpečných situací, zahrnuje produkci adrenalinu, který připravuje tělo na boj nebo útěk. Také nízká hladina cukru v krvi vede k uvolnění adrenalinu, což opět může být doprovázeno třesem, ale také úzkostí, pocením a rychlým srdečním tepem. 

Třes v chladu je také odlišný od pohybů, které vyvolávají některé neurologické poruchy, jako třeba Parkinsonova choroba.

Jak vzniká husí kůže?

V chladu nebo nebezpečí se také na pokožce objeví drobné hrbolky a chloupky se vztyčí. Lidově se této reakci říká „husí kůže“. 

Pod kůží je velké množství drobných svalů zvaných arrector pili a každý vlas na těle má ten svůj. Nervy okolo těchto svalů přenášejí elektrické signály, které dávají pokyn k akci. Když poté dojde ke stažení svalů, zvednou se připojené chloupky a vytvářejí husí kůži. Název je odvozený od specifické textury kůže oškubané husy, kterou v takovém případě lidská pokožka připomíná. 

Přečtěte si také:

Je vám zima? Prohřejte si organismus

Samozřejmě se husí kůže neobjevuje jen tehdy, pokud je nám zima nebo máme strach. Přichází také v okamžicích silných emocí. Vědci si nejsou jistí, proč se to děje, ale má to podle nich souvislost s aktivitou nervového systému a také nervy ovinuté okolo drobných svalů arrector pili reagují na chemické signály z mozku.

Husí kůže už lidi nechrání

Další možné vysvětlení předpokládá, že husí kůže může stimulovat růst nových chloupků. V roce 2020 vědecký tým odebral vzorky kůže myším a odstranil nervy, vinoucí se okolo arrector pili. Ukázalo se, že růst nové srsti trvá bez nich mnohem déle. Tyto nervy byly u myší propleteny jak s arrector pili, tak také s kmenovými buňkami srsti. 

Na základě těchto výsledků se odborníci domnívají, že zježené chlupy v reakci na chlad umožňují zvířatům růst hustší srsti pro udržení těla v teple. To může být jedním z důvodů, proč touto schopností disponují téměř všichni savci. A tak zatímco u většiny osrstěných savců slouží stažení svalů pod chlupy k načechrání srsti a vytvoření izolace před nepříznivými okolními podmínkami, u lidí nemá jasný účel, protože lidské ochlupení je příliš řídké. 

Pro lidi už nemá husí kůže ochranný význam. Je to jen jeden z pozůstatků po našich dávných předcích, tvrdí vědci. Tato reakce může být však vzácně také doprovodným příznakem některých onemocnění, jako je epilepsie temporálního laloku, jiných poruch centrálního nervového systému, nebo také následek vysazení heroinu či jiných opiátů.