V létě mají laboratoře zpracovávající stěry z čípku děložního u žen hodně napilno. Ke gynekologům totiž právě v tuto dobu chodí zástupy zoufalých žen, které se potýkají s nějakým vaginálním výtokem.
Nejčastější příčinou jsou mykózy a kvasinkové infekce, jejichž původcem jsou plísně a houby. A je-li ženin imunitní systém oslabený, tak se jejich proniknutí do těla při letním koupání prakticky nedá zabránit. Kromě plísní a hub je tu celá řada dalších nemocí, které způsobují bakterie nebo paraziti a výsledkem jsou výtoky.
Ručník raději vlastní a pozor na krávy
Často jde o následky letních románků, protože bakteriové infekce jsou většinou sexuálně přenosné. Ale nepříjemnou vaginální nemoc můžete snadno chytit i ve vodě nebo dokonce kapénkovou infekcí – tedy vzduchem, stejně jako třeba chřipku. Na mykózu zase stačí i dlouhý pobyt v zapařených mokrých plavkách.
„Například u chlamydií se jen tři z patnácti druhů přenáší sexuálním stykem, ty ostatní můžete chytit kapénkovou infekcí, ve vodě bazénu, nebo otřením do cizího ručníku,“ popisuje gynekolog Radko Milunić.
Nakazit se můžete dokonce i tím, že se na prázdninách na statku budete příliš kamarádit s krávami či dalšími hospodářskými zvířaty. Veterináři Emil Bazala a Jaroslav Renda totiž už před třiceti lety udělali testy na chlamydie u 746 lidí, a ukázalo se, že jsou u 96 procent z nich pozitivní tam, kde se člověk stýkal často se zvířaty nebo je choval doma.
Syfilis na lžičce
Chlamydie jsou přitom něco jako novodobá epidemie – nakazí se jimi každoročně čtvrt milionu lidí jen v zemích Evropské unie, v Česku je „promořenost“ populace podle studií z roku 2003 celkem 50 až 80 procent. To znamená, že nejméně každý druhý člověk je nakažený.
„Stejně tak syfilis se ne vždy přenáší sexuálním kontaktem, k přenosu může dojít i kontaminovanou sklenicí, či lžičkou, kterou si půjčíte, abyste si zamíchali koktejl,“ říká gynekolog.
Také nepříjemná vaginální choroba ureoplazmata nepatří mezi typicky sexuálně přenosné choroby. Chytit ji můžete snadno i ve vodě bazénu, a jde taky o vážnou nemoc, která neléčená může vést až k neplodnosti. Jinak se nejčastěji projevuje stejně jako všechny ostatní vaginální nákazy výtokem plus ještě pálením a řezáním při močení.
Podobně u herpesu (oparu) se hned nemusíte s někým líbat nebo milovat, abyste se nakazili. Ten se přenáší i slinami, takže se stačí napít z cizí sklenice a pak strávit nějakou dobu na sluníčku, protože slunce, stejně jako třeba stres, je spouštěčem nemoci.
Katalog nemocí: Syfilis neboli příjice
Pokud se prokáže nákaza u těhotné ženy, obvykle se vyvolává umělý potrat. Dítě, které by se narodilo syfilitické matce, by bylo těžce poškozené a deformované.
Nemocní můžete být, aniž to víte
Problém je, že řada těchto nákaz proběhne bez příznaků. Například u kapavky až polovina žen nemá žádné příznaky.U chlamydií je to až 80 procent žen. A co víc: že jste nemocní, častokrát neodhalí ani laboratorní testy.
„Gynekologické stěry jsou často falešně negativní, i když v ženině organismu bakterie jsou,“ říká gynekolog.
Například u kapavky to funguje tak, že vzorek setřený z ženina děložního čípku (u mužů z močové trubice) se uloží na sklíčko a obarví, mikrobiolog pak výsledek shlédne pod mikroskopem. Test je však spolehlivý jen u mužů, až u poloviny žen bývá výsledek falešně negativní.
„Stejně tak chlamydie – jak ukázaly studie, tak pokud se neotestují v prvních dvaceti dnech po nákaze, jsou laboratorní vyšetření negativní. Což neznamená, že se ženy vyléčily, nemoc jen přešla do latentního stadia. A když si vezmete, že víc než tři čtvrtiny žen o nákaze ani nevědí, protože nemají žádné příznaky, tak je problém nemoc objevit,“ uvedl Radko Milunić.
Přitom zrovna chlamydie jsou v podezření, že se podílejí na velmi vážných chorobách, jako je roztroušená skleróza, Alzheimerova nemoc, nebo astma.
Gynekologové proto už teď mnohem raději u kapavky volí genetický test. Stěr z ženina těla se otestuje na geny bakterie způsobující kapavku. A to už dává přesný výsledek. Genetické testování vůbec dokáže odhalit i skryté nemoci.
Čtěte téma: Příprava na „Alzheimera“
Čím dříve se začne s léčbou, tím pomalejší pak může být rozvoj onemocnění.
Nákazu odhalí jedině geny
A jsme zpátky u rybníka a kaprů – jak říká doktor House ze známého seriálu: Když sáhnete do rybníka a nevytáhnete kapra, ještě to neznamená, že v něm kapři nežijí …
„Stává se často, že běžné laboratorní testy nemusí nákazu odhalit, protože se ve vzorku vyskytuje ve velmi malém množství, nebo byla přeléčena, a tak se na chvíli bakterie stáhly do pozadí. Nebo nemoc se dostala už do pozdějšího stadia a probíhá skrytě,“ popisuje lékařka–genetička Monika Koudová. „Proto existuje jiný způsob testování – zjišťuje se, zda ve vzorku jsou přítomné geny bakterie způsobující nemoc. A tady jsou výsledky velmi přesné,“ říká.
Dobrá zpráva je, že některé kliniky genetické medicíny nabízejí ženám takový test na nejčastější vážné choroby, které způsobují vaginální výtoky, a nemusíte ani k cizímu gynekologovi – stačí, když přinesete stěry od toho svého. Špatná zpráva je, že tyto testy pojišťovny nehradí, takže nejde o lacinou záležitost: počítejte s částkou zhruba 2400 korun.
Za to vám však genetická laboratoř zjistí přítomnost bakterií kapavky, syfilis, lidského papilomaviru, který způsobuje genitální bradavice a vyvolává i rakovinu děložního čípku, viru herpes, který způsobuje opary, a chlamydií. Na kapavku a chlamydie je přitom genetické testování vlastně jediné průkazné. Už jen kvůli těmto dvěma nemocím, které mohou v těle přežívat a škodit neléčené desítky let, než se spustí vážná nemoc, stojí za to si na testy ušetřit.
Výsledky jsou hotové do týdne. Ukáže-li se, že máte některou z těch chorob, počítejte s tím, že musíte k lékaři a že vás neminou antibiotika.
Čtěte téma: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?
Může lékař jen z pouhého pohledu do krku poznat, že jde o bakteriální onemocnění? Zkušení lékaři tvrdí, že ano.
Ve vodě můžete chytit i jiné nemoci
Málo se však ví, že čím dál oblíbenější termální vody mohou zapříčinit i amébovou nákazu u člověka, což je prvok, který proniká do těla a způsobuje střevní choroby, ale i nemoc podobnou zánětu mozkových blan se stejně špatným výsledkem: akutní průběh může skončit až smrtí.
Stejně tak se teplé vodě dobře daří bakterii legionelle, kterou můžete snadno vdechnout s vodní tříští třeba při skoku do vody či pří jízdě na tobogánu. Způsobuje opět střevní onemocnění. A mimochodem: právě legionella je důvodem, proč se nikdy nemá pít teplá voda z kohoutku.
Také parazitem trichomonádou, který způsobuje nemoc trichomoniázu s nepříjemnými vaginálními výtoky, se dá nakazit ve vodě. V té normální studené přežívá až hodinu, v teplé termální až tři hodiny. Stačí, aby se do vody nakažený člověk vymočil, čemuž se ve veřejných bazénech nedá zabránit.
To všechno neznamená, že bychom se měli vzdát letních radovánek ve vodě. Jen je nutné víc než kdy jindy dodržovat hygienická pravidla (mimo jiné nejíst hned poté, co vyjdu z bazénu, ale až po osprchování a umytí rukou).
A po létě pro jistotu zajít ke gynekologovi a nechat si udělat stěry na všechny jmenované nejčastější choroby. Nebo si rovnou ušetřit na genetické testování. A to i tehdy, když nemáte žádné potíže – u mnoha žen nákaza probíhá bezpříznakově. Je to pořád lepší, než se za pár let snažit marně o dítě a nemoci otěhotnět kvůli staré zanedbané vaginální nákaze.
ČLÁNKY DO MAILU