„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ vysvětluje Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč problematiku začali s kolegy zkoumat.
Druhým důvodem byla zároveň skutečnost, že alergie se u chlapců vyskytuje v předpubertálním věku mnohem častěji. Týká se to všech různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, ale i anafylaktických reakcí. Vědci proto začali zkoumat pupečníkovou krev, kterou považují za zvlášť vhodný materiál pro takový výzkum.
„Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem,“ doplňuje Viktor Černý.
Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN
Výsledkem zkoumání byla studie, která vyšla v odborném časopise Biomedicines (ke stáhnutí v PDF v anglické verzi). Její autoři v ní popsali, proč se zaměřili na regulační T lymfocyty, které jsou zásadní pro udržení rovnováhy imunitního systému. Tyto buňky totiž posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Problém nastává, pokud se to u některého potenciálního alergenu nepodaří. Pak hrozí riziko vzniku alergie.
Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané neboli indukované, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Na začátku života máme těch získaných mnohem méně než těch přirozených, což je logické, protože před narozením je kontakt s vnějším světem minimální.
Zároveň ale ani plod a placenta nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají už během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. To, kolik jich je a jak fungují, pak ovlivňuje imunitní regulační mechanismy v dalším životě člověka.
„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ shrnuje Černý.
Pomůže nový objev při zlepšení léčebných postupů?
Vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK proto předpokládají, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly představovat ukazatel budoucího rizika rozvoje alergií.
„Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ upozorňuje Černý. Zároveň ale dodává, že by nová zjištění mohla v budoucnu přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů.
„Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako tzv. „probiotická vakcína“ do 48 hodin od narození. Po podání tohoto preparátu měly děti menší množství opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Mikroorganismů, které by šlo takto využívat, je však daleko větší množství a my zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému,“ dodává Viktor Černý.
ČLÁNKY DO MAILU