Vánoční svátky mají milovníci jídla spojené s bohatou hostinou, cukrovím a nekonečným množstvím bramborového salátu. V minulosti se však v běžných rodinách podávaly daleko střídmější pokrmy. Zatímco šlechta si pochutnávala na mase, na vsi se zpravidla večeřela polévka, kaše a sladké nebo slané placky.
Co se dozvíte v článku
Štědrovečerní večeře v minulosti
Současná podoba štědrovečerní večeře nemá kořeny v tak dávné minulosti, jak by se možná mohlo zdát. Tradiční kapr se na vánoční tabuli začal objevovat až ve druhé polovině 19. století. Navíc se v té době nesmažil, jako tomu je dnes, ale připravoval se nejčastěji „na černo“. Základem tohoto nejstaršího dochovaného štědrovečerního receptu je omáčka z kořenové zeleniny, cukru, octa, směsi koření (hřebíček, tymián, nové koření, bobkový list, pepř), másla a citrónu ochucená povidly, sušeným ovocem, ořechy a zahuštěná perníkem.
Zajímavostí je, že rybí maso se dříve připravovalo také na sladko, což si dnes už možná ani nedokážeme představit. Ryby se však podávaly ještě dříve, než se kapr na černo stal tradičním vánočním pokrmem. V 15. a 16. století, kdy došlo k výraznému rozvoji rybníkářství, se rybí maso začalo na vánočních stolech objevovat mnohem častěji. Později však došlo k úpadku rybníkářství a ryby si opět mohly dovolit pouze zámožnější rodiny.
Nicméně nedílnou součástí štědrovečerní hostiny v chudších domácnostech byl hlavně houbový kuba. Tradice přípravy tohoto pokrmu se dochovala až do současnosti a mnohé domácnosti jej tak i dnes na Štědrý den podávají jako předkrm. Vedle houbového kuby se však dříve podávalo mnohem více chodů, konkrétně jich bylo devět.
Devítka totiž představovala magické číslo, které mělo rodinám splnit přání. Zároveň se věřilo, že čím více chodů bude na štědrovečerní tabuli, tím bohatší úrodě se bude domácnost těšit následující rok. Kromě kuby, polévky a hlavního pokrmu, který byla většinou krupičná či hrachová kaše, zahrnovaly tyto chody také oplatky s medem nebo česnekem, štrúdl nebo vánočka, sušené ovoce, chleba, jablka a ořechy.
Galerie: Jak se slavily Vánoce před rokem 1989
Stolování mělo daná pravidla
Své čestné místo na vánoční tabuli měl pecen chleba, aby měl každý strávník možnost kdykoliv si odkrojit a přikusovat jej k jiným chodům. Boží dar, jak byl chléb dříve označován, se umisťoval do jednoho rohu stolu. V dalším rohu bylo pak místo pro slaměnku a různé plodiny, které domácnosti dalo jejich pole. Tato tradice měla zajistit, aby se příští rok hospodář těšil dobré úrodě.
Na třetí roh se kladly peníze, aby jich domácnost měla na přes rok dostatek, a ve čtvrtém rohu stála miska, kam se dávaly zbytky od večeře, jež byly určeny pro hospodářská zvířata. Kolem nohou stolu byl pak ovázaný provaz nebo řetěz. Ten měl zajistit soudržnost rodiny a také ochránit stáda před vlky a jiným nebezpečím.
Patří k vašim Vánocům vaječný koňak?
Pohostinnost a podpora plodnosti
Dodnes někteří z nás dodržují tradici, že u stolu by mělo být prostřeno pro sudý počet lidí. Pokud byl v domácnosti lichý počet strávníků, poslední talíř byl určen pro nečekaného hosta. Na Štědrý den se zároveň dopřávalo více krmiva také hospodářským zvířatům a celkově se tento svátek nesl v duchu pohostinnosti.
Jak už bylo jednou zmíněno, bohatá štědrovečerní tabule měla hospodáři zajistit bohatou úrodu. Nejen samotný počet chodů měl mít ale podle tradic vliv na plodnost půdy. Aby se rodina mohla těšit z hojnosti darů přírody, připravovaly se pokrmy z té nejlepší mouky, jež měla dokazovat, že byl hospodář po celý rok pracovitý. Stejně tak měla plodnost symbolizovat i semena přidávaná do pokrmů (například mák).
Jak vypadá tradiční vánoční večeře dnes?
Postupem času se chody vánoční večeře výrazně změnily. Dnes většina rodin připravuje na Štědrý den bramborový salát, řízek z kapra či drůbeže, případně vinnou klobásu. Bramborový salát má přitom mnoho podob. Některé hospodyňky jej dělají s majonézou, jiné dávají přednost jeho odlehčené verzi s jogurtem.
Co do salátu přimícháte, záleží čistě jen na vaší chuti. Základ zpravidla tvoří brambory, vařená kořenová zelenina, vejce, hrášek a cibule. Někdo do něj pak přidává i další ingredience, aby byl co nejbohatší. Můžete se tak setkat s variantami, které obsahují kyselé okurky, šunku, sýr a jablko, které salátu dodá svěžest. Někdo navíc k dochucení používá také hořčici či smetanu.
Jako předkrm se podává již zmíněný houbový kuba nebo tradiční rybí polévka. Jsou však i domácnosti, které servírují rovnou hlavní chod a předkrm vůbec nepřipravují. Na štědrovečerní tabuli se pak obvykle vyskytuje také tác s cukrovím, vánočka, ovoce a jiné sladké pokrmy, které si strávníci mohou dát po večeři jako dezert.
Mnohé rodiny kromě výše uvedeného připravují ještě také chlebíčky či jednohubky, aby se členové rodiny nebo hosté mohli po večeři ještě dojíst, pokud jim nestačilo. A k vánoční večeři samozřejmě patří také přípitek. V případě, že se podává rybí polévka a kapr, sommelieři doporučují k přípitku suchý sekt nebo vyzrálé Rulandské bílé. Pokud ale zrovna neholdujete vínu, můžete si připít prakticky čímkoliv, co vám přijde k chuti.
Štědrovečerní večeře ve světě
A jak je tomu vůbec se štědrovečerními pokrmy ve světě? Dopřávají si jiné země na Vánoce také bramborový salát a kapra? Asi nebude překvapením, když vám řekneme, že ve většině případů ne. Nicméně najdou se i výjimky, u nichž na stole najdeme jak bramborový salát, tak i rybu. Jednou z nich je například Brazílie. Nicméně ani v této zemi se nejedná o hlavní tradiční pokrm. Tím je totiž takzvaná farofa neboli opečená manioková mouka ochucená česnekem, solí a máslem.
S kaprem se pak můžeme na Štědrý den setkat hned u našich sousedů v Polsku. Nepřipravuje se však v podobě řízků, ale s omáčkou nebo se zelím s bramborami a houbami. Na stole pak obvykle nechybí plněné pirohy, zelné závitky s pohankovou kaší a pšeničná kaše se sušeným ovocem.
Ryba je také tradičním vánočním pokrmem ve Finsku, kde se připravuje na mnoho způsobů, nejčastěji se však podává takzvaná lipeäkala, což je louhovaná ryba s bílou omáčkou a máslem. Ta bývá součástí jakéhosi švédského stolu, na němž se kromě ní vyskytují také další pokrmy, kam patří například zeleninové casserole, pečená šunka, a především lanttulaatikko, což je zapečená tuřínová kaše.