Lidé věřili, že cholera se přenáší vzduchem, nikoli špinavou vodou. Nákazu šířila i studna

První případy cholery jsou známy z Indie už z doby před naším letopočtem. Asijskou choleru a její příčiny popisuje ve své lékařské knize z počátku 20. století doktorka Jenny Springerová. Uvádí choleru přímo pod označením asijská cholera, protože právě ve východních asijských zemích, v tehdejší době především v Indii, se vyskytovala nejčastěji. A odtud se dostala i do Evropy.

Uvádí se, že v Indii byly zaznamenány případy cholery již v 6. století před Kristem. Hodně závažných pandemií cholery bylo v 19. století a také ještě na počátku 20. století, a to jak v Asii, tak i v Evropě. Poslední epidemie byly hlášeny v roce 2010 na Haiti nebo v roce 2015 v Iráku.

Cholera = průjem, co nemá obdoby

Cholera by se klidně mohla stát synonymem slova průjem. Příznakem je totiž úporný průjem neboli diarea spojený se zvracením, což způsobuje velkou tělesnou slabost. Doktorka Springerová uvádí, že charakteristickým příznakem cholery je to, že se stolice podobá rýžovému odvaru. 

Přečtěte si také:

Jak se rychle zbavit průjmu. Průjem může vyvolat dietní chyba, infekce i vážná nemoc

Kromě toho mezi typické příznaky patří olověná těžkost údů, chabost, dávení vodnatých látek, krkání a palčivá žízeň, silné bolesti břicha a svalové křeče jako následek totální dehydratace a ztráty solí. Lékařka dále píše, že člověk zešedne, zbledne, jeho kůže je modravě šedá, rty takřka černé, hlas úplně bezzvučný a často již brzy přichází smrt, protože velmi rychle dochází k obrovským ztrátám vody v těle.

Někdy se střídá zlepšení se zhoršením nemoci, dokud buď život, anebo smrt, nezvítězí. Pokud má člověk šanci na uzdravení, trvá to několik týdnů, než se dá do pořádku, ale i pak se zprvu doporučuje velké omezení v životosprávě.

Cholerina, diagnóza našich prababiček

Doktorka rovněž popisuje závažný stav, který se může rozvinout a vždy končí smrtí. Je to takzvaný cholerový tyfoid. Ten je doprovázen vysokou horečkou, bezvědomím a příznaky těžké otravy. 

Existuje také nepravá cholera, která nebezpečná není. Dříve za ni byl považován relativně častý průjem vyskytující se u kojenců, ale nejen u nich – označoval se jako cholerina. V knize Domácí lékařka autorka vysvětluje, že jde sice o úporný průjem a zvracení, obzvláště u malých dětí, ale nejde o pravou choleru. 

Moderní medicína se na tyto potíže dívá jako na slabý, atypický průběh cholery, kterou bylo snadné zaměnit s jinými diagnózami, například s rotaviry. 

Bakterie připomínající čárku

Co vlastně choleru způsobuje? Jsou to gramnegativní anaerobní bakterie Vibrio cholerae, které Springerová označuje jako komma bacily připomínající svým tvarem čárku (kommu). Jde o tyčinkovité, lehce zahnuté mikroby, objevené Robertem Kochem v roce 1884. Nově se ale uvádí, že tyto bakterie objevil před Kochem již o třicet let dříve italský anatom Filippo Pacini.

Tyto bakterie žijí ve vodě a právě znečištěnou vodou (například výkaly) a potravinami se dostávají do těla, kde se rychle množí a způsobují obrovské dráždění střevní sliznice. Lékařka ve své knize vysvětluje, že normální žaludeční šťáva původce cholery usmrcuje, ale u lidí s oslabeným trávením a menší produkcí žaludeční kyseliny vzniká větší riziko nákazy cholerou. Nejčastěji k nákazám a epidemiím dochází v létě nebo obecně v teplém podnebí. 

Lékař královny Viktorie zabodoval

Od roku 1627 choleru v Indii coby nizozemské kolonii studoval nizozemský lékař Jacob Bontius, který nemoc o pár let později přesně popsal. Tehdy byli lidé nicméně přesvědčeni, že se nemoc přenáší vzduchem, nikoli vodou. Že cholera souvisí se špatnou vodou, si jako první všiml osobní lékař královny Viktorie John Snow, který v roce 1854 zjistil, že nákaza se objevuje hlavně u lidí žijících kolem vodní pumpy na Broad Street v Londýně. 

To byla opravdu významná zpráva, která zachránila život mnoha lidem. Lékař nechal přesně 8. září 1854 jednoduše odstranit páku pumpy, a lidé tak museli pro vodu jinam. Žádné další případy cholery se pak již neobjevily.

Projímadla, klystýry a výplach žaludku

Zdá se, že to nemá logiku, ale staré lékařské knihy coby léčbu doporučovaly v prvé řadě projímadla, která měla dostat nákazu co nejdříve pryč z těla. Pokud člověk zvracel, opět bylo podle nich potřeba podpořit zvracení, a to výplachem žaludku a podáváním ledu při dávení. Tehdejší léčebné metody mohly již tak slabého člověka ještě více oslabit a odvodnit.

Nutností bylo vyhýbat se každé dietní chybě a podávat nemocnému horké nápoje. Nemocný též měl dostávat teplé koupele a zábaly a jeho tělo se mělo natírat teplým olejem. „Výborně působí klystýry s teplým roztokem taninu a živočišného uhlí,“ píše doktorka Springerová. Taniny jsou třísloviny s výborným působením na střeva, obsahuje je například spousta bylinných čajů včetně černého čaje.

Léčba cholery dnes

Bakterie cholery se přenášejí zkaženou vodou, a proto je důležitá maximální hygiena a odstranění zdroje nákazy. V rizikových oblastech – země s nižším hygienickým standardem a nedostatečným systémem čištění odpadních vod zejména v Africe, jižní a jihovýchodní Asii – se doporučuje vodu převařovat a dezinfikovat, pečlivě si mýt ruce a dodržovat hygienu, což všechno může být i účinnou prevencí epidemie cholery. Existuje také očkování, vhodné právě při cestování do oblastí, kde by se cholera mohla vyskytovat. Očkuje se neživou vakcínou, která se podává ve dvou dávkách jako nápoj, proti choleře chrání dva roky, proti ostatním cestovatelským průjmům zhruba šest měsíců. 

A jak se cholera dnes léčí? Především je nutné podávat pacientovi intravenózně ztracené tekutiny a soli, v těžkých případech i antibiotika. Dříve na choleru většina lidí umírala, statisticky se bere riziko úmrtí při neléčené choleře na 50 procent, zkrátka buď nemoc vaše tělo zvládne, anebo ne. 

Desítky tisíc lidí onemocněly cholerou na Haiti v roce 2010

Autor: Depositphotos

Dnes se již díky včasné lékařské péči ve vyspělých zemích úmrtnost lidí na choleru výrazně snižuje, ale při epidemiích v postižených oblastech (například válkou, chudobou a podobně) vždy není možné tuto péči zase tak úplně zajistit. Cholera tak v těchto zemích zůstává velkým problémem, jak ukázala například rozsáhlá epidemie na Haiti v roce 2010, kde se nemoc rozšířila po velkém zemětřesení kvůli špatné hygieně.