Nevím, kolik čtenářů serveru Vitalia.cz zaznamenalo nedávno publikované výsledky studie izraelské Beilinsonovy nemocnice v Petach Tikvě, předpokládám ale, že pro ty, kteří se k závěrům studie dostali, byly velkým překvapením. Pětileté studium pacientů ve věku 82 let došlo k závěru, že vyšší hladina cholesterolu znamená u starších lidí delší život. Tedy k naprostému opaku toho, o čem je přesvědčena drtivá většina populace, i lékařů.
Cholesterol přivedený do těla prostřednictvím potravin nemá na zdraví jedince vůbec žádný vliv – ani pozitivní, ani negativní, říká studie
Zmiňované závěry nejnovější izraelské studie ale zdaleka nejsou tak ojedinělé, jak by se mohlo zdát. O tom, že pro starší lidi je vyšší hladina cholesterolu jedním z předpokladů vyššího věku, již v minulosti informace zazněly. A nejen o tom. Postupující vědecké poznání a obecně vyšší zájem o studium role cholesterolů v lidském těle došly k závěrům, které v mnohém bourají vžité představy.
Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie
Jednou z prvních prací vyvracejících mýty je například několik let stará mezikontinentální studie Michaela Hertoga (USA), která prokázala, že přívod cholesterolu do těla prostřednictvím potravin nemá na zdraví jedince vůbec žádný vliv – ani pozitivní, ani negativní. Výzkum přitom postihoval jak oblast USA, tak Evropy, ale i třeba Japonska – vždy se stejnými výsledky. Má to svou logiku – cholesterol je totiž pro lidský organismus docela důležitý, a jeho význam je srovnatelný třeba s vitamíny. Zřejmě proto se celkem sofistikovaný lidský organismus nespoléhá na příjem této látky ze stravy, a raději si ji sám vyrábí.
Není divu – cholesterol je základní stavební látka všech tělesných buněk včetně krve, čistý cholesterol je dokonce zhruba patnáctiprocentní součástí mozku a poloviční součástí nadledvinek. Není to tedy takový nepřítel, jakého z něj dělají zejména odpůrci konzumace cholesterolových potravin. Na druhou stranu, i zde platí, že všeho moc škodí. Tedy, že dlouhodobý nadbytek cholesterolu v krvi nebezpečný je, protože se pak usazuje na stěnách cév a podporuje vznik srdečně-cévních onemocnění. Podle zmíněné izraelské studie ale kromě toho také změkčuje tepny a v případě starých lidí je pomáhá udržovat pružné, zatímco v jiných případech způsobuje vysoká hladina LDL (takzvaného „špatného“) cholesterolu kornatění tepen.
K tématu: Hodný a zlý cholesterol
Je na vině cholesterol, nebo léky?
Základní a ne zcela dořešenou otázkou v současnosti tak je, co je to vlastně vysoká a co nízká hladina cholesterolu. Také podle amerických lékařů totiž příliš nízká hladina cholesterolu souvisí s rakovinou. V praxi tuto hladinu snižují léky souhrnně nazývané statiny, jenže podle všeho ji snižují až příliš. Uvedené závěry byly zveřejněny v prestižním časopisu American College of Cardiology s tím, že i pro lékaře byly značným rozčarováním.
Autoři studie uvádí nárůst o jeden případ na každých 1000 osob, přičemž předmětem výzkumu bylo 40 000 lidí. Souvislost mezi léčením statiny a vyšším rizikem rakoviny je podle amerických lékařů prokazatelná. Nyní je důležité, zda jde také o přímou souvislost s nízkou hladinou LDL. Odpověď na to není jednoduchá, protože pokusy v tomto směru zatím nebyly provedeny. Autorům studie ale nepřipadá pravděpodobné, že by na vině byly přímo statiny a spíše se kloní k názoru, že nové případy nádorů startuje nízká hladina cholesterolu LDL. Té je ale při léčení dosaženo právě medikamenty. Výsledky sedm let staré americké studie potvrdil před rokem na základě zkušeností z vlastní praxe i český lékař Jan Hnízdil. „Mám řadu pacientů, u kterých byla náhodně zjištěna vyšší hladina cholesterolu. Oni ale neměli žádné potíže, byli zdraví. Stonat začali, až když brali léky proti cholesterolu. Najednou se objevily bolesti hlavy, únava, zažívací potíže, nespavost…Ukazuje se, že mnohem větším nebezpečím, než lehce zvýšený cholesterol, jsou pro zdravého člověka léky proti němu,“ uvedl tehdy Jan Hnízdil na serveru Vitalia.cz.
Celý rozhovor: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba, říká Jan Hnízdil
Tak či tak, je léčba pomocí statinů zřejmě vhodná jen pro někoho. U osob, u nichž po jejich podání dojde k velkému poklesu zlého cholesterolu (což by mělo být kvitováno s povděkem), se jako vedlejší efekt ukázal významný nárůst případů rakoviny.
Když zlobí „hodný“ cholesterol
To ale stále není vše. Většina lidí ví, že není cholesterol jako cholesterol, a že kromě zlého LDL existuje také „hodný“ HDL cholesterol. Jenže, jak se ukazuje, ne každý hodný cholesterol je opravdu hodný. A je tedy otázkou, zdali je správné jeho hladinu v organismu zvyšovat. Přehled celkem 31 vědeckých prací, publikovaných v poslední době v Journal of the American Medical Association konstatuje, že existuje jen málo důkazů, které by snahu zvyšování hladiny hodného cholesterolu pomocí léků ospravedlňovaly. Některé ze závěrů dokonce svědčí o pravém opaku.
Role hodného cholesterolu (HDL) je totiž mnohem komplikovanější, neboť zahrnuje mnoho různých typů. Ne všechny jeho variace hrají přitom v organismu pozitivní roli, například při výživě srdce a cév. Hodný cholesterol prostě není jen jedna látka, naopak se v těle vyskytuje v různě dlouhých řetězcích o různé hustotě a chemických vlastnostech. Těmito změnami se mění i jeho vhodnost pro naše zdraví. Určité typy dobrého cholesterolu nám například zhoršují záněty tím, že cévy spíše ucpávají, než aby je čistily.
Dosavadní poznání bohužel neumožňuje stanovit, u kterého z pacientů je dobrý cholesterol dobrým cholesterolem, a u koho se jedná o variantu hodného cholesterolu, která škodí. S tím souvisí i negativní zkušenosti z konzumace různých léků. O statinech již byla řeč, spektrum ne zcela vhodných medikamentů je ale mnohem širší. Podle údajů publikovaných v Center for the Advancement of Health musely být například v minulosti ukončeny zkoušky léku torcetrapib. Ukázalo se totiž, že zvyšuje krevní tlak a místo toho, aby pomáhal, zvyšoval riziko úmrtí. Obdobně to dopadlo s použitím léků, které známe z léčby diabetu a v nichž je účinná látka thiazolidinedion (např. Avandia a Actos). Tyto léky zvyšovaly HDL, ale současně zhoršovaly kardiovaskulární problémy.
Jedna věc platí stále: zhubnout, hýbat se a přestat kouřit
Co z toho všeho vyvodit? V prvé řadě bychom se neměli děsit mírně zvýšené hladiny zlého LDL cholesterolu, zejména ve stáří. Pokud je to možné, bylo by také žádoucí vyvarovat se používání léků na zvýšení hodného HDL cholesterolu. V opačném případě budeme spíše než na svém zdraví pracovat na zdravotních problémech.
Základní prevencí rizik kardiovaskulárních nemocí tak stále zůstává to, k čemu člověku stačí zdravý selský rozum. V praxi jde zejména o změnu nevyhovujícího „civilizačního“ životního stylu, což konstatují všechny lékařské výzkumy. Změna tohoto stylu přitom pomáhá bez jakýchkoli vedlejších účinků. Nejbezpečnější cestou, jak zvýšit správné varianty dobrého cholesterolu, je tedy zhubnout, hýbat se a přestat kouřit. Totální restrikce se ale netýká alkoholu. Z pohledu rizik kardiovaskulárních chorob se to jeví tak, že ke zdravému životnímu stylu mírná konzumace alkoholu patří. Jedna až dvě skleničky alkoholického nápoje denně u muže a jedna u ženy srdci a cévám prospívají.
Čtěte dále: 6 velkých omylů aneb V pasti rádoby zdravých potravin
ČLÁNKY DO MAILU