Chcete žít déle? Zajímejte se o svůj cholesterol dřív než ve čtyřiceti nebo v padesáti

18. 4. 2023

Sdílet

Pokud víme něco o cholesterolu a o tom, co jeho vysoká hladina může v našem těle způsobovat, je to většinou až v pokročilém věku. Jenže to je chyba. Chceme-li předejít mrtvici nebo infarktu, měli bychom se o vlastní hodnoty cholesterolu zajímat už na prahu dospělosti. Vyšší než zdravé hodnoty mají čtyři lidé z pěti.

Myslíte si, že vysoká hladina cholesterolu se týká jen starších dospělých a do nějakých padesáti v tomto směru nehrozí žádné riziko? Omyl, který vás může stát zdraví. Vysoká hladina cholesterolu nijak nebolí, avšak dokáže organismus ničit desítky let, než se projeví, a to třeba fatálně infarktem či mrtvicí.

Co se dozvíte v článku
  1. Některá fakta o cholesterolu
  2. V mládí toho víme méně
  3. Pravda versus lži o cholesterolu
  4. V čem měli mladší lidé navrch
  5. Proč mít znalosti na prahu dospělosti
  6. Péče za miliardy
  7. Co udělat pro své cévy

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV) na konci loňského roku zadala rozsáhlý průzkum zaměřený na znalosti o cholesterolu a jeho dopadech na zdraví. Ukázal, že lidé sice mají povšechné povědomí o tom, že vyšší koncentrace cholesterolu v krvi škodí cévám, v detailech a souvislostech ale problematice příliš nerozumějí. A netuší, co by měli dělat, aby si zachránili zdraví či prodloužili život. 

„Přitom je známo, že lidé s nižší zdravotní gramotností podceňují prevenci, k lékaři přicházejí až při projevu zdravotních problémů a nejsou připraveni převzít svůj díl odpovědnosti za vývoj svého zdravotního stavu,“ uvádí pojišťovna s tím, že k praktickému lékaři na pravidelné preventivní prohlídky dochází jen polovina z dospělých.

Některá fakta o cholesterolu

Vyšší než optimální hodnotu cholesterolu má v zemi přes 80 procent populace. V Česku není stanovena jediná univerzální hodnota pro všechny, ale existují čtyři hranice dle míry rizika.

  • Pokud má člověk velmi vysoké riziko kardiovaskulárních nemocí (např. pacient po infarktu či mrtvici), činí optimální hranice pod 1,4 mmol/l.
  • Pokud má člověk vysoké riziko, činí optimální hladina LDL cholesterolu pod 1,8 mmol/l.
  • Lidé se středním rizikem onemocnění oběhové soustavy mají optimální hladinu pod 2,6 mmol/l.
  • Lidé s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění mají optimální hladinu do 3 mmol/l.

Měření hladiny cholesterolu je součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře. Pokud nemá člověk žádné potíže, první měření je v 18 letech, další pak ve 30 a 40 letech. V praxi to funguje tak, že pokud člověk nepodstoupí prevenci v roce, kdy dosáhne požadovaného věku, laboratorní vyšetření mu lékař může nechat udělat i později.

„Zvýšenou hladinu LDL cholesterolu považujeme za hlavní rizikový faktor aterosklerózy a jejích hlavních komplikací, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin,“ říká přední odborník na preventivní kardiologii Michal Vrablík. Ročně u nás na oběhová onemocnění zemře asi 45 000 lidí, což představuje téměř polovinu celkové úmrtnosti.

V mládí toho víme méně

Průzkum pro pojišťovnu zpracovala společnost Empirica. Do zjišťování se zapojilo 1034 respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek dospělé populace ČR (tj. výběr dotazovaných odpovídá procentuálnímu zastoupení v celkové populaci, a to jak dle pohlaví, vzdělanosti, tak v tom, z jak početného města či vesnice dotazovaní pocházeli). Dotazování proběhlo ve dnech 16. až 25. listopadu 2022.

Máte zvýšený cholesterol?

Otázky byly zaměřené na povědomí o cholesterolu, zdravotní gramotnost, zdravotní stav, návyky. Část, jež se věnuje cholesterolu, až na výjimky, ukazuje fakt, že znalosti o něm nabýváme až s věkem. „Povědomí o některých ‚odbornějších‘ tématech roste s věkem, možná i proto, že nemalá část starších lidí již musí řešit problém vyššího cholesterolu,“ uvádí autoři průzkumu.

Od 30 let výše například byl vyšší podíl těch, kteří věděli, že výrok „cholesterol není látka, kterou by tělo nutně potřebovalo“ není platný. Mezi respondenty od 18 do 29 let věku určila nepravdivost výroku správně polovina z nich. Lidé od 60 do 69 let výrok správně zařadili v 67 procentech. 

O tom, že neplatí výrok, že příčinou vysokého cholesterolu v krvi je výhradně nadmíra tuků ve stravě, je přesvědčeno 17 procent dotázaných ve věku 18 až 29 let, zatímco v kategorii 70+ to je 29 procent.

O tom, že existují dva typy cholesterolu, kterým se lidově říká „hodný“ a „zlý“, mají povědomí necelé tři čtvrtiny dospělých. Za „hodný“ bývá označovaný tzv. HDL cholesterol, za „zlý“ tzv. LDL. Odborníci ale v poslední době upozorňují, že cholesterol je pouze jeden, rozdíl je jen v tom, jak transportuje tuk v krvi.

Autor: ZP MV ČR

Příkladů je v průzkumu více, zásadním je ale zjištění, že většina mladších lidí neví, kdy se měří hladina cholesterolu poprvé, ani to, jakou hodnotu má případně ta jejich. „Informaci o hladině vlastního cholesterolu a o tom, kdy byla naposledy měřena, nejvíce ignorují mladší ročníky, uvádí Michal Vrablík, jenž předsedá České společnosti pro aterosklerózu a České asociaci preventivní kardiologie.

Pravda versus lži o cholesterolu

Níže přinášíme některé výroky z průzkumu, u kterých dotazovaní měli určit, zda jsou pravdivé, či nikoliv. Pořadí otázek jsme pozměnili a přiřadili jsme odpovědi do kategorie pravda vs. lež. Zda je odpověď správná, či nikoliv, účastníci průzkumu samozřejmě předem nevěděli.

Jaké výroky jsou pravdivé

  • Cholesterol si tělo vyrábí samo.
  • Cholesterol se do těla dostává s jídlem.
  • Jednou z běžných příčin vyšší hladiny LDL cholesterolu v krvi je dědičná porucha metabolismu.
  • Cholesterol je důležitou součástí stěn buněk.
  • Cholesterol je přítomen v tkáních, krvi a žluči každého člověka.
  • Krví se cholesterol dostává k buňkám, které ho potřebují.
  • Vysoká hladina cholesterolu v krvi je zdravotním rizikem.
  • Při zvýšené hladině LDL cholesterolu v krvi hrozí, že se začne ukládat do stěn cév.
  • Vyšší koncentrace LDL cholesterolu v krvi může časem vést k rozvoji některého z tzv. civilizačních onemocnění.
  • Hodnoty koncentrace HDL a LDL cholesterolu v krvi pozitivně ovlivňuje pohybová aktivita.

Jaké výroky nejsou pravdivé

  • Mladí štíhlí lidé nemohou mít zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi.
  • Dětí se zvýšený cholesterol netýká.
  • V krvi nesmí být žádný cholesterol.
  • Cholesterol není látka, kterou by tělo nutně potřebovalo.
  • Příčinou vysoké koncentrace LDL cholesterolu v krvi bývá výhradně nadmíra tuků ve stravě.
  • Souvislost mezi množstvím cholesterolu a stavem cév není prokázána.

Zdroj: ZP MV ČR, průzkum Povědomí o cholesterolu 

V čem měli mladší lidé navrch

Ne vždy ale byli mladší lidé méně informovaní než starší účastníci zhruba dvanáctiminutového dotazníku. Jednou z otázek, u níž nehrály roli věk ani vzdělání, bylo, zda dotázaní vědí, jaké procento lidí u nás má vyšší hladinu cholesterolu, než je doporučená hodnota. Podle odborníků má vyšší hladinu většina z nás – 80 procent dospělé populace. Takto vysoký podíl dokázala určit jen pětina dotázaných. Polovina respondentů si tipla chybně, že podíl je 50 procent.

Galerie: Vrozený vysoký cholesterol je nebezpečný

Naopak vyšší míru přesnosti měli mladí lidé u otázky, kdy by měl zdravý člověk podstoupit první preventivní měření cholesterolu. Ve věkové skupině 18 až 29 let to vědělo 45 procent, s věkem tento podíl ale klesal, přičemž u lidí na 70 let správnou odpověď, že by to mělo být v 18 letech, uvedlo 31 procent z nich.

„Podíl správných odpovědí v tomto případě s věkem klesá, což může být dáno tím, že mladší ročníky mají své první měření ještě v paměti,“ uvádí autoři průzkumu s tím, že v této otázce nebyly žádné výrazné rozdíly mezi pohlavími či podle vzdělání respondentů.

Proč mít znalosti na prahu dospělosti

Michal Vrablík uvádí, že mít širší znalosti o cholesterolu je dobré už na prahu dospělosti, protože jen tak je možné včas podchytit jeho vysokou hladinu. Podle něj většina mladších lidí neví, kdy se měří hladina cholesterolu ani jakou hodnotu má ta jejich, protože se domnívají, že vysoká hladina cholesterolu je otázkou vysokého věku. „Většina z dotázaných si myslí, že mladších se vůbec netýkají komplikace v podobě cévního poškození, infarktů myokardu, mozkových mrtvic, onemocnění periferních či ledvinných tepen. Že to je otázka, kterou budou řešit, až jim bude 50+, ale to je velká chyba, protože cholesterol má kumulativní působení, které se střádá po celou dobu, kdy žijeme. V našich cévách hlodá přímo úměrně tomu, jakou má koncentraci. Takže u někoho hlodá méně a u někoho více intenzivně,“ varuje Michal Vrablík s tím, že většina infarktů v ČR probíhá před 65. rokem, tedy ještě v produktivním věku.

Lékaři ukázali, jak si (ne)užíváme život: Čech žije s nemocí 20 let, Švéd 3 roky Přečtěte si také:

Lékaři ukázali, jak si (ne)užíváme život: Čech žije s nemocí 20 let, Švéd 3 roky

Jenže to, že první plošné zjišťování hladiny cholesterolu je již na prevenci u praktického lékaře v 18 letech, ví necelá třetina lidí. „Většina z dotázaných se domnívá, že je možné nechat si zjistit hladinu cholesterolu ve 30 nebo 40 letech, ale to už je pozdě, protože nepodchytíme geneticky podmíněné formy vysokého cholesterolu,“ komentuje průzkum lékař a zamýšlí se nad tím, že Češi možná nevyužívají preventivních prohlídek dostatečně i proto, že neví, co konkrétně je jejich obsahem.

Znát hodnoty cholesterolu v mladém věku má význam, protože podle lékaře právě u mladších lidé toho lze z hlediska prevence udělat nejvíce. „Co se týká nižší koncentrace cholesterolu, tak nejde o otázku dvou či pěti let, jde o dekády. A pokud cholesterol změříme v 60 letech, tak už ta desetiletí nemáme k dispozici a především: cholesterol už je ve stěnách cév nevratně naakumulován,“ dodává lékař.

Galerie: Výsledky průzkumu o cholesterolu

Péče za miliardy

„Průzkum jsme si nechali zpracovat, protože máme za to, že posilování zdravotní gramotnosti a informovanosti o tom, co každý z nás může pro své zdraví udělat, může být jen ku prospěchu. A to nejen proto, že bychom chtěli snižovat náklady vynakládané na zdravotní komplikace, které třeba vychází z vysoké hladiny cholesterolu,“ vysvětluje ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR Zdeňka Salcman Kučerová.

Jen za léky na snížení hladiny tuků v těle ZP MV v roce 2022 vydala více než 300 milionů korun. Užívalo je 410 tisíc pojištěnců. Další miliardy korun stojí léčba onemocnění, která jsou důsledkem nezdravého životního stylu. „ZP MV vynakládá ze základního fondu na hrazenou léčbu svých klientů ročně kolem 50 miliard korun. Z toho více než 2,5 miliardy jdou na léčbu ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. Další dvě miliardy stojí léčba hypertenze a s ní souvisejících komplikací a roční náklady na léčbu diabetu včetně komplikací činí 1,5 miliardy ročně. Všechna tato onemocnění jsou spojené nádoby,“ uvádí pojišťovna v tiskové zprávě vydané u příležitosti prezentace výsledků průzkumu.

Co udělat pro své cévy

Rady jsou zjednodušené a v kostce. Chcete-li znát podrobnosti, poraďte se se svým praktickým lékařem nebo nutričním specialistou. 

  • Nechte si změřit hladinu cholesterolu v krvi a její hodnotu si pamatujte.
  • Pravidelně se hýbejte, nekuřte, nevysazujte případné léky související s cholesterolem, stravujte se zdravě.
  • Omezte nasycené mastné tuky, které jsou v tucích živočišného původu, ale také v kokosovém či palmovém tuku.
  • Zvyšte podíl ovoce a zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin. Dobrým zdrojem žádoucích polysacharidů s vyšším podílem vlákniny jsou také brambory a batáty.
  • Snižte příjem živočišných tuků z uzenin, tučných druhů masa, mléčných výrobků s vysokým obsahem tuku, másla, sádla či nadměrné konzumace červeného masa.
  • Snižte konzumaci uzenin, paštik, lahůdkářských výrobků, jemného a trvanlivého pečiva, snídaňových cereálií, sušenek, oplatků, zmrzlin, krekrů, chipsů. Potíží jsou i některé druhy sušených náhražek mléka. 
  • Nevhodné jsou soft drinky, alkohol, džusy, sirupy, energy drinky či nápoje vyrobené za použití vysokofruktózového sirupu.
  • Vyhněte se při úpravě jídel ve větší míře smažení, restování nebo grilování. 
  • Zvyšte konzumaci mořských (ideálně tučných) ryb, ořechů a olejnatých semen (lněná, dýňová semínka, vlašské ořechy…), používejte kvalitní rostlinné oleje (řepkový na teplou kuchyni, lněný či ořechový na studenou kuchyni).

Zdroj: Klientský magazín ZP MV ČR / Nzip.cz / Česká internistická společnost

„Pokud by naši pojištěnci vnímali riziko vysoké hladiny cholesterolu, mohli bychom přispívat k vyšší kvalitě jejich života, protože by to znamenalo oddálení vzniku onemocnění typu ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku, který se dnes objevuje u nižší věkového hladiny. Máme běžně hypertoniky ve věku 30 nebo 40 let,“ dodává Zdeňka Salcman Kučerová. 

Podle ní má pojišťovna zájem na tom lidem říci, že udělat něco pro své zdraví nestojí nic víc než pravidelně chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Ty jsou plně hrazené. „Pokud máte rizikovou anamnézu, dají se hodnoty cholesterolu vyšetřit i mimo interval preventivní prohlídky, protože i mladší lidé mají potíže s nadváhou, cukrovkou či třeba jiným vrozeným onemocněním. Je proto potřeba si vysoký cholesterol hlídat, protože to je to nejmenší, co můžu udělat pro své zdraví. Cholesterol nebolí, ale může mít za následek velmi vážné onemocnění, které může pacientovi dramaticky snížit kvalitu života,“ dodává ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).