Co je CHOPN
Pod zkratkou CHOPN se skrývá takzvaná chronická obstrukční plicní nemoc. Jedná se o zastřešující termín pro řadu plicních onemocnění, která brání správnému dýchání. Mezi tři nejčastější z nich patří emfyzém, chronická bronchitida a chronické astma. Tyto stavy se přitom mohou vyskytovat samostatně, nebo společně.
V důsledku této nemoci dochází postupem času k poškození plic pacienta a nemocnému se čím dál tím hůře dýchá. Většina lidí, kterým byla diagnostikována CHOPN, pak trpí současně na emfyzém a chronickou bronchitidu, avšak závažnost onemocnění se liší případ od případu.
U chronické bronchitidy dochází k dráždění průdušek, kterými proudí vzduch do plic a z plic. V reakci na toto podráždění průdušky otečou a podél výstelky se nahromadí hlen. Ten pak zhoršuje prostupnost trubice, takže se pacientovi hůře dýchá. Řasinky, které se nacházejí na vnitřní straně průdušek, za normálního stavu odvádějí hlen z dýchacích cest. Při chronickém zánětu průdušek ale dochází k jejich poškození, a tudíž je obtížné hlen z průdušek vyloučit.
V případě emfyzému pak dochází k porušení takzvaných alveolů, což jsou malé vzduchové váčky neboli plicní sklípky na konci průdušek. Představíte-li si plíce jako obraz převráceného rozvětveného stromu, pak kmen představuje průdušnice, větve stromu průdušky a listy jsou právě zmíněné alveoly. Tyto vzduchové vaky hrají klíčovou roli při přenosu kyslíku do krve a oxidu uhličitého ven.
Lidé s emfyzémem mají alveoly a průdušky poškozené. Oslabené a prasklé plicní sklípky nejsou schopny účinně přenášet kyslík ze vzduchu do krve. Jak nemoc postupuje a dochází k poškození většího množství vzduchových váčků, pacient může pociťovat dušnost nejen při zvýšené fyzické námaze, ale také v klidovém stavu. [1, 2, 3, 4, 5]
V čem se liší CHOPN a astma
Astma i chronická obstrukční plicní nemoc jsou plicní onemocnění. Obě způsobují otoky v dýchacích cestách, které ztěžují dýchání. U astmatu je ale otok často vyvolán něčím, na co je pacient alergický, jako jsou například plíseň nebo pyl. Roli však mohou hrát také genetické predispozice, imunologické dysfunkce nebo škodliviny z prostředí. Na rozdíl od CHOPN se astma může zlepšovat, jeho příznaky přichází a odchází náhle a dlouhou dobu se nemusí vůbec projevovat. U CHOPN jsou však symptomy konstantní a časem se zhoršují (i při léčbě).
Zároveň platí, že přibližně 40 procent lidí, kteří mají CHOPN, má také astma. Astma je tak považováno za rizikový faktor rozvoje chronické obstrukce plic. Šance, že budete trpět oběma nemocemi, se přitom zvyšuje s věkem. Astma je obvykle pacientovi diagnostikováno už v mládí, často v dětském věku. CHOPN se naopak často projeví až po čtyřicítce. [6, 7, 8]
Co způsobuje CHOPN
Pokud vás zajímá, jaké má CHOPN příčiny, pak stejně jako u většiny jiných plicních potíží je také v případě této nemoci na vině obvykle kouření. Neznamená to ale samozřejmě, že všichni kuřáci touto chorobou onemocní. Nicméně dle mnohých výzkumů kouření tabáku způsobuje CHOPN až u 90 procent postižených pacientů. Mezi další skupiny lidí, u nichž je vyšší pravděpodobnost výskytu této nemoci, se pak řadí:
- osoby starší 65 let,
- osoby, které byly dlouhodobě vystavené znečištěnému ovzduší,
- osoby, které pracovaly s chemikáliemi, prachem nebo výpary,
- osoby, jež mají deficit α1-antitrypsinu (AAT),
- osoby, které v dětství často trpěly na infekce dýchacích cest,
- pasivní kuřáci.
Kouření je škodlivé v mnoha směrech. Nejenže bývá nejčastější příčinou vzniku karcinomu plic a dalších typů rakoviny, ale tabákový kouř mimo jiné dráždí dýchací cesty a poškozuje řasinky v průduškách. To pak způsobuje v dýchacích cestách zánět a otoky, kvůli kterým dochází k jejich zúžení. Studie uvádí, že zhruba u 20 až 25 procent kuřáků se CHOPN časem rozvine.
Jednou z dalších výše zmíněných příčin CHOPN je deficit alfa-1 antitrypsinu. Jedná se o neobvyklou dědičnou poruchu, která může vést k emfyzému. Alfa-1 antitrypsin představuje enzym, jenž pomáhá chránit plíce před škodlivými účinky zánětu. Při nedostatku AAT jsou tak plíce pacienta náchylnější k poškození. [9, 10, 11]
Jaké má CHOPN příznaky
Plicní nemoc CHOPN se obvykle vyvíjí tak pomalu, že si pacient ani neuvědomí, že jeho schopnost dýchat se postupně zhoršuje. Poškození plic může být navíc značné už předtím, než na sobě nemocný vůbec zaregistruje nějaké potíže. Chronická plicní obstrukce se pak nejčastěji projevuje následujícími příznaky:
- dušnost po námaze,
- v těžkých případech dušnost při minimální námaze nebo v klidu,
- sípání,
- kašel,
- vykašlávání hlenu (expektorace),
- únava,
- kachexie,
- svalová atrofie,
- cyanóza (tj. modrý nádech kůže způsobený nedostatkem kyslíku),
- zvýšená náchylnost k infekcím dýchacích cest.
V souvislosti s onemocněním je ještě nutné zmínit pojem exacerbace CHOPN. Jde o náhlé zhoršení příznaků onemocnění. Je to jakýsi stav vzplanutí, kdy jsou symptomy nemoci horší než běžné příznaky a mohou trvat 2 dny, nebo i déle. Exacerbace se reguluje pomocí léků a odpočinku. Někdy může být tento stav tak závažný, že je vyžadována okamžitá lékařská pomoc. [12, 13, 14, 15]
Klasifikace CHOPN
Chronická obstrukce plic je zatím nevyléčitelná a u každého pacienta se s postupem času zhoršuje. Lékaři pro stanovení vhodné léčby rozlišují v rámci CHOPN stádia na základě závažnosti příznaků. Jednotlivé stupně nemoci jsou pak určeny mimo jiné podle míry exacerbace a hodnoty plicní funkce FEV1. Klasifikovány jsou konkrétně čtyři stádia tohoto plicního onemocnění, a to následovně:
- Lehké stádium: hodnota FEV1 je minimálně 80 % standardní hodnoty. U pacienta se může projevit přetrvávající kašel a hlen v dýchacích cestách. Potíže se obvykle projevují při vyšší fyzické zátěži.
- Středně těžké stádium: hodnota FEV1 činí 50 až 79 % normální hodnoty. Dýchací cesty jsou zúženější a kašel silnější.
- Těžké stádium: hodnota FEV1 se pohybuje mezi 30 až 49 % normálu. Pacienti začínají pociťovat dušnost už i při běžných činnostech. Jejich dýchací cesty jsou výrazně zúžené a kašel je silný.
- Velmi těžké stádium: poslední stádium CHOPN se projevuje hodnotou FEV1 nižší než 30 % standardní hodnoty. V této fázi se pacient potýká s přetrvávající dušností a v některých případech je potřeba používat dokonce dýchací přístroj. Nemoc značně omezuje pacientův život, jelikož kvůli ní už nemůže vykonávat prakticky žádnou profesi a také každodenní činnosti mohou vyžadovat asistenci druhé osoby. [16, 17, 18, 19]
Diagnostika CHOPN
Chronická plicní obstrukce se stanovuje několika způsoby. V prvé řadě musí lékař zjistit anamnézu pacienta. To znamená, že ho budou zajímat informace o vystavení pacienta rizikovým faktorům, jako jsou kouření nebo znečištěné ovzduší. Dále bude chtít vědět, zda se CHOPN vyskytla v anamnéze jeho rodinných příslušníků a jestli pacient již někdy v minulosti prodělal nějaká respirační onemocnění.
Znáte někoho, kdo se potýká s CHOPN?
Poté se provádí relativně nepřesné fyzické vyšetření a změří se saturace hemoglobinu kyslíkem. Lékař dále pacienta vyšle na rentgen hrudníku, aby se případně vyloučila jiná onemocnění, jako je například bronchogenní karcinom. Následuje bezbolestné spirometrické vyšetření, jehož cílem je zjistit, v jakém stavu jsou plíce a jak jsou průchodné dýchací cesty.
Součástí stanovení diagnózy při podezření na chronickou obstrukční plicní nemoc je mimo jiné laboratorní rozbor krve, kde se zkoumá zvýšení CRP a krevní obraz, a dále také vyšetření krevních plynů. V případě pacientů, kteří ještě nedosáhli 50 let věku, se pak navíc provádí ještě vyšetření α1-antitrypsinu. [20, 21, 22]
CHOPN: léčba nemoci
Žádný lék na CHOPN bohužel doposud nebyl vyvinut a poškozená plicní tkáň se sama postupem času neobnoví. Existují však lékařská doporučení, která je vhodné dodržovat, aby se zpomalila progrese onemocnění, došlo ke zmírnění příznaků a pacient žil co nejdéle. Základem je především změna životního stylu.
V každém případě je potřeba přestat kouřit. Existuje celá řada poradenských služeb a léčebných terapií, které s odvykáním mohou pomoci. V dnešní době je poměrně úspěšná například nikotinová substituční terapie. Kromě toho se také doporučuje být fyzicky aktivní, stravovat se zdravě, dostatečně pít a odpočívat a navštěvovat plicní rehabilitaci, kde se pacient naučí vhodná dechová cvičení při CHOPN.
Ačkoliv žádné léky na CHOPN, které by dokázaly onemocnění zcela vyléčit, zatím neexistují, lékaři mohou svým pacientům předepisovat léčiva, jejichž účelem je snížit zánět a otok plicní tkáně, uvolnit hlen a podpořit funkci dýchacích cest. Jedná se především o kortikosteroidy, bronchodilatační léky a expektorancia. Typ a způsob podání léčiv a případná další léčba přitom závisí na tom, v jakém stádiu nemoci se pacient nachází.
Léčba CHOPN může dále zahrnovat takzvanou oxygenoterapii, jež se předepisuje zejména pacientům, kteří mají nízkou hladinu kyslíku v krvi. Dlouhodobě nízká hladina kyslíku v krvi může vážně ovlivnit funkci životně důležitých orgánů. Domácí oxygenoterapie tak pomáhá vrátit hladinu kyslíku do normálu, čímž dojde k prodloužení života pacienta a zlepšení kvality jeho života.
V ojedinělých případech se pak provádí operace ke snížení objemu plic. Postižené části nemocné plicní tkáně jsou chirurgicky odstraněny, což umožňuje zdravější tkáni lépe se roztahovat a stahovat. Dalším možným chirurgickým zákrokem pro redukci objemu plic je také zavedení endobronchiální chlopně. Bez ohledu na to, zda pacient podstoupil operaci, či nikoliv, je pak nezbytné chodit na pravidelné kontroly, díky kterým může lékař monitorovat pacientův zdravotní stav. [23, 24, 25, 26, 27, 28]
Možné komplikace při CHOPN
V souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí může u pacientů docházet k určitým zdravotním komplikacím. Některé z nich mohou nemocného dokonce i ohrozit na životě. Proto je velice důležité chodit na pravidelné lékařské prohlídky a udržovat zdravý životní styl. Mezi zdravotní potíže související s CHOPN patří například:
- Infekce dýchacích cest: u pacientů s CHOPN může i běžné nachlazení snadno vést k těžké infekci.
- Pneumonie: plicní infekce, která se zaměřuje na alveoly a bronchioly.
- Zhroucené plíce: v plicích pacienta se vytvoří vzduchová kapsa, která může během záchvatu kašle prasknout.
- Problémy se srdcem: srdce pacienta s CHOPN musí extrémně tvrdě pracovat, aby pumpovalo krev přes poškozené plíce.
- Osteoporóza: předpokládá se, že k osteoporóze u lidí s CHOPN přispívá užívání steroidů.
- Úzkost a deprese: dušnost nebo strach z dušnosti může často vést k psychickým problémům.
- Edém: problémy s krevním oběhem mohou způsobit hromadění tekutin, a to zejména v oblasti nohou a kotníků.
- Hypoxémie: způsobuje ji nedostatek kyslíku v mozku. Příznaky zahrnují kognitivní potíže, jako jsou zmatenost, výpadky paměti a deprese.
- Rizika sedavého životního stylu: s progresí příznaků CHOPN mnoho lidí upravuje svůj životní styl, aby se symptomům vyhnuli (například snižují svou fyzickou aktivitu, aby předešli dušnosti). S tím, jak omezují svou fyzickou aktivitu, už ale nejsou tak fit a při námaze se ještě více zadýchávají. To může vést k tomu, že jsou náchylní k řadě potenciálně vážných zdravotních problémů, jako jsou obezita a kardiovaskulární onemocnění. [29, 30, 31]
Prevence CHOPN
Nejlepším způsobem prevence CHOPN je nikdy nezačínat s kouřením, a pokud už kouříte, tak co nejrychleji přestat. Pokud se vám to nedaří svépomocí, můžete probrat se svým lékařem, jaké produkty a programy odvykání se nabízí. Snažte se vyhýbat také pasivnímu kouření, což je stav, kdy osoba sama přímo nekouří, ale vdechuje škodlivé látky z tabákových výrobků, když se nachází v zakouřeném prostředí nebo v blízkosti osoby, která kouří.
Samozřejmě je pro prevenci jakékoliv nemoci, nejen CHOPN, vhodné udržovat zdravý životní styl. To znamená pravidelně se hýbat, zdravě jíst a dodržovat pitný režim. Kromě toho se snažte vyhýbat stresu a nezapomínejte také dostatečně odpočívat. To znamená, že byste si každý den měli dopřát minimálně šest až osm hodin spánku. [32, 33, 34]
Zdroj informací: Healthline, Cleveland Clinic, Krajská nemocnice Tomáše Bati, National Library of Medicine, Český občanský spolek proti plicním nemocem, Národní zdravotnický informační portál
ČLÁNKY DO MAILU