Pokud je homeopatie jen typem medicíny, která využívá placeboefekt, a to je asi velmi pravděpodobné, pořád tady je jedna skutečnost, kterou nelze kriticky pominout.
Velikost placeboefektu je určena kontrolní skupinou, která je vystavena stejným podmínkám pouze bez použití homeopatického léku. Je tedy v péči homeopata a ten se jejím členům homeopaticky věnuje a má k nim homeopatický přístup.
Je vysoce pravděpodobné, že měřený placeboefekt u kontrolní skupiny studií s homeopatiky bude vyšší než placeboefekt u kontrolních studií s klasickými farmaky (v případech stejného onemocnění), prostě proto, že svůj vlastní placeboefekt (efekt indukce očekávání) má i metoda samotná a vlastní přístup lékaře či terapeuta k pacientovi. To již bylo vědecky prokázáno.
Pokud poté homeopatie poskytuje ve stejných případech vyšší placeboeefekt než klasická medicína, pak je to něco jako "vyšší přidaná hodnota". Proč zbavovat pacienty možnosti dopřát si S MĚRITELNOU VÝHODOU vyšší placeboefekt používáním výhradně klasické medicíny poskytované nevrlými lékaři na ambulanci za 5 minut?
"Voltaren a z kola ven!"
No a pokud homeopatie jako taková svým přístupem je v placeboefektu užitečnější než klasická medicína - a ty kuličky se k tomu zkrátka potřebují jako hezká kulisa - poté je kombinace homeopatie a klasické medicíny tím, kam by se to asi mělo opravdu ubírat v rámci hlavního proudu (nikoliv nutně výhradně). Tedy homeopatie z rukou lékaře.
Problém je ten, že čím efektivnější má být ve svém placeboefektu homeopatická péče či léčba, tím více musí terapeut sám věřit, že se nejddná pouze o placeboefekt. Musí být sám de facto "oklamán homeopatií", aby efektivně fungoval.
A proto se o tom, asi nikdy nebude smět otevřeně mluvit, jak to je. Pravda zde zkrátka ubere na prospěchu pacientům, který v podobě akcentovaného placeboefektu existuje.
:-)