Názor k článku Besnard-Charvet: Homeopatie je ve Francii součástí každodenní medicíny od Petr - Tak určitě nejsem žádný homeopat, jsem jenom občan...

Tak určitě nejsem žádný homeopat, jsem jenom občan který nevěří moderním léčitelům (a ano, to zahrnuje jak doktory zkorumpované farmaceutickým průmyslem, tak homeopaty a jiné alternativy). A jako takový mám ten nepěkný zvyk jít k jádru věci, takže:
léčit podobné podobným, dávat tělu podněty a tak jej "učit", provést pacienta nemocí namísto toho aby s ní bojoval (a tak se zbytečně vyčerpával) - to jsou všechno krásné myšlenky, které stojí za původem homeopatie. To že se to zvrhlo je věc druhá.

Je to úplně stejné jako u moderní medicíny, která rovněž stojí na krásných myšlenkách: nedělej škodu (v angličtině výstižnější "do no harm"), nechť je jídlo i tvojí medicínou, apod. To se taky zvrhlo - a to už před pěkně dlouhou dobou (aneb "pustíme pacientovi žilou - hm, vypadá nějak slabě a je stále nemocný - tak mu pustíme ještě trochu víc, idealně tím stejným (nemytým) nástrojem"...)

I tak si ale myslím, že homeopatie je pro léčbu dlouhodobých chronických onemocnění přínosnější než klasická (moderní) medicína, i kdyby veškeré homeopatické léky byly jenom placebo pilulky (což zdaleka není jisté). Pro vysvětlení sem dám smyšlený příběh - o tom jak moc je reálný nechť si každý rozhodne sám (a předem se omlouvám za délku textu)

Přijde (jinak zdravý) člověk na prohlídku k doktorovi, doktor mu změří tlak (ten je v pořádku), ale zároveň naměří vysoký cholesterol a tak jak je naučen, tak hned pacientovi předepíše (drahý) lék (nějaký ze skupiny statinů).
Jenže s čím už se zástupci farmaceutického průmyslu nechlubí je, že statiny sice blokují činnost enzymu zodpovědného za tvorbu cholesterolu, ale zároveň s ním blokují i činnost vitamínu K2 (kterého má většinová populace tak jako tak nedostatek).
Zatímco vitamín D a hořčík jsou zodpovědné za přijetí calcia (vápníku), je to právě vitamín K2, který calcium odvádí tam kam je třeba (kosti, zuby, nehty, ...). Pokud nemáte dostatek vitamínu K2, tak hrozí, že tělo sice přijme vápník, ale uloží ho tam kam nemá - např. hrozí kalcifikace tepen.
Za nějakou dobu (řekněme 2-3 měsíce) jde ten stejný pacient k tomu stejnému doktorovi, a tentokrát je to obráceně - cholesterol v pořádku, ale tlak má příliš vysoký (kalcifikace tepen). Tak mu doktor předepíše prášky na tlak. Jenže prášky na tlak mohou mít rovněž vedlejší efekty, jako je zvýšená krvácivost apod. - a to ještě je otázka jak budou zabírat (protože s kalcifikací tepen může teoreticky pomoci právě jenom vitamín K2). Aneb "do no harm" v praxi.

Teď si představte že ten stejný člověk hned z kraje na první kontrole poděkuje doktorovi, slušně odmítne předpis na statin a půjde k homeopatovi s tím že má vysoký cholesterol. Homeopat (jak jsem psal v příspěvku výše) musí z principu být holistický léčitel - jako takový si udělá na pacienta čas (žádné "kde vás to bolí - ok, tady máte předpis, berte 2x denně po jídle - další prosím !"), probere s pacientem jak jeho životní styl a stravovací návyky, tak i historii jeho onemocnění a vysvětlí mu, že cholesterol je pro tělo důležitý, protože dopravuje tuk kam je potřeba, že obecně dělíme cholesterol na dva typy (HDL a LDL), a že skutečně nebezpečným typem je jen ta nejmenší častice LDL, která se dokáže i s nabaleným tukem vejít do tepny a ucpat ji a že naneštěstí není žádný test, který by mohl procentuálně změřit zastoupení tohoto jednoho typu cholesterolu oproti zbytku. Zkrátka pacienta uklidní a vše mu vysvětlí. Načež se dohodne s pacientem na úpravě jeho životního stylu. Řěkněme že mu poradí aby se výhýbal ztuženým a chemicky upraveným tukům a margarínům, používal pouze kvalitní tuky ve vyváženém poměru (mononenasyce­né/polynenasi­cené omega-3/polynenasicené omega-6 v pokud možno vyváženém poměru) výhýbal se sladkému (případně sladil pouze medem) a namísto běhání 2x týdně zkusil nějaká protahovací cvičení (Jóga, Pilátes, Tai-Chi, ...) - zkrátka něco co bude jeho tělo zatěžovat pokud možno rovnoměrně. No a nakonec mu předepíše nějakou neškodnou předraženou cukrovou pilulku (pracovně si ji nazvěme placebo).
Za dva týdny pak přijde pacient znovu k doktorovi a ten jenom konstatuje, že cholesterol i tlak jsou v pořádku.

Zkrátka moderní homeopatie není jenom o distribuci nějakých nekonečně naředěných látek (čti víru v placebo), jde zároveň i o celkový - individuální a holistický - přístup k pacientovi, kdy se snaží člověka nemocí provést. Léčení totiž není jenom o distribuci léčiv (či domělých léčiv). Léčení je hlavně o práci s pacientem a i o práci s jeho nemocí.

Můj osobní názor je potom ten, že kdyby se homeopaté vykašlali na nekonečné rozřeďování (placebo je placebo - i kdyby si s tou vodou třeba povídali) a raději se vrátili k základům a spoléhali se na bylinky a rozředěné (ne ale do nekonečna) jedy (nikoliv synteticky vyráběné toxiny), tak by farmaceutický průmysl během jedné generace zkončil.
Pochopitelně pokud by tato situace hrozila, tak by farmaceutický průmysl zaloboval a homeopatie by byla zakázána úplně stejně jako se to stalo v případě konopí, nebo alespoň potlačena tak jako se to stalo u chiropraxe. To už je holt svět ve kterém žijeme.