Chronická žilní nedostatečnost: mezi příznaky patří brnění či bolest a křeče, které vás budí

Pokud žilně-svalová pumpa v dolních končetinách nefunguje tak, jak by měla, nezvládá odčerpat krev směrem k srdci. Tím se zvyšuje tlak a městnání krve v žilách nohou, průměr žil se rozšiřuje a žilní chlopně, které mají za úkol zastavit zpětný tok krve, se již pořádně neuzavírají. 

Toto onemocnění se nazývá chronická žilní nedostatečnost (též chronická žilní insuficience). Je častější u žen než u mužů a vyskytuje se nejčastěji u osob ve věku nad 50 let. Neznamená to však, že by jí netrpěli i mladší lidé, není nic výjimečného, když se objeví u třicátníků. 

Někdy se může ukázat dokonce už v období dospívání, a to zejména tehdy, pokud se již v rodině tato nemoc dříve vyskytla. Podle všeho souvisí zvýšený celosvětový výskyt tohoto zdravotního problému s dnešním životním stylem, tedy nedostatkem pohybu a dalšími nezdravými návyky. Podle této studie trpí chronickou žilní nedostatečností více než polovina celosvětové populace.

Přečtěte si také:

Oteklá noha a bolest na hrudi po dlouhé cestě mohou znamenat embolii, okamžitě k lékaři

Symptomy chronické žilní nedostatečnosti

Na vzniku tohoto onemocnění se podle všeho podílí více činitelů, a to jak vnitřních, tak vnějších. Existují určité rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu chronické žilní nedostatečnosti. Jde zejména o nadváhu či obezitu, těhotenství, dlouhé stání a sezení, nošení vysokých podpatků, užívání hormonální antikoncepce, nedostatek pohybu, kouření i strava s nedostatkem vlákniny a cenných živin. Velkou roli hrají samozřejmě také genetické dispozice.

Mezi příznaky žilní nedostatečnosti patří:

• otoky nohou či kotníků,
• bolest, která se zhoršuje vestoje,
• křeče v nohou (zejména v noci),
• pocit těžkých nohou,
• pálení, svědění či brnění v dolních končetinách,
• změny barvy pokožky na nohou (hlavně v oblasti okolo kotníků),
• bércové vředy pocit napětí v lýtkách,
• viditelné žíly.

Není to samozřejmě plný výčet příznaků, jejich spektrum je mnohem širší. Obecně lze říct, že dlouhodobější pocit dyskomfortu v dolních končetinách by měl vyšetřit lékař.

Přečtěte si také:

Ambulance pomůže s hojením bércových vředů a jiných otevřených ran. Trápí hlavně seniory

Stadia chronické žilní insuficience

Existuje několik fází chronické žilní nedostatečnosti. Systém pro jejich klasifikaci (CEAP) rozlišuje celkem 7 klinických stádií:

• C0: žádné viditelné známky žilního onemocnění
• C1: viditelné žíly nebo krevní cévy
• C2: křečové žíly (vystupující nad povrch pokožky)
• C3: otok
• C4: kožní změny (ekzém, pigmentace apod.)
• C5: zhojené bércové vředy
• C6: aktivní bércové vředy

Léčba žilní nedostatečnosti

Součástí vyšetření u specialisty je fyzikální vyšetření nohou a spolu s ním bývají provedeny další testy, které určí stav krevního oběhu v dolních končetinách. Ve většině případů se jedná o barevnou duplexní sonografii. Tato ultrazvuková metoda je bezbolestná, a navíc dokáže velmi přesně určit problém. K té mohou být lékařem navržena další doplňková vyšetření. 

Pokud u vás bude diagnostikována chronická žilní nedostatečnost, nejde o stav, který je možné vyléčit. Existují však způsoby, jak kontrolovat další postup onemocnění, a také mohou výrazně omezit jeho nepříjemné symptomy. 

Jedním ze základních postupů je nošení zdravotních kompresivních punčoch, dále dostatek pohybu, zejména takového, který správným způsobem zaměstnává nohy, takže jde například o chůzi nebo třeba jízdu na kole. 

Doporučena bývá i změna životosprávy, tedy omezení pití alkoholu a kouření, správná výživa a snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů. Kromě těchto možností se využívá rovněž farmakologická léčba a v případě, že se symptomy zhoršují, může přijít na řadu i chirurgické řešení. Vhodnou léčebnou metodu navrhne specialista v závislosti na potížích konkrétního pacienta a jeho celkovém zdravotním stavu.