„Účelem kašle je čištění oblasti horních dýchacích cest od hlenu nebo cizích dráždivých látek. Je zcela normální si čas od času odkašlat – ale pokud kašlání trvá dlouho, nabírá na intenzitě nebo se mění jeho charakter, může to znamenat různě vážné zdravotní potíže. Chronický kašel rozhodně není norma a je vždy namístě se pokusit zjistit, co je jeho příčinou. Za zdánlivě ‚nevinným‘ kašlem se totiž mohou skrývat smrtelné choroby,“ vysvětlil Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Akutní, subakutní, či chronický kašel?
Kašel, který doprovází nachlazení, chřipku nebo jiné onemocnění dýchacích cest a který trvá méně než tři týdny, nazýváme akutním. Většina lidí se ho zbaví rychleji a stačí jim pár dní klidového režimu a volně prodejné léky.
Subakutní kašel trvá tři až osm týdnů, ale ke konci se zlepšuje. Pokud kašlete i po dvou měsících pořád stejně a nezabírají žádné sirupy ani kapky, pak už jde o kašel chronický. U dětí mluvíme o chronickém kašli už při poloviční lhůtě.
Takový kašel se objevuje z několika důvodů. Mezi ty nejčastější patří:
Astma. Kašel související s astmatem může přicházet a odeznívat s ročním obdobím, objevit se po infekci horních cest dýchacích nebo se zhoršit, když jste vystaveni studenému vzduchu nebo určitým chemikáliím či vůním. U astmatu se může kašel objevovat buď záchvatovitě (intermitentní forma), nebo také neustále – chronicky (perzistentní astma).
Refluxní choroba jícnu. Jde o poměrně běžný problém, kdy se žaludeční kyselina dostává do jícnu, tedy lidově řečeno do krku. Neustálé podráždění může vést k chronickému kašli. Kašel zase zhoršuje refluxní chorobu a ocitáme se v začarovaném kruhu.
Infekce. Kašel může přetrvávat dlouho poté, co odezní jiné příznaky zápalu plic, chřipky, nachlazení nebo jiné infekce horních cest dýchacích. V ČR díky očkování už méně častou, ale stále možnou příčinou je také bakteriální infekce zvaná pertuse – černý kašel.
Chronický kašel se může také objevit u plísňových infekcí plic, tuberkulózní infekce nebo plicní infekce netuberkulózními mykobakteriemi. Příčinou mohou být i chlamydiové infekce, konkrétně způsobené bakterií Chlamydia pneumoniae, která kromě úporného kašle způsobuje i slabost a velkou únavu.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Chronické onemocnění spočívající ve zúžení dýchacích cest (obstrukci) vlivem trvalého zánětu. Pokud jsou v důsledku zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic, tedy rozedmě. V takovém případě je i nadále možné vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu.
Léky na krevní tlak. Už dlouho se ví, že ACE-inhibitory (inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu), které jsou běžně předepisovány pro léčbu vysokého krevního tlaku a srdečního selhání, způsobují u některých lidí chronický kašel.
To ale stále není všechno. Méně často může být chronický kašel způsobený jednou nebo více z těchto příčin: vdechnutí cizích těles včetně kousků jídla, bronchiektázie (rozšíření dýchacích cest, většinou doprovázené jejich zánětem), cystická fibróza (geneticky podmíněné, nevyléčitelné onemocnění plic), laryngofaryngeální reflux, při kterém žaludeční kyseliny dráždí hltan a hrtan, sarkoidóza (hromadění zánětlivých buněk v různých částech těla včetně plic) nebo idiopatická plicní fibróza (chronické zjizvení plic z neznámé příčiny).
Svou roli může hrát i psychika.
Možnou příčinou kašle může být i onkologické onemocnění – rakovina plic nebo hrtanu. Právě u rakoviny plic bývá kašel dlouho také jediným příznakem. Až v pokročilém stadiu se přidávají další, jako jsou bolest, hubnutí nebo únava. Pacient může také začít vykašlávat krev. V těchto pokročilých fázích už však bývá onemocnění mnohem hůře léčitelné.
Jak kašel léčit?
S léky na kašel to není tak jednoduché. Záleží totiž na příčině a druhu kašle. Většina léků je volně dostupných v lékárnách a dají se rozdělit do dvou skupin – léky tlumící suchý, neproduktivní kašel, tzv. antitusika, která potlačují kašlací reflex, a proti nim léky na vlhký kašel usnadňující odkašlávání a rozpouštění hlenu – mukolytika.
Pacienti s astmatem a CHOPN užívají inhalační léky, které roztahují průdušky a umožní tak vykašlání hlenu. Někdy současně dostávají i léky tlumící nadměrné dráždění ke kašli. Vždy ale platí, že je zapotřebí léčit konkrétní příčinu kašle, jinak se ho nikdy nezbavíme.
Kdy se vydat k lékaři?
Návštěvu lékaře by neměli odkládat rizikoví pacienti, tzn. ti s přidruženými chorobami, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin či cév, obézní atd. „U rizikových pacientů doporučujeme návštěvu lékaře časně – již v prvních dnech onemocnění, u mladších pacientů bez varovných příznaků, například s rýmou a škrábáním v krku, je možné doporučit nejprve domácí léčbu a konzultaci stavu s lékařem dle potřeby. Vždy je ale třeba přihlédnout k individuálním faktorům. Pacient, který si přeje být vyšetřen lékařem, by vždy měl mít možnost přijít fyzicky do ordinace,“ doporučuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Když pacient vyhledá lékaře, zpravidla ho v ordinaci čeká základní fyzikální vyšetření. Lékař se podívá do krku, prohmatá lymfatické uzliny, vyšetří plíce poklepem a poslechem.
„Dle potřeby doplní POCT – point-of-care testování, tzn. např. vyšetření CRP, rychlý test na streptokoka apod., nebo laboratorní vyšetření, případně rentgen či v některých ordinacích i ultrazvukové vyšetření plic, změří saturaci krve kyslíkem, případně odešle k ORL vyšetření. V případě kašle trvajícího déle než 2–3 týdny se může rozhodnout i pro podrobnější vyšetření a odeslat pacienta k pneumologovi. Ne vždy je to ale nutné. Bohužel, např. u RS viróz, chřipky i covidu-19 platí, že i tyto viry s námi dokážou pořádně zatočit, a kašel tak doznívá někdy i několik týdnů,“ popisuje Bezdíčková.
Kouření jako rizikový faktor
Pacienti by také měli navýšit příjem tekutin a zvlhčovat vzduch, neboť i příliš suchý vzduch dráždí a může kašel zhoršovat. Stejně tak dráždí pobyt v zakouřeném prostředí a samozřejmě i kouření samotné. To ostatně výrazně zvyšuje riziko rozvoje chorob, které se chronickým kašlem projevují.
Jaký přípravek proti kašli nejraději používáte?
Jak přitom upozorňují lékaři, právě kuřáci svůj kašel často ignorují. „Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se – berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter – tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ vysvětluje Libor Havel.
Pneumologické vyšetření v rámci screeningového programu lékař doporučuje podstoupit i z jiného důvodu. Může totiž odhalit jiné počínající onemocnění. Více informací o programu na www.prevenceproplice.cz.
ČLÁNKY DO MAILU