Když chronický průjem nebo zácpa značí problémy se strávením života

11. 12. 2020

Sdílet

O střevních potížích se nám nemluví zrovna snadno, nejen s přáteli, ale dost často ani s lékaři. Pro některé z nás to je přímo tabu. A když už se rozhodneme potíže řešit nějak jinak než volně dostupnými prostředky z lékáren, čekají nás různá, leckdy nepříjemná vyšetření s výsledkem, že jsme vlastně v pořádku. V takovém případě stojí za zvážení vydat se cestou celostního přístupu – zjistit, zda správně pracujeme s emocemi.

Hlavním úkolem střev je strávit potravu – a to i tu duševní. Stejně tak je jejich úkolem zbavit se nepotřebného a uchovat potřebné. Z tohoto – velmi důležitého – úkolu může být již patrno, o co se střeva starají v psychosomatické symbolice.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak tělo ovlivňuje duši – a naopak
  2. Symbolika chronických střevních problémů
  3. Když „to“ jde moc rychle
  4. Uklidněme mysl i střeva
  5. Když „to“ nejde vůbec
  6. Jak si můžu pomoci?
  7. Závěrem

Jak tělo ovlivňuje duši – a naopak

„Klinické obrazy nemoci lze tedy pozorovat, jako by měly dvojí aspekt. Za prvé jsou upřímné a ukazují nám, co jsme dosud nechtěli vzít na vědomí,“ objasňuje Rüdiger Dahlke v knize Nemoc jako řeč duše: výklad chorobných příznaků (vydal CPress v roce 2014). Je důležité uvědomit si, že forma (tělo) a obsah (psychika) mají společné místo nebo bod, díky kterému spolu komunikují – jedno ovlivňuje druhé a druhé to první. Stejně tak my můžeme své fyziologické procesy ovlivnit psychikou (a samozřejmě i naopak).

Můžete si představit třeba pečení cukroví – obsah, tedy těsto, se nám sice povede, dáme jej na plech (tedy do formy) a připečeme: příliš vysoká teplota nebo zapomenutí plechu v troubě zapříčiní, že se zkazí obsah. A opačně, troubu nastavíme na správnou teplotu a budeme ji hlídat, ale do těsta jsme zapomněli přidat důležitou ingredienci – ani pak perníčky nedopadnou podle našeho očekávání.

A kde v našem obsahu (psychice) se může projevit daný problém ve formě (těle)? Jak píše Jan Poněšický v knize Jiřího Růžičky Psychosomatický přístup k člověku (Triton, 2006): „O jaký orgán se bude jednat, záleží na tom, jak je vývojově či funkčně spjat s naší psychikou, či jaké k ní má symbolické spojení. Tak například náš vzpřímený postoj a chůze souvisí s jistou hrdostí, sebevědomím (…).“

Symbolika chronických střevních problémů

Střevo celkově je nejen vstupní branou pro vstřebávání většiny výživných látek a tekutin do organismu, ale současně se stará o to, aby si tělo v sobě uchovalo to potřebné a nechalo jít nepotřebné, nebo dokonce škodlivé. A oslabení střeva se projevuje kručením, nadýmáním, nebo právě průjmem či zácpou.

Oslabení střev (ať z důvodu fyziologického, ale i psychického) může zapříčinit další návazné problémy se zády, slinivkou nebo i imunitou (a ta zase s sebou nese další potíže).

Pokud se tedy snažíme přijít na hlavní problém, a tedy i jeho řešení, je dobré si sestavit časovou linii, kdy se který problém objevil. Ale zpět k hlavní příčině. Střeva jsou dlouhá a klikatá – jako náš život. Každý den na nás působí mnoho (byť drobných) podnětů, které musíme vstřebat, zpracovat a propustit.

Když „to“ jde moc rychle

Průjem je porucha, při které dochází k častému vyprazdňování řídké stolice, bývá provázen křečemi v břiše a podbřišku, tím dochází i k dehydrataci a únavě, až vyčerpání. Při průjmu tedy necháváme potravu (včetně nových psychických vjemů) projít tělem nezpracovanou, aniž bychom si odebrali a uchovali to užitečné. Jedná se o strach se s věcmi vypořádat, zvládat vzniklé problémy. Nejsme schopni strávit (a tak vlastně i procítit) nové prožitky (dobré i špatné), necháváme je projít kolem sebe, chceme mít něco rychle za sebou. Při dlouhodobých problémech je na místě otázka: „Máte strach, že nezvládnete život, máte strach z toho, co vám přináší?“ (Více tuto otázku v kazuistikách rozebírá Kurt Tepperwein, autor publikace Co ti napoví nemoc, kterou vydalo Noxi v roce 2008).

Když nás postihne průjem, nestihneme vzniklou situaci zpracovat a vstřebat získanou zkušenost a poučit se na příště. Průjem nás tedy i silně oslabuje, protože s ním z těla odcházejí cenné látky, které by nám jinak dodaly energii.

Uklidněme mysl i střeva

Současná doba je rychlá a bývá těžké se v ní vyznat a udělat si v sobě pořádek. Je těžké přicházející informace vstřebat. Chaos ve svých střevech uklidníme pro začátek odpočinkem a zpomalením. Zpomalíme-li svůj život, zpomalíme rychlost odcházení potravy ze střev. Uklidněte svou mysl tím, že si v ní uděláte pořádek. Přemýšlejte, co by vás v životě mohlo tížit. Je nutné uvědomit si dvě věci. Za prvé, co nemůžeme v životě změnit, nechme jít. Co změnit můžeme, změňme. Za druhé, vědomě myslete na své vnitřní dítě, které musí ještě po obědě odpočívat a užívá si skákání v kaluži – prožívá život.

Je důležité sebrat svou odvahu a vystavovat se nepříjemným situacím a nevyhýbat se jim tím, že budete muset zase strávit den v křečích na toaletě. Myslete ale i pozitivně, kolik situací vám uniklo, protože jste zrovna měli běhavku? Seberete-li odvahu postavit se nepříjemné potravě, získáte za odměnu potravu příjemnou.

Když „to“ nejde vůbec

Zácpa má jedno jednoduché vysvětlení – nechtít něco vydat. A může se jednat vlastně o cokoliv – o přílišnou šetrnost v penězích a majetku (strach, že zůstaneme bez prostředků), stydlivost za vlastní stinné stránky, snaha zpomalit život, hýčkat si vzpomínky a minulost, mít vše pod kontrolou. Se zácpou se velice často pojí nejistota a ustrašenost. Zde je nutné upozornit, že tím není myšleno, že jsem strašpytel, ale že se zrovna nacházím v těžké životní situaci, ze které nevím, jak vyjít ven, jsem nejistý a obávám se o své další žití (například strach, že přijdu o práci).

Charakterem zácpy je strnulost, neschopnost se uvolnit. Ptejte se: „Co mě svírá?“ Je nějaká emoce, která je pro vás těžká, ale stále ji v sobě máte a nevíte, jak si poradit, abyste ji propustili? Asi každý z nás někdy volal na zákaznickou linku, kde vám pomůžou, například s instalací nějakého zařízení: „Dobrý den, jak vám můžu pomoci?“ První věta, kterou v telefonu uslyšíte. Položte si tu otázku sami sobě.

Jak si můžu pomoci?

Co potřebujete k tomu, aby vám bylo lépe? Zkoušejte, co by vám mohlo udělat dobře. A nezapomeňte si i říct, že něco potřebujete (například svému partnerovi nebo blízkému). Vnímejte sami sebe, co vám říká tělo, poslouchejte jej a mluvte na něj. Pokud se vám tato metoda nedaří, zjišťujte zkušenosti ostatních. Nebojte se klidně vyhledávat, co pomohlo někomu jinému, nestyďte se ani za terapii. Terapie u nás sice stále nese určité stigma, ale správný terapeut vás vyslechne a nabídne vám možnosti řešení, má odstup a může vidět něco, co vy ne. Rovněž má zkušenosti, které vám rád předá, tím může vaše terapie skončit.

Myslete na to, že vše plyne, i život, a nic vám nepomůže se zastavit v jednom bodě a navždy v něm zůstat. Nechte život plynout. Stejně tak nemůžeme mít vše pod kontrolou, svůj život, své chování ani životy a chování jiných. Je osvobozující se určité kontroly v život vzdát – zkuste si to!

Uvolněte a mějte se rádi i se špatnými vlastnostmi, všichni je máme. Otevřete se dalším dnům, které vám přinesou další skvělé vzpomínky, nelpěte jen na těch starých.

Zácpa rovněž často trápí starší lidi, kteří (viz výše) trpí smutkem, přemítáním o minulosti, ustrnutím ve vzpomínkách a strachem z budoucnosti a umírání. Je důležité jim dávat nové stimuly, které by je odloudili od přemítání, neochoty vzdát se minulosti a strachu z budoucího.

Závěrem

Myslete na úsloví „jak zaseješ, tak sklidíš“ – pokud přijímáme ve velké míře nezdravé jídlo, zvyšujeme riziko různých (závažných) onemocnění.

Někdy je až nemožné zachovat svou vlastní tvář, plavat proti proudu (hlavně když vám okolí stále říká, že to vy plavete špatně) a věřit vlastnímu vnímání. Nevzdávejme se tak jednoduše svého názoru, své pravdy, a tedy i sami sebe. Berte život lehce, i svou stolici.

Autor článku

Petra Kolínská, DiS.

Vystudovala obor Sociální pedagogika. Řadu let se zabývá psychologickými a sociálními tématy. Díky životním zkušenostem jsou jí blízká témata duševní hygieny, psychosomatického pojetí člověka a celkového zdraví.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).