Na počátku je nutné říci, že Nejvyšší kontrolní úřad nehovoří o desítkách milionů korun, které by mizely například kvůli korupci. Konstatuje, že nemocnice o ně přišly, protože se chovaly nehospodárně.
Co se dozvíte v článku
Za plýtváním, ale i tím, že se utrácelo jinak, než mělo, je dle NKÚ jednak nedodržování zákonů (o majetku státu, zadávání veřejných zakázek, finanční kontrole, registru smluv) a pravidel (rozpočtová i ta svázaná s příspěvky Ministerstva zdravotnictví). A pak také žádná nebo děravá kontrola ze strany Ministerstva zdravotnictví, které fakultky zřizuje a které do nich také v minulosti poslalo (na základě rozhodnutí vlády) jednorázově nemalé sumy. I na jeho straně kontroloři našli porušování právních předpisů.
Koho a co NKÚ kontroloval
Kontrola NKÚ, jejíž závěry úřad zveřejnil 14. srpna, se vztahuje k covidovým létům a týkala se Ministerstva zdravotnictví a tří fakultních nemocnic (FN). Konkrétně šlo o pražské Fakultní nemocnici Bulovka (FNB), FN Královské Vinohrady (FNKV) a brněnskou FN u sv. Anny (FNUSA).
Cílem bylo zkontrolovat, zda ministerstvo plní roli zřizovatele a poskytuje finance v souladu s právními předpisy a zda nemocnice hospodaří podle pravidel, účelně a hospodárně.
Kontrola se jednak zaměřila na nákupy léčiv, zdravotnických prostředků a zdravotnického materiálu a pak také na využití mimořádného příspěvku Ministerstva zdravotnictví.
Peníze trojice fakultek dostala mimořádně, aby je použila na své oddlužení, odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covid-19 a v případě FNB také na provoz covidové polní nemocnice v pražských Letňanech. U tří jmenovaných nemocnic činil příspěvek celkově 4,8 mld. Kč. Nejde ale o peníze poskytnuté v jednom roce, kontrola trvající sedm měsíců se vztahovala většinou na využití těchto peněz v letech 2019 až 2021.
Výsledky ukázaly, že ministerstvo zpětně využití příspěvku buď nekontrolovalo, nebo je kontrolovalo, ale dost chabě. A také že nemocnice, podle NKÚ, peníze utratily i za to, co neměly, nebo způsobem, jakým neměly. V případě nákupů pak často netlačily na cenu, protože nepoužívaly výběrová řízení, ale léky nakupovaly přímo či nahodile, takže v jejich cenách mezi nemocnicemi byly i značné rozdíly.
„S příspěvkem na své oddlužení některé z nemocnic zacházely nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami. (…) Na vybraném vzorku kontrola také ukázala, že nemocnice většinu léků a zdravotnických prostředků pořizují mimo zadávací řízení,“ shrnuje mluvčí NKÚ Hana Kadečková závěr kontroly v tiskové zprávě.
Léky nakupované bez soutěže
Na nákupy vybraných léků a zdravotnických prostředků se kontroloři zaměřili, protože z hlediska rozpočtu jde u nemocnic o druhou nejvýznamnější nákladovou položku.
Všechny tři FN při nákupech postupovaly, dle NKÚ, v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, ačkoliv se jím musí řídit. V praxi to znamená, že i léky a zdravotnický materiál musí nakupovat přes vypsané veřejné soutěže. A to proto, aby měly jistotu, že nakupují za co nejnižší ceny na trhu. Kontrolované nemocnice to ale ve velké míře nedělaly. „Pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, např. na základě přímých objednávek,“ uvádí Hana Kadečková s tím, že „NKÚ zde spatřuje prostor pro snižování nákladů“.
A NKÚ také konkretizoval, jak moc se mezi kontrolovanými nemocnicemi ceny léčiv a materiálu z vybraného vzorku lišily. U jednotlivých balení či dávek se mohlo jednat i o desetitisíce korun. „NKÚ (…) provedl porovnání jednotkových nákupních cen jednotlivých FN a zjistil značné rozdíly v jednotlivých letech u centrových léků až 91,0 % za balení (tj. rozdíl v cenách mezi nemocnicemi činil od 0 do 15 008,44 Kč), u léčiv skupiny ATC – J (antiinfektiv pro systémovou aplikaci, pozn. red.) až 309,2 % za balení (tj. rozdíl od 0 do 8096,51 Kč) a u ZPr, resp. SZM (zdravotnické prostředky či spotřební materiál, pozn. red.) až 252,6 % za kus (tj. rozdíl od 0 Kč do 88 122,65 Kč),“ konstatuje závěrečná zpráva.
Na druhou stranu úřad přiznává, že mezi nákupy byly i ty, kdy existoval jen jeden výrobce či distributor, takže o konkurenci nemůže být řeč. Jenže podíl přímých a nahodilých nákupů takové situace, kdy konkurence na trhu prostě není, za kontrolované období zdaleka převyšoval.
Jaké FN (ne)soutěžily nákupy léků
Konstatování kontrolorů se vztahuje k vybranému vzorku nákupů. U centrových léků (tj. předepisovaných pouze ve specializovaných centrech péče, obecně jde např. o nákladnou biologickou léčbu) šlo o 15 druhů, u antiinfektiv (léků proti infekčním nemocem, mezi které patří antibiotika, antivirotika nebo chemoterapeutika) také 15 druhů a u zdravotnického materiálu si kontroloři zvolili 10 druhů. Vybrané druhy byly shodné v každé ze tří FN.
- U kontrolního vzorku léčiv v celkové hodnotě téměř 123 mil. Kč kontroloři zjistili, že je FN pořizovaly na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 %. Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 %, se odehrával mimo zadávací řízení, a to navzdory povinnost FN řídit se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
- U vzorku centrových léků využila FNB zadávací řízení ve 49 %, FNUSA v 31 % a FNKV jen v necelých dvou procentech (1,7 %). U vzorku antiinfektiv využila FNUSA zadávací řízení u 36,5 % případů, FNB u necelých 24 % a FNKV pouze u necelého půlprocenta nákupů (0,4 %).
- U kontrolního vzorku nákupů zdravotnických prostředků či spotřebního zdravotnického materiálu se podíl dodávek pořízených mimo zadávací řízení (tj. mimo soutěž) pohyboval v rozmezí od 78 do 100 %.
- NKÚ na kontrolním vzorku léčiv a zdravotnických prostředků zjistil, že kontrolované FN při pořízení zdravotnických prostředků a spotřebního materiálu postupovaly v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek v celkovém objemu 41,6 mil. Kč.
FNK v reakci na zjištění pro Vitalia.cz uvedla, že pracuje na tom, aby se situace s tendry na léčiva, zdravotnické prostředky a materiál zlepšila. „Se zprávou NKÚ jsme seznámeni, jsme si vědomi uvedených nedostatků. Postupně je napravujeme, takže v letošním roce je zatím prosoutěženost více než 41 % finančního objemu zakázek na materiálové vybavení a téměř 60 % nákupů léčiv a tyto hodnoty narůstají,“ sděluje mluvčí FNKV Tereza Romanová. „K nízkému procentu prosoutěženosti ve sledovaném období také částečně přispělo krizové řízení s nutností rychlých nákupů v době pandemie covid-19,“ dodává.
Kontrola NKÚ ukázala, že nemocnice v řadě případů léky a zdravotnické prostředky (ZPr) nenakupují v soutěži, tedy teoreticky ne za tu nejnižší možnou cenu. Zkratka ATC znamená antiinfektiva. Zkratka ATC – J označuje antiinfektiva pro systémovou aplikaci.
K situaci se vyjádřila i FNB, k níž měli kontroloři ve zprávě nejvíce připomínek. Mluvčí Eva Stolejda Libigerová upozorňuje, že NKÚ popisuje situaci v covidových letech, dnes už je jiná. „K dnešnímu dni je již vysoutěženo prostřednictvím zřízeného dynamického nákupního systému více než 74 % všech léčivých přípravků, v oblasti nemocniční péče dokonce přes 82 %,“ říká Eva Stolejda Libigerová s tím, že procento nemocnice i nadále bude navyšovat.
Uvádí také, že u zdravotnických prostředků byla za pandemie covidu situace odlišná od běžných let. „Byla velmi složitá, protože na jedné straně byl nedostatek běžných spotřebních zdravotnických prostředků, na straně druhé nastal raketový nárůst jejich ceny. Příkladem mohou být desinfekční prostředky, rukavice sterilní i nesterilní, roušky a respirátory a další, obvazový materiál, vaty a další,“ připomíná Eva Stolejda Libigerová tehdejší kontext. Ten se ihned odrazil do obchodních vztahů. „U zboží, které jsme měli vysoutěžené, výrobci a dodavatelé nebyli schopni dostát svým závazkům, a už vůbec ne za původní ceny. Stávající kontrakty tak byly ukončovány a do nově vypisovaných se dodavatelé pro nepřehlednost situace hlásili neochotně, pokud vůbec,“ dodává mluvčí, a tak v oblasti zdravotnických prostředků namísto navýšení prosoutěženosti došlo, podle mluvčí i přes snahu FNB, k jejímu poklesu.
Na úrocích platily zbytečně miliony
Nákupy léků nejsou jedinou položkou, kde mohly nemocnice státní miliony šetřit. Kontroloři v závěrečné zprávě poukázali i na to, že FNB a FNUSA nesplácí své závazky, tedy třeba dluhy nebo nesplacené faktury, jak mají, a proto přicházejí o desítky milionů na úrocích. „V letech 2016 až 2022 FNB uhradila na úrocích 67,1 mil. Kč a FNUSA na úrocích a poplatcích 38,5 mil. Kč, protože nehradily své splatné závazky řádně a včas,“ uvádí závěrečná zpráva kontroly.
U FNB kontroloři zaznamenali i opačnou situaci než nesplacení závazku včas. Přesto také nebyla v pořádku. FNB totiž sice vyrovnala některé své závazky před koncem jejich splatnosti, zároveň ale nedošlo spolu s tím ke krácení úroků. Nemocnice úroky zaplatila v plné výši, tedy stejně, jako kdyby se zaplacením vyčkávala na nejzazší termín splatnosti.
Docházelo také k situacím, kdy FNB hromadila na svých účtech peníze, aniž by přednostně hradila právě dlouhodobé závazky. „Jejich okamžitou úhradou by došlo k úspoře nákladů o 21,3 mil. Kč,“ stojí ve zprávě z kontroly, která konstatuje, že FNB a FNUSA použily peněžní prostředky na oddlužení v rozporu s podmínkami stanovenými dopisem zřizovatele. Konkrétně: „FNB použila 9,3 mil. Kč na úhradu závazků před splatností. FNUSA použila příspěvek za účelem oddlužení celkem ve výši 646,2 mil. Kč,“ uvádí zpráva NKÚ.
Ministerstvo peníze do tří FN posílalo ve chvíli, kdy byla tato zdravotnická zařízení předlužená nebo nesplácela včas své závazky. Na druhé straně se zpráva NKÚ zmiňuje o tom, že situace, kdy zbytečně přicházela o peníze kvůli úrokům a poplatkům, pokračovala i po mimořádné finanční injekci státu. „FNUSA i po oddlužení stále využívá financování formou postoupení pohledávek za zdravotní pojišťovnou bance a vznikají tak vícenáklady (úroky a poplatky),“ píše se v dokumentu NKÚ. Právě podstoupení vlastních pohledávek je dalším nešvarem, které nemocnice využívají a kvůli kterému platí poplatky, které by nemusely.
Setkali jste se v nemocnici s letitým vybavením?
Černé díry na peníze?
NKÚ v písemném závěru kontroly konstatuje, že oddlužení FN v roce 2020 bylo nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování.
FNUSA i FNB byly ve ztrátě už před covidem a za sebou mají oddlužovací injekci v roce 2014. „Přinesla pouze krátkodobý efekt, protože se nemocnicím postupně zhoršovaly vybrané finanční ukazatele,“ podotýká NKÚ.
Záporné hospodaření se týká jen dvou z kontrolovaných FN. FNKV v červených číslech nebyla. Přesto i ona dostala v roce 2020 od ministerstva příspěvek na oddlužení, protože měla závazky po lhůtě splatnosti ve výši téměř půl miliardy korun.
Závěrečná zpráva uvádí, že podle Ministerstva zdravotnictví nebyly nemocnice schopny být v černých číslech, protože si nedokázaly zajistit takové příjmy ze systému veřejného zdravotního pojištění, které by pokryly výdaje spojené se zdravotní péčí. Ostatně o tom hovoří i kontroloři, ale pouze v případě Bulovky. U ní zmiňují, že se peníze od zdravotních pojišťoven snažila zpětně získat právní cestou, což se jí (v kontrolovaném období) ze čtvrtiny dařilo.
Jak situaci vysvětlují nemocnice
„Kontrolní zprávu NKÚ máme k dispozici, závěry v ní uvedené jsme vzali na vědomí, nicméně jsme podali námitku proti některým z uvedených závěrů,“ uvádí vedoucí oddělení PR a marketingu FNUSA Jiří Erlebach. „V současné době jsou již nastaveny takové kontrolní mechanismy, aby se nic podobného neopakovalo. Oddlužení spolu se změnou managementu mělo ve FNUSA smysl, od roku 2020 jsme v černých číslech, a to včetně roku 2022, který byl hospodářsky velmi náročný i z důvodů zvýšení cen energií,“ dodává.
FNB poslala Vitalia.cz obsáhlejší vyjádření, v němž poukazuje i na to, že obdržela od ministerstva oddlužovací příspěvek zhruba 1,285 mld. Kč, v té době ale měla celkové závazky vyšší než 1,7 mld. Kč. „Příspěvek tedy nepostačoval k úhradě všech závazků FNB po splatnosti nebo závazků nad 60 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění či přefinancovaných závazků dle dopisu (pokynu) zřizovatele,“ říká mluvčí Eva Stolejda Libigerová. Podotýká také, že peníze dostala Bulovka v době, kdy jí hrozilo, že zdravotním pojišťovnám bude muset vracet až stovky milionů korun, protože kvůli covidu a nutnosti držet volnou kapacitu pro budoucí vlnu nakažených neposkytla jimi předfinancovanou zdravotní péči. V této složité době podle mluvčí FNB „optimálně snížila svou celkovou zadluženost“ a při tom neporušila pravidla ministerstva, protože to nechalo na uvážení FNB, kdy a které závazky splatí.
„FNB z celkové částky cca 1,285 mld. Kč určené na oddlužení uhradila téměř 19 tisíc faktur a u všech splnila podmínky MZČR pro tuto dotaci. Stanovené podmínky dotace jsme dle našeho soudu neporušili, tím méně v uváděné výši 9,3 mil Kč. Není nám známo, na základě jakého výpočtu NKÚ k této částce dospěl,“ dodává mluvčí FNB. „Vedení nemocnice je vedeno snahou konat s péčí řádného hospodáře v každém svém rozhodnutí,“ podotýká mluvčí. NKÚ proto adresovala vlastní komentář. „Nicméně ke vzájemné shodě nedošlo,“ doplňuje Eva Stolejda Libigerová.
Takto graficky shrnul závěry kontroly NKÚ. Zkratka FN znamená fakultní nemocnice, MZd Ministerstvo zdravotnictví.
Odměny rozdělily proti pravidlům
Aby mohly nemocnice odměnit zdravotníky, kteří byli v době pandemie ve zvýšeném riziku, že se nakazí covidem, ministerstvo všem přímo řízeným organizacím za dva roky poslalo celkem devět miliard korun. Z toho 1,3 miliardy se týkaly výše uvedených tří FN.
Kontrola ukázala, že část sumy tyto nemocnice nevyplatily za podmínek, které určilo ministerstvo. Dodržování pravidel přitom ministerstvo nekontrolovalo, nebo se spokojilo se zpětnou vazbou, jež byla neúplná.
„NKÚ zjistil 36 nesprávných výpočtů z kontrolního vzorku 85 pracovníků ve výši 163 707,15 Kč (…) a rovněž 33 nesprávných výpočtů z kontrolního vzorku 81 pracovníků ve výši 384 907,22 Kč (…). Z toho ve 44 případech došlo ke skutečnostem nasvědčujícím porušení rozpočtové kázně v celkové výši 457 755,73 Kč,“ uvádí závěrečná, zveřejněná zpráva.
Potíže s vyúčtováním provozu polní nemocnice
FNB za covidu dostala úkolem podílet se ve spolupráci s armádou na vybudování a provozu záložní polní nemocnice, na jejíž provoz od ministerstva obdržela podle NKÚ 88,2 milionu Kč. Z toho 1,5 milionu ovšem použila jinak, než měla, nebo nehospodárně. NKÚ zmiňuje např. nákup notebooků, licencí na software a k serveru a další náklady na IT technologie nebo gastrovybavení a některé zdravotnické přístroje. Tedy typ investic, který podle NKÚ odporoval účelu příspěvku.
Podle mluvčí FNB ale tyto nákupy s provozem polní nemocnice souvisely. „Pro potřeby polní nemocnice FNB zakoupila celkem 20 notebooků, přičemž 18 bylo využito pro potřeby zaměstnanců FNB, kteří se podíleli na provozu PNL. Dva notebooky pak byly využity pro vedení stravovacího provozu pro případ, že by bylo nutno operativně zavážet stravu do zprovozněné polní nemocnice pro stovky pacientů několikrát denně,“ reaguje na závěry kontrolorů Eva Stolejda Libigerová. „Tyto notebooky by nemocnice nepořizovala, pokud by nebyla nucena podílet se na provozu polní nemocnice, tedy akci, která byla svým rozsahem, časovým tlakem a epidemiologickou situací zcela výjimečná,“ vysvětluje s tím, že všechny přímé náklady byly ministerstvu vyúčtovány. Naopak zaměstnance Bulovky, kteří se na dění kolem polní nemocnice podíleli, nemocnice rezortu neúčtovala.
Polní nemocnice za pandemie stála tři měsíce (na přelomu let 2020 a 2021) v pražských Letňanech. Měla sloužit jako lůžková záloha pro doléčování covidu ve chvílích, kdy by klasické nemocnice již neměly na pacienty kapacitu, či očkovací centrum. Ve finále ale nikdy nebyla využita pro ostrý provoz a tehdejší náměstek ministra Vladimír Černý pojmenoval jako důvod konce nedostatek personálu. Tehdejší premiér Andrej Babiš ale sdělil, že důvodem konce byla její finanční neúnosnost.
Kritika na adresu ministerstva
Pochybení vytýká NKÚ také ministerstvu. Jeho chyba spočívala zejména v tom, že dostatečně zpětně nekontrolovalo, jak peníze jím poslané trojice FN použila. Tolerovalo také to, kdy nemocnice porušily pravidla, která říkala, jak mají zaslané peníze použít. Konkrétně zmiňuje zpráva příspěvek na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covid-19 nebo příspěvek na chod polní nemocnice.
MZ se podle NKÚ také nesnažilo na nemocnice působit tak, aby peníze při nákupu některých léků vynakládaly co nejhospodárněji, nejefektivněji a nejúčelněji. Navíc NKÚ podotýká, že ačkoliv rezort vytvořil databázi reálných cen jednotlivých léčiv nakupovaných nemocnicemi, která jim měla pomoci nakupovat levněji, v roce 2019, tedy po jejím spuštění, nebyla funkční a využívaná.
„Ministerstvo zdravotnictví zveřejněné výsledky kontroly NKÚ, která probíhala za minulé vlády v letech 2019–2021, respektuje. Hospodaření nemocnic se však od sledovaného období významně zlepšilo,“ reaguje na zprávu NKÚ mluvčí rezortu Ondřej Jakob „Oddlužení nemocnic společně s novým managementem pomohlo ke stabilizaci a další zadlužení nemocnic již nenastává. Narovnáváme úhrady prostřednictvím úhradové vyhlášky, motivujeme ředitele nemocnic a využíváme sdílení dobré praxe při nákupech. Například i při nákupech léků,“ dodává Ondřej Jakob.
Zda přijatá opatření budou mít skutečný efekt, se ukáže s odstupem času. Nicméně NKÚ upozorňuje, že v minulosti ministerstvo dostatečnou nápravu neudělalo. Mluvčí NKÚ Hana Kadečková v tiskové zprávě uvádí, že „na podobnou praxi (míněno porušování zákona o zadávání veřejných zakázek, pozn. red.) fakultních nemocnic poukázala již kontrolní akce NKÚ č. 17/19 ukončená v roce 2018. Ačkoliv Ministerstvo zdravotnictví tehdy přijalo řadu opatření, nezajistilo jejich splnění“.
ČLÁNKY DO MAILU