Panu X. se blíží narozeniny, řekněme, že třeba čtyřicáté. Na věku příliš nezáleží. Jisté je to, že chce upořádat velkolepou oslavu pro všechny své přátele, a jelikož je poměrně společenský, počet pozvaných hostů se blíží ke třicítce, možná čtyřicítce… Ideálním řešením se zdá pronajmutí větší restaurace, zajištění dostatečného počtu židlí, možná i parketu pro případný tanec a samozřejmě občerstvení.
Pan X. je řadový zaměstnanec s průměrným platem. Na oslavě se hodlá „praštit přes kapsu“, ale přiměřeně. Zkrátka aby hosté byli spokojení, ale aby ho to zároveň finančně nezruinovalo.
Smutný pohled na hostitele s prázdným talířem
Hostů přišlo opravdu hodně, pan X. je šťastný a připadá si oblíbený. Každý mu gratuluje, každý ho zve na štamprle (pivo, víno a nealko je na účet oslavence, tvrdý alkohol si platí každý sám) a hodiny pozvolna utíkají. Oslavenec by rád slivovice proložil nějakou masitou pochoutkou, jenže…
…smutný je pohled na hostitele, jak stojí s prázdným talířem u prázdných stolů. Na tácku osychají poslední kolečka salámů, mísy s párečky i s křidélky jsou dávno prázdné a obsluha už další jídlo nepřináší. Kde je kilo tataráku, kde jsou topinky? Jediné, co si může pan X. se svými hosty dopřát, je zbytek studeného guláše. Měli přátelé takový hlad a všechno už snědli, nebo ho hospodský podvedl? Ale to už ho někdo další tahá za ruku a láká na skleničku „na zdraví“.
Všichni se baví, tak kdo by řešil jídlo? Hlad je navíc převlečená žízeň, tak jdeme na bar. Vrchní mají radost, to je přesně to, s čím počítají. Nikdo přece nebude hlídat, zda bylo sýru na talíři skutečně to kilo, které pan X. objednal a zaplatil. Hostitel si ani nepovšiml, že kuřecí křidýlka tak nějak nedoletěla a počet krkoviček také zrovna neodpovídá množství, které si ten trouba objednal. „Nikdo nic neřeší, nikdo se neptá, tak nám alespoň něco zbude do zítřejšího poledního menu,“ říkají si provozní i obsluha a většinou se nepletou.
Čtěte téma: Jde se na piknik!
Nechcete být ošizení? Připravte si jídlo sami a uspořádejte piknik!
Vždy se najde něco, co na tabuli nedodali
Jako zákazník máte plné právo ptát se po nedodaném jídle. Rozhodně nepočítejte s tím, že vám donesou všechno, co jste si objednali a co zaplatíte.
„Pokud pořádáte raut, tak si jej musíte pořádně ohlídat,“ řekla Vitalii Kateřina Pokorná, která příležitostně organizuje rauty pro své přátelé – vystudovala hotelovou školu a ví, co se sluší a patří. „Vždycky se najde něco, co tam nedodali. Pokud chcete dostat za svoje peníze opravdu to, co jste si objednali, musíte chodit za vrchním a ptát se ho, kdy přinesou ta křidýlka. Někdy se dokonce stane, že se přiznají, že vlastně na křidýlka zapomněli a peníze vám vrátí. Musíte si to ovšem ohlídat.“
Pan X. se probudil druhý den dopoledne s bolestí hlavy, kručícím žaludkem a s prázdnou peněženkou. Na reklamaci už je pozdě, stejně nikomu nedokáže, že řízků bylo méně, než zaplatil. Pokud chtěl řešit množství jídla, měl to udělat na večírku.
Rovněž se může stát, že je na vině dovozce surovin, nebo dokonce kuchař. Provozní jedné pražské restaurace se nám ovšem svěřil, že si toho většinou stejně nikdo nevšimne: „Samozřejmě jsem se setkal s tím, že se na rautu neobjevilo to, co si klient objednal. Většinou se to stane v případě, když určenou věc nedovezli či se při výrobě něco pokazilo. Jídlo se pak nahradí něčím, co nezkušený zákazník nemůže poznat (platí to zejména u sýrů a speciálních uzenin). Pokud se klient zeptá, přizná se barva a navýší se vše ostatní, aby to sedělo s dohodnutou cenou. Většinou si ovšem nikdo ničeho nevšimne. Nejvíce stejně záleží na tom, jak jídlo připravíme a naaranžujeme.“
Ošidili vás někdy na rautu?
Chystáte se pořádat raut?
Nejprve si ujasněte, kolik hostů chcete pozvat. Počítejte minimálně se 150 až 200 gramy masa na porci, a na osobu se 150 gramy zeleniny, třemi kusy pečiva, padesáti dekagramy sýrů a salámů a jedním moučníkem. Pokud mají vaši hosté v oblibě alkohol, počítejte s jednou lahví vína, případně s deseti pivy na osobu a nezapomeňte na nealko.
Orientační ceny rautu:
- 1 kg šopského salátu: 200 až 250 korun
- 1 kg sýrové nebo šunkové mísy: 500 až 800 korun
- 1 ks kuřecího stehna: 80 až 120 korun
- 200 g vepřové krkovice na grilu: 110 až 150 korun
- 1 kg tatarského bifteku z pravé svíčkové s topinkami: 1300 až 1700 korun
Škodolibý tip Vitalie:
Chcete ušetřit? V případě, že platíte pivo, víno a nealko, podporujte pití tvrdého alkoholu. Ten si platí každý sám a oslavenci jsou většinou zváni.
Některé restaurace nabízejí ještě další možnosti. Můžete si například objednat plné stoly v určitém časovém rozmezí pro jasně daný počet hostů a za pevně stanovenou cenu. V tomto případě nezáleží na tom, jak budou vaši hosté při chuti. Pokud toho snědí více, tak to bude na účet podniku. Ten má ovšem dobře spočítané, aby netratil.
Výběr jídla je pak pouze orientační – dohodnete se, zda chcete kuřecí nebo vepřové řízečky, zda dáte přednost českému eidamu před francouzskými sýry a podobně, což ovlivní předem stanovenou cenu. Tato možnost se může zdát na první pohled dražší, ale zas nebudete muset řešit, zda opravdu přinesli to, co jste si zaškrtli ve formuláři a hlavně nebudete mít hlad vy, ani vaši hosté.
Čtěte téma: Sněz, co můžeš
Ďábelský vynález, který odporuje nejenom všem poučkám doktorů o tom, že přejídání není zdravé. Je to i proti obchodní logice. Může se podobných akcí účastnit vůbec někdo normální, tedy ten, kdo nesní pět běžných porcí jídla za sebou?
ČLÁNKY DO MAILU