Vzdělaná, štíhlá, vysoká, pětatřicetiletá žena. Žila zdravě, sportovala. Doktory nikdy nepotřebovala. Až do léta 2013. To ji začaly bolet levá kyčel a pravé koleno. Strašně ji to vyděsilo. Odstartoval kolotoč vyšetření, diagnóz a léků. Následuje stručný výpis dokumentace:
- Martyrium odstartovala návštěva praktického lékaře, ten udělal rentgeny obou kyčlí, kde shledal jen náznak degenerativních změn, jinak běžný nález. Martu poslal na ortopedii.
- Sportovní ortopedie, 5 návštěv, opakovaně sono vyšetření kyčlí v normě, diagnostikována zánětlivá kloubní reakce – synovialitida, provedena punkce kolene, aplikace kortikoidů – anestetika, ordinováno antirevmatikum Surgam, kloubní výživa Hylan do kyčlí, magnetoterapie kyčlí, antirevmatikum Artrodar. Potíže trvají.
- Ordinace pohybové medicíny, 4 návštěvy, opakovaně sono, nukleární magnetická rezonance (NMR) kyčlí – vše v normě, diagnostikován zánět kolene, při nestabilitě a svalové nerovnováze, ordinovány 3× týdně mikroproudy, 3× punkce kolene, odeslána na odběry, doporučeno nebrat prášky. Potíže trvají.
- Ortopedie, 1 návštěva, diagnostikován nález pokročilých degenerativních změn kyčlí, vrozená vada kloubní jamky (dysplazie). Doporučena kloubní výživa, fyzikální léčba, antirevmatika, výhledově operace stříšky kyčle podle Boswortha. Potíže trvají.
- Neurologie, 3 návštěvy, znovu RTG kyčlí v normě, pro brnění prstu ruky provedena elektromyografie a rentgen krční páteře – v normě, sdělena diagnóza kořenového syndromu krční páteře, doporučena rehabilitace, ordinován Neuromultivit a Magnosolv, pro pálení očí doporučeno oční vyšetření. Potíže trvají.
- Oční klinika, 2 návštěvy, diagnostikován chronický zánět spojivek, ordinováno antibiotikum Maxitrol kapky, Optive kapky, Vit. A. Potíže trvají.
- Revmatologie, 2 návštěvy, laboratorní vyšetření nesvědčí pro revmatické onemocnění, diagnostikována artróza kyčlí a kolen, zánětlivá kloubní reakce, ordinovány kortikoidy: Metylpred a antirevmatikum Surgam. Potíže trvají.
- Rehabilitace, 1 návštěva, diagnóza: kombinace degenerativních a zánětlivých změn kloubů, vrozená deformita kyčle. Ordinován 5× vysokofrekvenční laser kyčlí, 6× cviky zad a kyčlí, 10× aplikace GUNA v injekcích, následně GUNa Artro a Guna Flam 2×18 kapek po dobu 3 měsíců (cena značná). Potíže trvají.
- Psychosomatická ordinace, 1 návštěva, diagnóza: bolesti kolen a kyčlí, ploché nohy, úzkost. Vystaven poukaz na rehabilitaci a vložky do bot, doporučena psychoterapie. Pro hučení v uších, podezření na tinitus, doporučeno vyšetření ORL. Potíže trvají.
- ORL, 1 návštěva, provedena audiometrie a tympanometrie, též po profuku – vše v normě, ordinován Betaserc, kontrola za tři měsíce s dodatkem „budou-li léky bez efektu, pak vhodné v nich nepokračovat“. Potíže trvají.
- V průběhu vyšetřování byly provedeny desítky odběrů krve, kompletní biochemie, revmatologie, imunologie, štítná žláza, borrelio, hodnoceno 152 parametrů…v normě, 2× vyšetření kloubní tekutiny pravého kolene – v normě…
Navzdory úsilí několika specialistů a soustředěnému nasazení vyšetřovací techniky nejenže se nepodařilo objasnit příčinu Martiných potíží, ale naopak, její stav se dál zhoršoval. Všichni přitom postupovali profesionálně správně, lege artis, v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy.
Čím tlustší složka vyšetření, tím prostší vysvětlení
Do mojí ordinace dorazila Marta v obrovské napětí a úzkosti, vyčerpaná. Nález na kyčlích i kolenou přitom byl překvapivě dobrý. Potvrzuje se mi, že čím tlustší složka vyšetření, tím banálnější příčina potíží, tím prostší vysvětlení. Příběh paní Marty je natolik obtížně uvěřitelný, že jsem ji poprosil, aby jej převyprávěla vlastními slovy a doplnil glosami. Není nad to, když si pacient příběh nemoci napíše sám.
„Moje potíže začaly v době, kdy jsem si měla po pěti náročných letech s třemi malými dětmi na mateřské trochu odpočinout a nabrat síly před návratem do zaměstnání. Jako formu relaxace a sportovního vyžití jsem si zvolila běh, který pro mě byl nejjednodušší, nejflexibilnější a nejpříjemnější sportovní aktivitou. Místo obvyklých pěti kilometrů jsem si ale dala jako cíl 10 km s frekvencí 2–3× týdně. Za 4 měsíce jsem naběhala přes 400 km, zničehonic se mi ale na podzim ozvala kyčel. Týden jsem kulhala, po týdnu opět zkusila běhat, ale nešlo to. Další týden jsem vyzkoušela běhací pás, kde měly být menší otřesy, ale za dva dny mi nateklo koleno na druhé noze a musela jsem na punkci.
Od té doby mi pak koleno oteklo během půl roku ještě dvakrát, bez výraznějšího zatížení, to jsem už vůbec neběhala, sotva chodila, mnoho týdnů kulhala kvůli bolesti v kyčli a cítila se úplně paralyzovaná. V tu samou dobu mi začaly potíže s očima. Jako dlouholetý nositel kontaktních čoček jsem nikdy větší problémy neměla, tehdy se mi ale objevila suchost očí a opakované záněty spojivek.“
Lidově řečeno, Marta si běhu naložila víc, než bylo zdrávo. Šla z toho do kolen. Místo odpočinku začala obíhat lékaře, místo vysvětlení a uklidnění následovala řada vyšetření, diagnóz a léků.
Strach má velké oči
„Navštívila jsem tři různá ortopedická zařízení, revmatologii, neurologii, dvě rehabilitační pracoviště, vyzkoušela psychosomatickou kliniku, kraniosakrální biodynamiku, psychologa, nasbírala jsem spoustu zápisů o vyšetřeních a krevních testech. Jednou jsem měla punktovanou kyčel, třikrát koleno, do kyčle jsem si nechala vpichovat kyselinu hylauronovou. Těch několik hodin v týdnu, které jsem měla možnost mít pro sebe, jsem strávila běháním po doktorech. Někam mě posílali, někam jsem se pro druhý názor objednávala sama.
Za rok jsem využívala více prášků a lékárenských výrobků než za celý svůj dosavadní život – antibiotické kapky a gely na suché oči, prášky na bolesti kloubů, na snížení zánětu v kloubech, kortikoidy na revma, homeopatika na revma, o vitamínech a doplňcích stravy na klouby nemluvě. Po různých vyšetřeních na rentgenu i magnetické rezonanci dospěli různí lékaři k různým výsledkům – artróza kyčelního kloubu 1. stupně, artróza kyčelního kloubu 2.-3. stupně, ne artróza ale dysplasie kyčlí, nejhorší pro mě ale bylo znejistění doktora, že se může jednat o nějaké systémové onemocnění.“
Neprůkazné výsledky vyšetření a rozporuplné názory lékařů dál zvyšovaly Martinu úzkost. A strach má velké oči. Zasedla k internetu a studovala nejtěžší revmatické nemoci. Z vyděšení, studia internetu a běhání po lékařích ji začaly pálit oči, vysychat v ústech. A to jsou příznaky těžkého Sjögrenova syndromu, dočetla se. Kromě kloubů si začala léčit oči, přibylo hučení v uších. Rozjetý vlak vyšetření a léků už nebyla schopná zastavit. Začala naplno žít nemocí.
Syndromy v koši
„Čas u internetu, strávený četbou o různých systémových onemocněních, mi moc nepřidal… Podezření na Sjögrenův syndrom, revmatoidní artritidu, případná operace stříšky kyčelního kloubu… K doktoru Hnízdilovi jsem přišla v době, kdy jsem byla objednána na další krevní testy, punkci kolene, magnetickou rezonanci kyčle a rentgen kolene. Pan doktor mě při prvním vyšetření uklidnil. Už jen tím, že mě nechal zacvičit pár dřepů, mávl rukou a řekl, že to nic není. Důkladně mě prohlédl, vyzpovídal, a když jsem mu nabídla štos svých pečlivě nashromážděných vyšetření, tak mě vyzval, ať je hodím do koše. Nejdřív mě to zaskočilo, ale pak jsem je s úlevou do koše hodila. Byl to pro mě signál, že to tedy zřejmě nebude tak hrozné.“
Ve Švédsku kdysi publikovali studii, ve které se píše, jak moc diagnóza a způsob léčení závisejí na tom, k jakému specialistovi se pacient se svým problémem dostane nejdřív, kde mají momentálně volno. Paní Martě jsem řekl, že si může vybrat, jestli chce být léčena ortopedy a operována, nebo být pacientem neurologie, revmatologie, rehabilitace, psychosomatiky…Ale že nemusí.
K tomu je však potřeba, aby se uklidnila, odpočinula si a začala žít životem zdravého člověka. Aby se z chyby, kterou udělala nadmírou běhu, poučila. Když jsem ji požádal, ať celou složku vyšetření hodí do koše, asi minutu váhala. Pak to udělala. Symbolicky se vzdala diagnóz a vykročila na cestu uzdravení. Na kontrolu za necelé tři měsíce přišla jako vyměněná. Prakticky bez potíží, bez léků, usměvavá, dokonce v botách na vysokém podpatku.
„Má rodina to viděla asi stejně, říkali, že to chce čas, nikdy nepropadli mým nejčernějším obavám. Pro mě ale byl významný až signál od doktora, který mi řekl, že to bude dobré, a s pochybnostmi mě neposílal na další vyšetření. Všechny domluvené testy a termíny jsem s úlevou zrušila. Místo běhání teď chodím na rychlé procházky, aerobik jsem vyměnila za jógu a pilates a chodím si zaplavat. Vím, že si musím dávat pozor a některé sporty omezit nebo úplně vypustit. Už ale nekulhám, nebo jen po větší zátěži, a vím, že to druhý den zase bude dobré. Nedokáži říct, co přesně přispělo k výraznému zlepšení. Pan doktor mi ale určitě dodal víru v to, že to bude zase dobré a zastavil kolotoč dalších vyšetření, punkci kolene i nepříjemných myšlenek.“
Žádné šarlatánství, žádná magie. Martu jsem nijak neočaroval. To, co zafungovalo, lze shrnout třemi slovy: vysvětlení, uklidnění, povzbuzení. Marta je ale potřebovala slyšet od lékařské autority. Pak už se uzdravila sama. Jen jsem ji k tomu trochu postrčil…
P. S. S paní Martou jsem nadále v mailovém kontaktu. Je v naprosté pohodě.
ČLÁNKY DO MAILU