Cirhóza jater se může skrytě vyvíjet řadu let. V pozdním stadiu pomůže jedině transplantace

Cirhóza jater nepatří v české populaci mezi vzácná onemocnění. Játra jsou dokonce nejčastěji transplantovaným orgánem. Problém je, že cirhóza může probíhat mnoho let skrytě, takže se na ni přichází až v pozdních stadiích. Pro zničená játra je pak jediným řešením transplantace, která ale nemusí vždy proběhnout hladce.

Co je cirhóza jater?

Cirhóza jater, lidově označovaná jako tvrdnutí jater, je závažné onemocnění postihující jaterní buňky (hepatocyty). Jaterní tkáň je v tomto případě vystavována dlouhodobé zátěži v podobě zánětu, toxinů či alkoholu. To vede k přestavbě vnitřního uspořádání orgánu. Hepatocyty jsou postupně nahrazovány vazivovou tkání (fibrotizace). Ve zjizvených játrech pak nemůže správně proudit krev, což má vliv na oběhový systém.

Játra představují orgán s mimořádnou regenerační schopností. Nicméně při cirhóze už jsou natolik poškozena, že nemohou efektivně fungovat a plnit své funkce, mezi které patří:

• detoxikace organismu,
• zpracování živin,
• vylučování žluči,
• produkce bílkovin důležitých pro srážení krve. [1, 2, 3, 4]

Proč vzniká jaterní cirhóza?

Cirhóza vzniká v důsledku chronického zánětu jater. Velice častou příčinou zánětu je alkoholová závislost. Alkoholická cirhóza jater se rozvíjí na základě dlouhodobého a pravidelného užívání alkoholu.

Odborníci se shodují na tom, že nezáleží pouze na objemu jednotlivých dávek alkoholu, ale hlavně na chronicitě užívání. K rozvoji cirhózy ovšem nemusí docházet u všech alkoholiků. U mužů je za rizikové množství považováno 60 gramů alkoholu denně, což mohou být dva litry piva nebo lahev vína. Ženy mají toleranční hodnoty příjmu alkoholu třikrát nižší než muži, takže je pro ně rizikové množství už 20 gramů alkoholu denně. [5, 6, 7]

Zánět a poškození jaterních buněk způsobují také virová hepatitida B (HBV) a virová hepatitida C (HCV). Mezi další možné příčiny patří:

• metabolická onemocnění s abnormálním ukládáním některých látek v jaterní tkáni – Wilsonova choroba (ukládání mědi) a hemochromatóza (ukládání železa),
• autoimunitní choroby jater a žlučových cest – autoimunitní hepatitida, primární biliární cirhóza a primární sklerozující cholangitida,
• sekundární biliární cirhóza – obstrukce žlučových cest žlučovými kameny,
• cystická fibróza,
• vzácnější metabolická onemocnění – porfyrie, glykenóza či galaktosémie,
• akutní toxické poškození jater – například jedovatými houbami (muchomůrka zelená), potravinami napadenými plísněmi (otrava aflatoxinem) či některými léky.

V cirhózu může také vyústit stav zvaný nealkoholická steatóza (ztukovatění jater). Ztukovatělá játra mohou mít třeba obézní lidé, kteří konzumují ve velkých dávkách smažená a tučná jídla. [8, 9, 10]

Cirhóza jater a její stádia

Než dojde onemocnění do fáze cirhózy, trvá to poměrně dlouho. Při tomto procesu je fyziologická jaterní tkáň nahrazována vazivovou tkání (fibrotizace). Postupně pak dochází k úplné přestavbě jater, která se stávají nefunkčními. Podle toho, jak moc jsou játra přestavěná, rozlišujeme několik úrovní tohoto poškození:

• steatóza jater a steatohepatitida – nejprve dochází ke ztukovatění jater a rozvoji chronického zánětu,
• fibróza jater – dochází k nekróze tkáně, jaterní buňky jsou nahrazovány vazivovými vlákny,
• cirhóza jater – poslední stádium onemocnění, kdy jsou játra prakticky nefunkční. [11, 12, 13]

Jaké má cirhóza jater příznaky?

V první fázi onemocnění pacienti nepociťují významnější potíže. Typické příznaky jaterní cirhózy se objevují až v pokročilejších stupních nemoci, kdy už nejsou játra schopna plnit svou funkci a dochází k jejich selhávání.

Jaké má cirhóza jater projevy?

• Únava a vyčerpání,
• nechutenství,
• tlak v pravém podžebří,
• plynatost,
• zácpa,
• ztráta svalové hmoty,
• ikterus (žluté zabarvení očního bělma, kůže a sliznic),
• tmavá moč,
• poruchy krevní srážlivosti,
• krvácení z dásní, nosu a jícnu,
• poruchy menstruačního cyklu u žen,
• ztráta libida a potence u mužů,
• poruchy mozkových funkcí.

V počátečních fázích onemocnění může pacient pociťovat třeba jen nespecifické příznaky, které si s poškozením jater nespojí, jako je nadýmání či nevolnost. Případně nemusí mít vůbec žádné potíže.

U člověka s pokročilou cirhózou už lze ale na první pohled poznat symptomy typické pro toto onemocnění. Kromě nápadně nafouklého břicha (ascites), úbytku svalové hmoty na končetinách a otoků na nohách lze pozorovat i sytě rudé zabarvení jazyka, pavoučkové névy, erytém na dlaních a takzvané paličkovité prsty.

V posledním stádiu onemocnění může být postižen i mozek (jaterní encefalopatie), což se projeví snížením mozkové kapacity. Nemocný trpí poruchami paměti a ztrátou orientace. V nejhorším případě může nastat jaterní kóma, což je náhlé zhoršení cirhózy způsobující bezvědomí. Tento stav často končí úmrtím. [14, 15, 16, 17]

Přečtěte si také:

Zbarvení kůže i zápach z úst ukazují na poškození jater. Potvrdí je jaterní testy

Komplikace cirhózy

U cirhózy existuje bohužel poměrně dost závažných komplikací. Jednou z nejčastějších je portální hypertenze. Zvýšený tlak v jaterní žíle způsobuje vznik jícnových a žaludečních varixů, zvětšení sleziny či ascites (hromadění tekutiny v dutině břišní). U pacientů s cirhózou se objevují i další komplikace:

• renální selhání,
• choroby trávicího ústrojí,
• jaterní encefalopatie,
• jaterní kóma, které může končit úmrtím.

Cirhotická játra jsou také náchylnější ke vzniku zhoubných nádorů. [18, 19]

Galerie: Jak se vyvíjí cirhóza jater

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Cirhóza jater: léčba

Léčba cirhózy jater se zakládá na opatřeních, která mají za cíl zpomalit postup poškození jaterní tkáně. Tímto způsobem se dá předejít těm nejvážnějším komplikacím a úplnému selhání jater. V prvé řadě je nutné odstranit faktory, které játra poškozují. To znamená, že třeba alkoholik musí přestat pít. Pokud je cirhóza způsobena obstrukcí žlučových cest, autoimunitním onemocněním či virovou hepatitidou, lékaři musí pacientovi podat vhodné medikamenty.

Dieta na cirhózu jater

Důležitá je také součinnost pacienta, který musí upravit svůj jídelníček. Dieta při cirhóze jater je založena na omezení tučných jídel, soli a kořeněných jídel. Pacient by měl vynechávat obtížně stravitelné pokrmy, které zatěžují organismus.

Vhodným podpůrným prostředkem jsou hepatoprotektiva, což jsou léky chránící jaterní tkáň. Oblíbený je třeba silymarin (výtažek z ostropestřce mariánského). Strava by měla být obohacena také o vitamíny, které se při poškození jater obtížněji vstřebávají:

• vitamín K,
• vitamín A,
• vitamín D,
• vitamín E. [20, 21, 22, 23]

Transplantace jater

V pokročilých fázích onemocnění je jaterní tkáň natolik poškozená, že se již nedokáže zregenerovat. V takových případech se dá podstoupit transplantace jater. Jedná se ale o dost náročný proces, kterému předchází nejrůznější vyšetření a testování. Po transplantaci musí pacient držet přísnou dietu, abstinovat a užívat léky, které pomohou tělu přijmout nový orgán. [24, 25]

Cirhóza jater: délka života a prognóza

Jaterní cirhóza se vyskytuje nejčastěji u lidí ve středním až vyšším věku. Doba dožití zde závisí především na tom, v jakém stupni onemocnění je poškození jater diagnostikováno. Pokud se ještě nejedná o stádium cirhózy, ale pouze o počáteční ztukovatění jater, dá se s tímto onemocněním žít kvalitní život. Život s cirhózou jater už je ale podstatně zkrácený. Délka života je u pacientů s touto diagnózou zkrácena zhruba o 10 let oproti průměrnému věku dožití. [26, 27]