Příkladem může být očkování proti chřipce. Absolvovat ho v dopoledních hodinách se vyplatí. Pokud bude totiž injekce aplikována mezi devátou a jedenáctou hodinou, tělo je schopné vytvořit až čtyřikrát více protilátek, než kdyby očkování proběhlo o několik hodin později. V případě operace srdce je to naopak, lepší je podle vědeckých zjištění podstoupit ji odpoledne.
Co se dozvíte v článku
Jinak ve dne, jinak v noci
„Fyziologicky vzato, ve dne jsme někdo jiný než v noci. Jsem přesvědčená, že cirkadiánní medicína může navždy změnit způsob, jakým pečujeme o lidské zdraví. Vedle mnoha nových metod, jako je třeba genová terapie, kmenové buňky a umělá inteligence, je jednou z nejslibnějších technologií v boji s onemocněními, které v globálním pohledu představují velkou zátěž,“ říká Tami Martinová, ředitelka centra kardiovaskulárních výzkumů na University of Guelph v kanadském Ontariu, kde se snaží uplatnit tyto nové poznatky v humánní i veterinární medicíně. Věří, že by mohly umožnit podávání léků a provádění operací a dalších intervencí v době, kdy je pravděpodobnost jejich účinnosti nejvyšší, a naopak existuje nejmenší riziko, že by mohly způsobit újmu.
Podobná myšlenka je ve skutečnosti velmi stará. Už slavný řecký lékař a antický „otec medicíny“ Hippokratés sledoval změny v závažnosti horečnatých stavů v průběhu dne, tedy během čtyřiadvaceti hodin. Tradiční čínská medicína také popisuje aktivitu různých orgánů vrcholící v různých časech: například u plic je to mezi 3. a 5. hodinou, u srdce mezi 11. a 13. hodinou a u ledvin mezi 17. a 19. hodinou.
Zranění utrpěná ve dne se léčí až o 11 dní rychleji
Důležitý je také cyklus noci a dne. Ukázkou může být třeba fyzické zranění. „Naše buňky se vyvinuly tak, aby dokázaly efektivněji hojit rány v čase, kdy je pravděpodobnější jejich výskyt,“ vysvětluje John O’Neill, cirkadiánní biolog z laboratoře molekulární biologie Medical Research Council v Cambridge ve Velké Británii.
Jeho vlastní výzkum odhalil, že buňky zvané fibroblasty, které pomáhají napravit poškození tkáně, migrují během dne rychleji do zraněných oblastí; zjistil také téměř dvojnásobný rozdíl v čase potřebném k hojení ran. A při analýze dat z mezinárodní databáze úrazů přišli vědci na to, že například lidem, kteří utrpí popáleniny v noci, trvá uzdravení přibližně o jedenáct dní déle než lidem zraněným během dne.
Lidský imunitní systém však také podléhá biologickým rytmům, které ovlivňují jeho reakci na infekce. Podle odborníků se vlastnost, že tělo mění schopnost reagovat na patogeny podle denní doby, vyvinula pravděpodobně jako prostředek, který člověka chrání před nadměrnou aktivací imunitního systému. Vědci z Imperial College v Londýně zkoumali interakci mezi cirkadiánními rytmy a virovými infekcemi, jako je herpes. V jedné studii zjistili, že tento virus se replikoval desetkrát více u myší, které byly infikovány na začátku jejich odpočinkové doby (protože jde o zvířata aktivní v noci, připadá čas odpočinku na časné ráno), ve srovnání s tím, když se tak stalo na začátku jejich aktivního období. Tento důkaz podporuje výsledky již zmíněné studie, která zjistila u lidí lepší odpověď na vakcínu proti chřipce, když byla podána dopoledne, ve srovnání s odpolednem.
Kdy je „nejlepší čas“ k onemocnění a léčbě?
Zjištění otevírají nové a velmi nadějné vyhlídky na léčbu infekčních nemocí.
Experti tvrdí, že pokud ví, že původce infekce se šíří do sousedních buněk v určitou dobu, mohli by potenciálně podat adekvátní terapii v době, kdy bude nejúčinnější. Tento přístup by podle nich mohl změnit mnoho věcí.
Stejně tak lze totiž uvažovat v případě působení jiných léčiv. Více než polovina základních léků naráží na procesy regulované vnitřními hodinami v lidském těle. Vzhledem k tomu mohou být více či méně účinné v závislosti na tom, kdy jsou užívány. Patří mezi ně běžné léky proti bolesti, jako je aspirin a ibuprofen, stejně jako léky na krevní tlak, peptické vředy, astma, alergie či třeba onkologická onemocnění.
Nedávná studie na lidech také naznačuje, že i radiační terapie může být účinnější odpoledne než dopoledne.
Věc není tak jednoduchá
Cirkadiánní rytmy však nejsou u každého člověka stejné. Někteří jsou takzvaní skřivani a jiní noční sovy. Značná část populace také pracuje v nočních směnách, což může mít vlastní dopad na cirkadiánní rytmus a zdraví. A v současné době také neexistuje žádný rychlý a jednoduchý test, který by přesně potvrdil, kde jsou v daném okamžiku ručičky vnitřních hodin daného jednotlivce.
Dalším úskalím jsou budovy, kde lidé tráví hodně času. Vnitřní osvětlení zde bývá často zapnuto ve dne i v noci, což narušuje biologické rytmy i spánek. Týká se to nejenom pracovišť a domovů, ale také nemocnic. Pacienti zde často vykazují změny rytmů a rovněž některé podávané léky mohou změnit načasování cirkadiánních hodin. Také jejich spánek může být narušen bolestmi nebo obavami.
Doprovodné problémy se dají vyřešit, myslí si vědci
Jedním z řešení tohoto problému může být instalace osvětlovacích systémů, které se během dvaceti čtyř hodin liší intenzitou a barvou a pokouší se napodobit přirozené světelné podmínky venku.
Je dokonce také možné navrhnout léky, které zvládnou stabilizovat cirkadiánní rytmy, zejména u nemocničních pacientů, aby mohla být provedena operace v optimální době, slibující rychlejší cestu k plnému zotavení. Ty jsou již testovány na zvířatech se slibnými výsledky.
„Do budoucna si dokážu představit svět, kde používáme cirkadiánní pilulku nebo přítomnost či nepřítomnost světla k léčbě nejenom u srdečních chorob,“ nastiňuje Tami Martinová. Podle vědců se tak zdá, že světlo, spánek a správné načasování, tedy věci, které jsou často považovány za samozřejmé nebo málo významné, mají potenciál významně transformovat zdravotní péči v nedaleké budoucnosti.
ČLÁNKY DO MAILU