Cirkulární kavárny – kavárny budoucnosti?

Pojem cirkulární ekonomika není ještě příliš známý, ale za několik let bude zřejmě patřit do běžného slovníku. Už dnes na základě těchto principů řada z nás jedná, smýšlí i nakupuje, jen prostě nevíme, že ten kolotoč má své pojmenování. Na nový trend jsme se podívali v rámci speciálu k 10. výročí serveru Vitalia.cz.

Když je odpad zdrojem, přestává být odpadem

Lineární ekonomika je model, v němž aktuálně fungujeme; vytěžíme nějakou surovinu, z ní něco vyrobíme, spotřebujeme ji a tím končí její životnost. Naproti tomu cirkulární ekonomika nahlíží na každou surovinu jako na zdroj materiálu, který má vždycky nějakou hodnotu. Její motto je: odpad zdrojem.

Pro názornost to lze popsat na jednoduchém příkladu ze života: naši rodiče nechávali rozbitý sporák opravit a fungoval dále (cirkulární ekonomika), dnes se často oprava sporáku buď nevyplatí, nebo neexistují díly či možnost opravy (lineární ekonomika). Celá řada dnes prodávaných věcí není recyklovatelných, a pokud nejsou ani opravitelné (což bývá i záměr výrobce), začíná to být celosvětový problém. Problém s odpady. Lineární ekonomika prostě nemá budoucnost, což vědí i zakladatelé Institutu cirkulární ekonomiky, kteří už čtyři roky hledají chytré cesty, jak ušetřit nejen odpady, ale i energie a vodu.

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

A protože ví, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne, pustili se do projektu Cirkulární kavárny, který od listopadu 2018 roztáčí kola cirkulární ekonomiky v šesti pražských kavárnách. Je to nová cesta, která se stává trendy; a trendy, ty mají lidé rádi. Co všechno je možné v kavárně změnit, aby nevytvářela tuny zbytečného odpadu, třeba v podobě jednorázových kelímků? Co s kvantem lógru, který v Česku aktuálně nemá využití? Jak se to nakonec dotkne zákazníka?

V projektu jsou kavárny z Prahy 7

„Oslovovali jsme kavárny na Praze 7, které sympatizují s naší myšlenkou a které by si i samy mezi sebou mohly sdílet své know-how. Každá z těchto kaváren je pokročilejší v něčem jiném, některá dobře kompostuje, další nahrazuje plasty, někdo dobře třídí. Nakonec se do našeho projektu zapojilo šest, respektive pět kaváren (Letec a Letka mají jednoho majitele),“ vypráví Barbora Kebová, projektová manažerka Institutu Cirkulární ekonomiky (INCIEN).

Aktuálně je jejich projekt v plném proudu, sbírají podněty od kaváren, zjišťují jejich možnosti a hledají pro ně řešení. „My jsme přesně takový projekt potřebovali, snažili jsme se o to vlastními silami, ale je to spoustu paragrafů, hygienická omezení, musíte to všechno propočítat, do toho řešíte normální provoz, takhle je to pro nás mnohem snazší a dostupnější,“ říká Sabina Hřebačková, spolumajitelka pražského Cafe Letka a Espresso baru Letec, kaváren, které se do projektu zapojily.

Desatero Cirkulární kavárny

„My jsme si pro tento pilotní projekt vybrali deset oblastí, které jsou důležité a zároveň by je kavárny mohly bez velké náročnosti změnit, aby mohly fungovat cirkulárněji,“ uvádí Barbora Kebová.

Některé z bodů Cirkulární kavárny jsme probrali podrobněji i s majiteli podniků Cafe Letka a Letec, které se do projektu zapojily.

Neplýtvat jídlem

Některé kavárny si sladké koláče samy pečou, další hotové dezerty odebírají. Spoléhat se na hezké počasí nebo státní svátky a podle toho dovozovat, kolik zákusků se dnes sní, vždycky nelze. „V Letce například v létě chodí méně místních a více turistů, o prodlouženém víkendu je někdy mrtvo a jindy zase plno. Docela dlouho trvá, než člověk vysleduje, kolik se toho kdy prodá,“ říká Sabina Hřebačková.

Jedno z řešení, i když ne úplně ekonomické, je to, kdy si neprodané kusy pečiva a zákusků berou domů zaměstnanci. „Vznikají i různé aplikace, do nichž vložíte pokrmy, které se ten den už nejspíš neprodají, a lidé si je se slevou mohou na provozovně vyzvednout,“ uvádí Barbora Kebová. Ideální je ale vlastní produkce. „Dokážete pak mnohem lépe regulovat množství odpadu. Navíc my máme provozovny dvě, a protože nejsou moc daleko od sebe, tak si dokážeme i vypomoct. Když je v Letce upečeno o jeden banánový chlebíček navíc a v Letci dochází, tak si ho tam dovezeme,“ říká Sabina Hřebačková.

Nakupovat bez obalu

Říct dodavateli, se kterým chcete být třeba jako začínající kavárna zadobře, že nechcete, aby využíval tolik odpadů, je hop nebo trop a tahle sázka se nemusí vyplatit. „Ve vyjednávání s dodavatelem je pro nás mnohem snazší, když můžeme říct, že jsme součástí tohoto projektu. A že tím pádem nechceme, aby nám dodávali produkt v šesti obalech, ale jen v jednom. Být součástí nějakého společenství je mnohem výhodnější, otevírá se vám více dveří a usnadňuje to komunikaci,“ vyzdvihuje výhody spojení sil Jakub Tylš, spolumajitel Letky a Letce.

Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Nakupovat ve velkém nebo bezobalově je možnost, jak šetřit

Vyhýbat se jednorázovým obalům a nádobí

Variant, jak nahradit klasický papírový kelímek, je celá řada. V Letce kupříkladu vyměnili klasické papírové povoskované kelímky, které se nedají recyklovat, za kompostovatelné; ty však zanechávají menší ekologickou stopu jen tehdy, pokud skutečně skončí zkompostovány. „Pokud je po použití zákazníci hodí do běžného odpadu, skončí nejspíš na skládce jako běžný papírový kelímek. Dneska už víme, že třeba pivo je lepší prodávat v jednorázovém čistě plastovém kelímku, který se pak vyhodí do plastu, než kupovat kompostovatelné kelímky, které nakonec lidé špatně vytřídí,“ říká spolumajitel Letky a Letce. I tak ale nejlepší variantou zůstává žádný jednorázový kelímek.

Co se kávy týče, zavedli alternativu tzv. „Otoč kelímek“. Za modrý kelímek dáte zálohu padesát korun a můžete jej špinavý vrátit v mnoha různých kavárnách; zálohu dostanete samozřejmě zpět. Zároveň vytvořili své vlastní vratné obaly, které se dají točit mezi Letkou a Letcem. Jde například o skleněné lahve, v nichž si odnesete domů domácí limonádu nebo mošt, po vrácení dostanete zálohu zpět.

Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Modrý „Otoč kelímek“ můžete vrátit v mnoha různých kavárnách

Mezi kavárníky v Praze se hojně hovoří i o další variantě, jak snížit množství odpadů, a tou je zpoplatnění jednorázového kelímku. „Když všichni zpoplatní jednorázový kelímek, tak nikdo nebude říkat: Tady po mně chtějí peníze navíc, sem už nepůjdu. Je však třeba zákazníkovi vysvětlit, že se mu opakovatelně použitelný kelímek vyplatí,“ říká Sabina Hřebačková s tím, že zrovna na „Otoč kelímek“ mají velmi dobrou odezvu. Využije ho většina zákazníků, kterým je nabídnut. A proč ne, stejný princip funguje třeba na hudebních festivalech, kde se tak velmi rychle přestaly po zemi povalovat kelímky od piva a limonád.

Cestou, která by mohla být budoucností, je rozšíření sítě zálohovaných kelímků do všech kaváren. „V každém druhém obchodě si dnes můžete vyzvednout balík, proč byste v různých kavárnách nemohli odevzdat špinavý kelímek, které by se pak jednou za den svážely do nějaké umývárny?“ ptá se Jakub Tylš.

Variantou je i vlastní kelímek: Káva do vlastního kelímku či hrnku? Proč by to nešlo? 

Kávovou sedlinu posílat k dalšímu využití. Třídit, recyklovat, kompostovat.

„Rádi bychom lógr dávali do kompostéru, ale zatím jsme ve fázi nula, teď ho vyhazujeme do směsného odpadu,“ říká Jakub Tylš. A není ho zrovna málo, za obě kavárny denně vyhodí do směsného odpadu až pět kilogramů kávové sedliny. Když si vezmete, že jen v Praze je přes pět set kaváren a kolem čtyř tisíc restaurací, dostaneme se rychle na tuny lógru denně.

INCIEN už má zmapováno, jak s tunami kávové sedliny nakládají „venku“. „V zahraničí z kávové sedliny dokážou lisovat peletky, vyrábět bio plast i bio palivo. Dají se v něm pěstovat houby, zkvalitňuje kompost a v Německu z něj dokonce vyrábějí nádobí,“ říká Barbora Kebová. Je však třeba najít někoho, kdo by byl v Česku tím průkopníkem, jenž zajistí logistiku a redistribuci kávové sedliny a kdo by ji zpracovával. Pokud se to podaří – což by nemuselo být zas tak těžké, protože například stroje na lisování pletek u nás jsou – mohla by to být výhra pro všechny.

Cirkulární kavárna jako trend?

Do projektu Cirkulárních kaváren se aktuálně další kavárny zapojit nemohou, ale na konci dubna 2019 INCIEN plánuje vydat k projektu krátkou brožurku, která bude hlavní předpoklady Cirkulární kavárny shrnovat. A pak by rádi projekt dále rozšířili i do dalších kaváren či restaurací. Aby se třeba jednou v budoucnu z těchto bodů stal standard pro všechny. A když se tak stane, bude úplně jedno, jestli je lidé budou dodržovat proto, že si uvědomují dopady na životní prostředí i svou kapsu, nebo kvůli tomu, že využívat zálohovaný modrý kelímek na kafe je nový trend.