Císařovna Sissi možná vůbec nebyla anorektička. Dneska by nejspíš dostala úplně novou diagnózu

Císařovna Sissi hlásala volnost a toužila po svobodě ducha, ale přesto se nechávala stahovat těsnými korzety a trýznila svoje tělo k dokonalosti. Její zdravotní problémy jsou pověstné a už dlouhá desetiletí se mluví o jasné diagnóze: mentální anorexie. Přitom to vlastně až tak nesedí. Nabízí se ještě jiná?

Týrala tělo kvůli bolesti duše? 

Alžběta Bavorská řečená Sissi (1837–1898) je zřejmě nejznámější anorektičkou všech dob a zároveň nejspíše nejstarší potvrzenou pacientkou s touto diagnózou, i když dneska se ukazuje, že to možná není až tak přesné. Soukromý život šlechtičny je dobře známý, mnohokrát byl ztvárněn v románech a filmech. 

Když se zaměříme vyloženě na její zdravotní potíže a jejich léčbu, zjistíme spoustu rozporů. Sissi se na jednu stranu snažila o zdravý životní styl a zdravou stravu, péči o vlastní tělo měla na prvním místě. Na druhou stranu opomíjela jeho skutečné potřeby, neuměla odpočívat a trápení své duše často kompenzovala přehnanými fyzickými aktivitami.

Přečtěte si také:

Vášnivá láska, smrt dítěte, odcizení. Skladatele Gustava Mahlera nakonec zabila infekce

O císařovně bylo známo, že trpěla již od mládí bolestmi kloubů a páteře. Také bolestmi hlavy a zubů, depresemi, nespavostí, vodnatelností, chronickým kašlem či chudokrevností, s nimiž se jezdívala léčit do lázní.

Jako dítě přitom byla velmi šťastná, zdravá, fyzicky zdatná a zcela bez potíží. Ty přišly až s velkým stresem poté, co se jako mladinká dívka provdala za Františka Josefa I. Vídeňský dvůr nebyl pro ni svobodným místem, kde by mohla žít tak, jak si přála. V mladém věku ji také zasáhlo úmrtí dvou přátel z dětství, Davida Paumgartena a její platonické lásky Davida S. Později smrt dcerky Žofie, dalších jejich přátel a nakonec i sebevražda korunního prince Rudolfa.

Císařovna byla extrémně citlivá a ztráta milovaných osob ji hluboce a nesmazatelně poznamenala. Celý život se potýkala s duševními problémy a změnami nálad, které však zároveň podle všeho odrážely nenaplněnou touhu po svobodě a to, jak moc ji život plný povinností císařovny svazuje.

Přečtěte si také:

Syn, za kterého se císař Rudolf II. styděl. Sexuální úchylky v panovnických rodinách

Věřila spíše bylinkám a homeopatii

Kašel Sissi začal trápit už brzy po svatbě. Dnes by lékaři mohli usuzovat také na psychosomatickou příčinu, nebo zohlednit případné alergie a astma vyvolané změnou prostředí a přílišným stresem. Další chronické zdravotní problémy u Sissi začaly po smrti její dcerky Žofie, která ve dvou letech zemřela na úplavici.

K tomu všemu císařovna měla svou hlavu a klasické medicíně příliš nevěřila. Velmi inklinovala k alternativní medicíně, věřila bylinkám a homeopatii, uznávala dávná léčitelská umění. Například vyhledávala pomoc Amálie Hohenester, dcery bavorského koňského handlíře a Maďarky, která údajně uměla předpovídat počasí, vyznala se v bylinkách i antikoncepci a uměla vyvolat potrat.

Historička Dagmar Beňaková ve své knize Záliby císařovny Sissi píše také, že se císařovna věnovala okultismu. Nejspíše v ezoterice nehledala jen odpovědi na své filozofické otázky, ale i útěchu pro svou utrápenou duši.

Přečtěte si také:

Nejasná úmrtí milenek a manželek panovníků. Tyhle dámy možná někdo otrávil

Císařovniny pády z koně

Zcela zásadní byly císařovniny rituály, strava a tvrdý fyzický trénink, na němž byla zcela závislá. Sissi byla od dětství neúnavnou a vynikající jezdkyní. Rozuměla koňům jako nikdo a dokázala je také krotit a ovládat. Věnovala se drezuře koní, jezdila nejen v dámském sedle, ale také v kalhotách obkročmo či zcela bez sedla. To ale spíše tajně, když ji nikdo neviděl. Většinou si ničila záda v dámském sedle a jezdila velice rychle i přes velké překážky. V podstatě pokaždé riskovala svůj život a nejednou také z koně spadla.

Vážný pád z koně přišel během jejího pobytu v Normandii v září 1875. Tehdy prodělala těžký otřes mozku. Jiná nehoda se stala o něco dříve v lesíku u Gödöllő, kde měla Sissi i svého zachránce. Uherský magnát Jánoš de Szaak císařovně zachránil život, když zastavil koně, který ji zaseknutou v třmeni po pádu vláčel napůl v bezvědomí.

Přečtěte si také:

Každý rok těhotenství a porod. Kdo v počtu dětí předčil Marii Terezii?

Tím historie císařovniných problémů neskončila. Další nehodou, která mohla skončit tragicky, bylo propadnutí poníka Paddyho do díry v lávce, pod níž byla propast. Opět Sissi zachránil život muž, přítomný lesní dělník. Událost se stala v horách v srpnu 1883. Sissi pak zjistila, že bude bezpečnější zůstat nohama na zemi, a o to více se věnovala pěší turistice za každého počasí, a to i v náročných vysokohorských terénech, a brala s sebou své milované psy.

Tělocvična v každém sídle

Kromě těchto celoživotních aktivit se ale věnovala gymnastice, dokonce si v Hofburgu, Schönbrunnu, Hermově vile v Lainzké oboře, na Korfu v Achillionu nebo v hotelu Strauch u Starnberského jezera nechala zřídit vlastní domácí tělocvičnu, v níž nechyběly žíněnky, kruhy, žebřiny a švihadla. Každý den cvičila přibližně hodinu.

Mezi další záliby císařovny týkající se udržování fyzické kondice patřil také šerm nebo plavání ve studené vodě, a dokonce i jízda na kole. Když v roce 1875 přecenila své síly a strhl ji při plavání proud u pláže Petites Dalles, zachránil ji lodivod Pierre- Alexandre Poiret, kterému se pak Sissi, stejně jako všem svým zachráncům, bohatě odměnila. Co se týká cyklistiky, zdatnou jezdkyní se stala rovněž Sissina dcera Gisela.

Přečtěte si také:

Zákaz sexu v těhotenství, zabíjení dvojčat, víra v magii. Jak rodily domorodé ženy a Indiánky?

Zmrzlina a lázeňské pobyty

Dietní zvyklosti císařovny jsou dobře známé, za zmínku stojí třeba to, že Sissi milovala zmrzlinu, především fialkový sorbet. Historička Dagmar Beňaková ve své knize Záliby císařovny Sissi zmiňuje, že podle některých současných odborníků nebyla Sissi anorektička, ale spíše ortorektička s ohledem na to, jak moc dbala na kvalitu potravin, které jedla. Novodobá diagnóza orthorexie se popisuje jako posedlost zdravou výživou a dnes se řadí k poruchám příjmu potravy, vedle například mentální anorexie a bulimie.

Co se týká lázeňských pobytů, v letech 1862 až 1865 Sissi absolvovala na doporučení doktora Heinricha Fischera čtyři pobyty v lázních Kissingen, kde si léčila hlavně chudokrevnost a vodnatelnost. V letech 1897 až 1898 se do lázní opět vrátila, tentokrát kvůli trávicím potížím. Za svůj život ale navštívila spoustu lázní, dodržovala lázeňské procedury a sama uváděla, že jí tyto pobyty po zdravotní stránce pomáhaly. Pobývala například v Meranu v jižním Tyrolsku, Bad Gasteinu, Badenu, Bardejovských Kúpeľoch na Slovensku, Karlových Varech, Herkulových Lázních, Cauxu ve Švýcarsku, Montreux na břehu Ženevského jezera a spoustě dalších destinací včetně pobytů u moře, které Sissi milovala.

Život krásné Sissi vyhasl předčasně v šedesáti letech na procházce cestou do ženevského přístavu, kdy ji napadl italský anarchista Luigi Lucheni, který císařovně zarazil do hrudníku pilník, až do hloubky 8,5 cm. Zlomil čtvrté žebro a pronikl mezižeberním prostorem tak, že zasáhl přímo její srdce.