Já si na porod cisařem nemůžu stěžovat. I když jsem si ho dobrovolně nevybrala, ale muselo k němu nakonec dojít po nezdařeném přirozeném porodu, všechno proběhlo v pořádku. Bolesti samozřejmě potom byly velké, asi 3 dny byl problém cokoliv, pak už to bylo lepší a za 14 dní skoro bez bolesti. K miminku jsem žádné citové pouto neztratila, milujeme se stejně, jakoby bylo porozené přirozeně, kojila jsem okamžitě, mléka na rozdávání, že jsem musela odstříkávat do umyvadla, kojila jsem do 14 měsíců. Jizvu mám krásnou, skoro není vidět a je hodně nízko. Filip se narodil v březnu a v létě už jsem byla do plavek téměř fit, na konci léta jsem začala cvičit zumbu - taky v pohodě. Za 14 dní mám termín porodu druhého prcka, který bude mladší od prvního o 22 měsíců, takže ani s tím nebyl problém. Jediné, co bohužel nedoporučují lékaři, abych rodila přirozeně, že by mi mohla při talčení prasknout jizva, protože je mladá, takže jdu odpět na císaře. Ale i tak už se na miminko moc těším a doufám, že všechno proběhne stjně v pořádku :-)
Též nesouhlasím s článkem. Já měla plánovaného císaře pod epiduralem, páč malá byla koncem pánevním a nejsem člověk co by riskoval nějaký klešťový porod, zlomenou ručičku či cokoliv jiného. S porodem max. spokojenost jak za mě, tak za manžela, který byl přítomen. Po porodu jsem se o malou starala plně sice až od třetího dne, ale absolutně vůbec to náš vztah nenarušilo.Naopak v porodnici jsem viděla matku po těžkém přirozeném porodu a následujících 2 operacích. No a ta své dítě nechtěla po víc jak 2 týdnech do své péče a malého měla u sebe jen když na návštěvu přišel její manžel a půjčil si ho od sestřiček. Mimo to paní také během tech 2 týdnů přišla o mlíko.Teď když se vrátím zase k tomu císaři - Pokud člověk tech prvních 12 hodin od porodu leží a nezvedá hlavu, tak problém s bolestí hlavy mít nebude a na to doktoři předem upozorní. Já taky nic takové neměla, páč jsem vzorně ležela. Ani žádné poporodní deprese v šestinedělí, to bylo naopak uplná pohoda.To že člověk nemůže cvičit 6 měsíců a nosit dítě je taky pěkný nesmysl. Cca po 2 měsících jsem cvičila, sice břicho jsem cítila ještě pár měsíců, ale žádná velká hrůza a miminko nosit není absolutně problém - to mi říkali i v porodnici, nějakých 4-5 kg není vůbec problém. Kojení se spustilo sice pátý den od porodu, ale rušila jsem až ve 21 měsících věku dcerky - a to zejména proto, že byla kojící závislák a již koncem třetího měsíce čekáme potomka dalšího, takže bylo na čase skončit. Druhý porod se obecně nedoporučuje prej dřív jak po roce zkrze ztenčení jizvy - tak mě poučili i v nemocnici. Je to ale hold možné riziko asi - to ztenčení jizvy. Po víc jak roce to už ale nemělo by hrozit. My teda rozhodně opět budeme hledat porodnici kde budem opět rodit plánovaným císařem, a to už i když bude poloha dítěte normální, byly jsme s tímto postupem skutečně velmi spokojeni. Jizva mi zůstala, ale malá, vidno tak max. 5 cm, ale vypadá opravdu nepatrně. Po některých přirozených porodech kdy člověk skončí i s 38 stehy jako kamarádka, tak taky jizva zůstane! Jen je na ještě méně viditelném místě.. V dnešní době existují lasery a jiné metody, takže tuto kosmetickou záležitost lze přece vyřešit.
Je to hold o názoru. Někdo chce přirozený spontánní porod - fajn ,ať ho má. Někdo ho chce dokonce doma - jeho věc, pokud je smířen s riziky. Již od pradávna se rodilo přirozeně, ale také se přitom přirozeně umíralo! Hold když někdo chce ale císaře, tak pro to už se každý rozhodnout nemůže, protože to tu oficiálně nejde. Takže chtělo by to stejný přístup ke všem možnostem a neodsuzovat jen tuto výše popsanou a argumentovat těmito některými nadsazenými argumenty co ani nejsou pravda!!!
ČLÁNKY DO MAILU