Číslo mobilního telefonu ovlivňuje, jak se do vás budou lidé zamilovávat nebo si vás prostě oblíbí. Hlavním číslem lásky je nejspíš 5683, respektive řetězec obsahující tuto sekvenci. Existují i další šťastná čísla, ale ta už neplatí tak univerzálně. A přirozeně naopak, pokud vás ostatní často vnímají jako cosi slizkého pod kamenem, problém rozhodně není ve vás…
Zní to jako nápad nějakého pomateného numerologa (nebo existují jen numeroložky?), ovšem nenechte se mýlit: závěr je výsledkem univerzitního výzkumu publikovaného v recenzovaném časopisu.
Dopředu se i tak přiznávám ke krajní skepsi, ale celou záležitost snad stojí za to podrobněji předestřít minimálně pro její bizarnost.
Jaké číslo má láska a sliz?
Když víme, o co půjde, jistě nás k vlivu čísla mobilního telefonu napadne dopředu řada celkem triviálních postřehů. Číslo by pochopitelně mělo být ideálně snadno zapamatovatelné (nebo jednoduché jen z čiré marnivosti, podobně jako u SPZ). Číslice na nás působí i dalšími asociacemi. Možná, že pan farář, jehož číslo mobilního telefonu by obsahovalo řetězce 666, by u svých oveček nebudil úplnou důvěru. To je ale s naším výzkumem mimoběžné, německý vědec se zaměřil na něco jiného. Neplnohodnotné klávesnice současných mobilů totiž, jak známo, ještě před čísly obsahují písmena.
Sascha Topolinski z univerzity v německém Würzburgu na základě experimentů se svými studenty a dalšími dobrovolníky tvrdí, že při vyťukání čísla nás ovlivní i to, pokud příslušná písmena odpovídající na klávese číslicím vytvářejí nějaké slovo nabité emočním obsahem. Love tedy odpovídá řetězci 5683, láska 52752. Ve Würzburgu si hráli přirozeně i s německými slovy liebe (láska, 54323) a freund (373863, přítel), ale zkusili také slova s negativním emočním nábojem jako schleim (sliz; no jasně, šlem, 7245346) a angst (strach, 26478).
Vyťukaná čísla pak vedla u „volajících“ ke změně nálady odpovídající příslušnému slovu – pochopitelně, jinak by se o tom nepsalo. Aby nemohla zapůsobit autosugesce, výzkumníci dobrovolníky ještě zmátli a řekli jim, že studie je zaměřena na ergonomii kláves. Náladu a „pocit z čísla“ ovšem neovlivňovalo to, zda se za sebou mačkaly klávesy v řádku nebo diagonálně, ale naopak význam slova tvořeného písmeny odpovídajícími číslicím.
Nešlo přitom jen o poněkud vágní „změnu nálady“, ale o skutečnou aktivaci příslušného slova/pojmu v podvědomí. V další verzi pokusu byli lidé vyzýváni, aby po „zavolání“ identifikovali různá slova na monitoru počítače. Slova odpovídající řetězci číslic prý přitom dokázali rozpoznat rychleji než ta náhodná.
Písmena ani nemusíte vidět
Hned nás jistě napadne, že na klávesnici jsou vedle číslice hned tři písmenka, takže složit z nich slovo není tak triviální nebo to jde více způsoby. Autoři výzkumu si ovšem údajně vybrali jen slova „jednoznačná“: jinak řečeno, z těch „trojpísmen“ prý jiné slovo než to aktivované sestavit (proškrtat, vlastně se to podobá jedné „křížovkářské“ hře) nešlo.
Co je ale ještě divnější, na písmenka prý během ťukání přitom vůbec nemusíme vidět. Vědci dali dobrovolníkům telefony se speciálně přelepenými klávesnicemi – tak, aby viděli jen číslice. Člověku staršímu se tomu vůbec věřit nechce, ale testovaní němečtí studenti se zřejmě s klávesnicí mobilního telefonu už v podstatě narodili a mají ji před očima i poslepu.
Pro šéfy čísla strachu
Autor výzkumu přirovnává své výsledky k tomu, že určitý typ pohybů máme spojený s nějakým konkrétním typem emocí nebo mentálních obsahů (když třeba zatneme pěst). Tady je to prý podobné, jen se zašlo ještě dále. Lidé v podstatě pohybovali prsty stále stejně, prostě ťukali na klávesy, nicméně význam měla i detailní podoba tohoto „prstového tance“.
Pokud by to opravdu platilo, mělo by možná smysl k tomu přihlédnout třeba při volbě čísel zákaznických linek, ale i při rozdělování čísel a linek v rámci firmy (mají podřízení svého šéfa milovat, nebo se ho raději bát?).
V květnu se hodí: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o líbání
Celkem střízlivou námitkou je, že i kdyby to tak bylo, číslo by stejně mohlo sehrát jen roli prvního dojmu – známé lidi přirozeně nevyťukáváme číslici po číslici, ale vybereme ze seznamu (ovšem i první dojem může být důležitý, pochopitelně). Číslo jako celek je navíc většinou delší než krátké řetězce typu 5683 a zdroj (ScienceDaily) bohužel nespecifikuje, zda např. tyto řetězce byly v experimentu doplněny dalšími číslicemi náhodně. No a dodat lze i to, že i kdyby to celé opravdu platilo, bude to fungovat jen do času. Svět ovládne jiná technologie, smartphony s plnohodnotnou klávesnicí, mobily ovládané hlasem nebo kdo ví co dalšího.
Autorům studie se ale každopádně článek podařilo protlačit do časopisu Psychological Science, za což jistě získali příslušné publikační body a budou tedy ve svých bádáních pokračovat. Projekt je dostatečně bizarní, aby se při něm výzkumníci mohli minimálně dobře bavit a zábavné je to snad i pro čtenáře. Ukazuje to (alespoň pokud tedy příslušným závěrům uvěříte), jaké drobnosti na nás podprahově působí a jak mnohá naše rozhodnutí ve skutečnosti nejsou tak docela naše…
ČLÁNKY DO MAILU