Za citlivost zubů někdy může špatná technika čištění, zhoršuje ji ústup dásní. Vadí i sladkosti

Mechanismus zvýšené citlivosti zubů

Zvýšená citlivost zubů (dentinová hypersenzitivita) se objevuje kvůli obnažení dentinových kanálků. Vnější vrstva zubu se nazývá sklovina. V oblasti zubních krčků je tzv. cement, který obklopuje kořeny zubů. Pod sklovinou a cementem se nachází zubovina (dentin), která je protkána dentinovými kanálky vyplněnými tekutinou. A právě těmito kanálky prochází nervová zakončení, která jsou zodpovědná za nepříjemné pocity a citlivost zubů při kontaktu s nejrůznějšími podněty. Pacienti si často stěžují na to, že mají:

• citlivé zuby na studené nápoje,
• citlivé zuby na horké nápoje,
• citlivé zuby na kyselé pokrmy,
• citlivé zuby na sladkosti,
• citlivé zuby na tlak či dotek.

Za normálních okolností jsou citlivé dentinové kanálky přikryty vrstvou cementu a vnější sklovinou. Pokud dojde ke ztenčení či poškození těchto vrstev, kanálky se odhalí a vnější podněty se dostanou přímo k nim. Ačkoliv si mnoho lidí přivodí citlivé zubní krčky špatnou péčí o zuby či nezdravým životním stylem, existují pacienti, kteří mají přirozeně tenčí sklovinu. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny zvýšené citlivosti zubů

• Zubní kaz: jedná se o jednu z nejčastějších příčin dentinové hypersenzitivity. Zubní kaz vede k tomu, že je sklovina poškozená, takže se odhalí dentinové kanálky.
• Popraskání zubů: další možností, jak se může obnažit dentin, jsou nejrůznější prasklinky či zlomeniny zubů. K těmto nepříjemnostem dochází třeba kvůli kousání tvrdé potravy nebo v důsledku úrazů.
• Tenká zubní sklovina: někteří lidé mají tenčí zubní sklovinu danou geneticky. Jiní si ji mohou obrousit příliš agresivní technikou čištění zubů, hodně tvrdým zubním kartáčkem a používáním abrazivních zubních past.
• Bruxismus: zvýšenou citlivostí zubů trpí často pacienti s bruxismem. Rytmické skřípání nebo cvakání zubů vede k rychlejšímu opotřebení a poškození zubů. Pacienti o skřípání zubů často neví, protože se může objevovat třeba jen během spánku.
• Eroze na sklovině: tímto pojmem označujeme naleptávání či rozpouštění zubní skloviny. Způsobují to hlavně kyselé nápoje, energetické nápoje, sladké džusy, víno a časté zvracení. Podle odborníků je také naprosto nevhodné domácí bělení zubů pomocí citronové šťávy, které bohužel najdete mezi populárními babskými radami.
• Ústup dásní (gingivální recese): někteří lidé mají obnažené dentinové kanálky v důsledku onemocnění a ústupu dásní. Bohužel se jedná o nevratný proces. Odhalené zubní krčky jsou navíc náchylné k hromadění nánosů a vzniku zubního kamene. Méně obvyklou příčinou ústupu dásní je piercing v jazyku.
• Zubní zákroky:nepříjemné pocity mohou vyvolat i některé dentální zákroky. Mnoho pacientů si stěžuje na to, že má citlivé zuby po bělení, což by ale mělo odeznít nejdéle do týdne po ošetření. Žádnou vzácností nebývá ani to, že zub, do kterého se vrtalo, zůstává ještě nějakou dobu citlivý. [6, 7, 8, 9, 10]

Galerie: Historie stomatologie

• 
• 
• 

Dalších 29 fotografií

Co pomáhá na citlivé zuby?

Nadměrná citlivost zubů je nepříjemná záležitost, se kterou se během života setká mnoho lidí. Pokud jde jen o mírný problém, můžete si vystačit se speciálními přípravky, které zklidňují citlivé zuby.

• Zubní pasta na citlivé zuby: základem by měla být zubní pasta, která je zcela bez dráždivých přísad. V těchto pastách najdete třeba arginin, který pomáhá s uzavřením dentinových kanálků. Další znecitlivující složkou bývá dusičnan draselný, jeho účinky se ale projeví až po několika týdnech užívání.
• Měkký zubní kartáček: někdy může problémy způsobovat příliš tvrdý zubní kartáček. Pořiďte si raději kartáček s měkkými rovnými štětinkami, který vám umožní čistit zuby šetrněji. Měkké kartáčky se prodávají pod označením soft nebo extra soft.
• Gel na citlivé zuby: péči o zubní sklovinu je možné doplnit speciálními fluoridovými gely, které přispívají k její remineralizaci. Tyto pasty navíc vykazují nízkou abrazivitu, aby nedocházelo k dalšímu opotřebení zubů.
• Ústní voda na citlivé zuby: pokud máte citlivé zuby, měli byste se vyhýbat ústním vodám s alkoholem, který může vyvolat nepříjemné pocity. Lepší volbou jsou speciální ústní vody na citlivé zuby, do kterých se přidávají fluoridy nebo arginin.

Upravit byste měli i techniku čištění zubů a životní styl obecně. Při čištění zubů dělejte jemné tahy a zuby zbytečně nedřete. Snažte se vyhýbat sladkému a kyselým nápojům. Pokud si budete chtít občas dopřát kolu nebo ovocný džus, pijte ho brčkem. Díky tomu minimalizujete kontakt nápoje se zuby. Po vypití si vypláchněte ústa čistou vodou. Pochopitelně byste neměli vynechávat ani preventivní prohlídky u zubaře. Díky tomu se včas přijde na zubní kaz nebo jiný problém, který může přispět k citlivosti zubů a způsobit i závažnější problémy. [11, 12, 13, 14]

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Spustit kvíz

Odborné ošetření citlivých zubů

Pokud pacienta trápí opakovaná citlivost zubů a domácí léčba nepomáhá, měl by navštívit ordinaci zubaře nebo dentálního hygienisty. Ten může doporučit hned několik léčebných procedur.

• Fluoridový lak na citlivé zuby: profesionální aplikace laku s fluoridem by se měla provádět v rámci dentální hygieny pravidelně, protože má jen dočasný efekt.
• Bílá kompozitní výplň: velkou výhodou je, že se v tomto případě překryjí odhalené krčky napořád. Než je ale aplikována bílá výplň, je nutné zub mírně zbrousit.
• Transplantace dásňového štěpu: odhalené zubní krčky lze zakrýt také štěpem pojivové tkáně, který se odebere z patra. Tato plastická operace je ale velice obtížná, provádí ji jen málo odborníků. Dáseň je ale zpevněna trvale, čímž se zabrání dalšímu ústupu v budoucnu.
• Vyjmutí nervu ze zubu: jde o radikální metodu, která se provádí spíše výjimečně, pokud nic jiného nezabírá.

Pokud trpíte nočním bruxismem, poproste zubního lékaře o zubní dlahu, která zabrání obrušování zubů. Dlaha sice chrání zuby, ale neřeší samotný bruxismus, který bývá často spojen se stresem, úzkostmi a vnitřním napětím. [15, 16, 17, 18]