Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna známá například z Asie.
Všeobecně jsou luštěniny považované za zdravé. Cizrna je ale ještě o kousek lepší. Ve srovnání s ostatními luštěninami totiž obsahuje větší množství esenciálních aminokyselin, jako je lysin, isoleucin nebo tryptofan.
Kromě toho se v cizrně také nacházejí prospěšné nenasycené mastné kyseliny, konkrétně kyselina olejová a kyselina linolová. Z vitamínů se tato luštěnina může pochlubit vitamínem B1, B2, B3, B9 a beta-karotenem. A také se nesmí zapomínat na důležité minerály, jako je vápník, hořčík, fosfor, draslík a zinek.
Kde se cizrna pěstuje?
Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států.
Luštěniny jako takové tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Cizrna beraní nebo jinak římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Společně s dalšími je někdy označována za tzv. maso chudých. „Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana,“ uvedla Veronika Sedláková z Agronomické fakulty.
Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.
Vyšlechtěna pro české podmínky
Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.
„Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu,“ uvedla Sedláková.
Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. „Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,“ uvedla Sedláková, podle které lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy.
Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny. Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace.
„Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho,“ dodala Sedláková.
Tip: Seriál Zdroje vitamínů a minerálních látek v potravinách
Minerály patří spolu s vitamíny a stopovými prvky k látkám nezbytným pro naše zdraví. Naše tělo si je – až na výjimky – neumí vyrobit samo, a proto mu je musíme dodávat vhodným jídlem. Odborníci připravili příklady, z nichž získáte dostatek těchto tzv. mikronutrientů.
Cizrna v kuchyni
Vysoká obliba cizrny není nijak překvapivá. Kromě příjemné oříškové chuti a širokého využití v kuchyni jsou tato semena rostliny zvané cizrna beraní také velmi prospěšná zdraví.
Cizrnu pro přípravu cizrnové pomazánky – hummusu – je třeba uvařit tak, aby se úplně rozpadala. Naopak na falafel – smažené cizrnové kuličky nebo placičky – se hodí jen a pouze syrová luštěnina. „Pokud se v receptu objeví vařená cizrna, vejce nebo mouka, hned ho zahoďte,“ radí Michal Hromas, odborník na arabskou kuchyni.
Více o zpracování cizrny se dočtete v našem článku Cizrna: ještě zdravější než jiné luštěniny. Co s ní?
ČLÁNKY DO MAILU