Onemocnění COVID-19 probíhá u většiny dětí mírně a projevuje se dýchacími a zažívacími problémy. Avšak ve vzácných případech může mít i komplikovanější průběh a vyvolat u dětí neadekvátní imunitní reakci, tzv. multisystémový zánětlivý syndrom (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children – MIS-C) nebo též syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí (Paediatric Inflammatory Multisystem Syndrome Temporally associated with SARS-CoV-2 – PIMS-TS). Ve FTN bylo s touto nemocí dosud hospitalizováno jedenáct dětí. Jde o vzácnou komplikaci, která je řešitelná – ale vyžaduje co nejrychlejší zásah lékařů. Právě proto by rodiče měli být pozorní.
Kdy se projeví tato komplikace
Multisystémový zánětlivý syndrom se může objevit 1 až 6 týdnů od akutního onemocnění. Vždy jsou přítomny horečky, které mohou být provázeny zánětem spojivek, kožními či slizničními reakcemi, zduřením uzlin a často i zažívacími obtížemi, jako jsou bolesti břicha či zvracení nebo průjmy. V těchto případech je důležitá včasná diagnostika a zahájení léčby, která je u dětí v naprosté většině případů úspěšná.
Klinické projevy multisystémového zánětlivého syndromu
- Horečka nad 38 °C (100 % případů) provázená dalšími příznaky.
- Zarudnutí sliznic, jazyka, rtů, spojivek, kůže dlaní rukou a plosek nohou.
- Vyrážky různého vzhledu či zvětšení lymfatických uzlin.
- Až 80 % pacientů má v začátku nástupu syndromu gastrointestinální obtíže (zvracení, průjem, bolesti břicha).
- V závažnějších případech může dojít k postižení srdce, které se projevuje oběhovou nestabilitou až šokem, eventuálně k dalším orgánovým postižením (plíce, ledviny, mozek).
Mají k syndromu některé děti větší předpoklady?
Bohužel se nedá předem říct, které dítě tato komplikace může postihnout. Až v 70 % případů jsou dokonce postiženy dříve zdravé děti. Příčina rozvoje syndromu u dětí není zatím známa. Předpokládá se souhra abnormálně zvýšené imunitní reakce u geneticky predisponovaných jedinců a faktorů na straně samotného viru.
V současné době nejsou známé žádné rizikové faktory rozvoje syndromu a nedá se předvídat, u kterých pacientů vznikne. Incidence syndromu není známa a liší se v jednotlivých zemích. Ve FTN bylo od začátku pandemie hospitalizováno celkem 88 dětí s COVID-19, z toho 9 v první (jarní) vlně pandemie a 79 v druhé podzimní vlně. Z nich bylo léčeno 11 pacientů pro zánětlivý syndrom MIS-C. Byly to děti od miminek (8 měsíců) až po 8,5 roku staré. 4 z 11 pacientů byli podle údajů nemocnice v době diagnózy COVID-19 PCR pozitivní a 10 z 11 dětí mělo detekovatelné protilátky v séru.
Přijít včas je zásadní, nemoc je léčitelná
Onemocnění se někdy svými projevy podobá jinému dětskému onemocnění, tzv. Kawasakiho nemoci. Klinické i laboratorní příznaky diagnózy už lékaři dobře stanovují, protože jsou již popsány. Zároveň je nutný průkaz probíhajícího či dříve proběhlého onemocnění COVID-19 nebo přítomnost anamnestických údajů o kontaktu s osobou s COVID-19 onemocněním. Neexistuje ale jednoznačný laboratorní ani klinický ukazatel, který by onemocnění uvedeným syndromem jednoznačně diagnostikoval.
Lékaři podávají dětem především imunosupresivní léky (vysoké dávky imunoglobulinů, systémové kortikosteroidy). Již při podezření na toto onemocnění je vhodné sledování životních funkcí na dětské jednotce intenzivní péče. V případě rozvoje selhávání orgánů (zejména oběhu) je pak nutná podpora nebo náhrada selhávajících životních funkcí. Přestože je tento syndrom závažný co do projevů, jsou zprávy z FTN povzbudivé: všech 11 pacientů bylo propuštěno bez orgánových komplikací do domácí péče a jsou dále sledováni v odborných poradnách pediatrické kliniky ve FTN. Jde ale samozřejmě o to, přijít včas.
ČLÁNKY DO MAILU