Obědy či večeře podávané na plošině zavěšené ve výšce desítky metrů nad zemí. Zdánlivě bláznivý koncept je úspěšný v řadě velkoměst po celém světě, v České republice se Dinner in the Sky koná již dvanáct let.
Vždy v Praze a vždy v září
Volba lokality je logická. Aby tento podnik fungoval, je potřeba pravidelně zaplnit pokud možno všech dvaadvacet míst pro hosty. A hlavní město k tomu dává nejlepší předpoklady. Letošní novinkou je umístění na náplavce. Výprava do oblak startuje z Dvořákova nábřeží, v předchozích letech hosté stoupali z Kampy a posléze z Riegrových sadů.
Září je pak podle provozovatele Pavla Špergera ideální měsíc, lidé jsou zpět z prázdnin a dovolených. Jak organizátor vysvětluje, Dinner in the Sky totiž – možná překvapivě – stojí na místní klientele, cizinci jsou tu výjimkou. Je to možná i proto, že oběd či večeři bývá nutné rezervovat v předstihu, počet termínů je omezený a vyprodáno je i na dlouho dopředu.
„Babí léto navíc podle našich zkušeností nabízí i celkem stabilní počasí, které je zde hodně důležité,“ říká Pavel Šperger. Startovat se sice může i v prudkém slunci či za deště, plošina je shora chráněna střechou, ale problém je prudký vítr. Kuchaři vzpomínají na situace, kdy koření skončilo všude jinde než v jídle a polévka se vymkla přírodním zákonům. Ale nikdo se prý nezlobí, tady je vše odpuštěno, protože i polévka, co teče vodorovně, namísto do talíře, patří k zážitkům.
Vzhůru k výškám
Tahle atrakce opravdu není vhodná pro někoho, kdo trpí závratí nebo prostě jen nemá rád výšky. A vysoko to je, zhruba nějakých čtyřicet až padesát metrů. Počítejte s tím, že plošina se lehce otáčí a pod nohama máte jen stupačku svého křesla. V něm jste bezpečně připoutáni několika pásy, asi jako na pouťové atrakci bez otoček nohama vzhůru. Doporučuji si ještě na zemi, při připoutání, ohlídat, abyste byli dost blízko stolu. Křesla lze na zemi ještě posunout – ale nahoře už ne, a svoji polévku si pak pohodlně vychutnáte jen stěží.
Kdo si nahoru troufá, ale chce být přeci jen trochu krytý, může raději zvolit místo uprostřed, hosté na krajích jsou vystaveni intenzivnějšímu vjemu z výšky. Kdesi, dole pod vašima nohama, budete mít – alespoň letos – chodník náplavky, kotvící lodě a zejména Vltavu.
Celkem vysoká je i cena (začíná od 2190 korun), i když odpovídá náročnosti a úrovni služeb. K bezpečnému provozu je zapotřebí nejen pronájem jeřábu a zkušeného jeřábníka, který plošinu jemně položí na centimetr přesně do vyhrazeného prostoru (a jen tahle legrace může vyjít odhadem na zhruba dvacet tisíc korun – denně), ale i sehraný tým, který se o hosty a jejich pohodlí celou dobu stará. A to jsme se ještě ani nepustili do jídla.
Informace o cenách, termínech a další podrobnosti najdete na webu dinnerinthesky.cz.
Pantáto, fouká to
Cena je pochopitelná i vzhledem k tomu, co a kdo tu chystá k jídlu. Menu o třech či čtyřech chodech letos se svým týmem připravuje zkušený šéfkuchař Marek Raditsch z Kampa Parku, jeden z někdejších porotců televizní soutěže MasterChef. „Pravou i levou rukou“ mu je Dalibor Navrátil z Gastrostudia JIP (firma je stejně jako loni generálním partnerem Večeře v oblacích). A to doslova, v oblacích to totiž někdy opravdu lítá a zdá se, že rukou je zapotřebí víc, než jich mohou mít kuchaři dohromady.
Lítat to může, spadnout dolů nesmí. Jak říká náš průvodce do oblak, mobil se ve Vltavě špatně hledá. A vidlička desítky metrů dolů na chodník… letět zkrátka nesmí. S sebou si můžete vzít maximálně mobil nebo velmi malou kabelku či pouzdro. Věci nahoře není kam odložit, manipulace by byla nepohodlná a také nebezpečná. O vaše zavazadla či oděvy, které zůstanou na zemi, ale bude postaráno.
Volba oblečení záleží na počasí. Mělo by být pohodlné, a počítejte s tím, že ve výšce to může foukat o dost víc než cestou od tramvaje na náplavku. K dispozici jsou i erární deky.
Záležitost, která asi mnohé předem napadne a trápí, totiž případná návštěva toalet, žádným problémem není. Stačí říct a plošina se s vámi snese dolů a počká na vás, případně se pro vás vrátí.
Menu v oblacích
Všechno víme, jsme usazeni a stoupáme vzhůru. Krása Prahy vždy znovu ohromí, navíc ze zcela nezvyklého pohledu. Už se můžeme jen kochat výhledem a pokrmy. Menu se liší u obědů a večeří, vždy je doprovázejí i vhodně zvolená vína.
Jak říká šéfkuchař Marek Raditsch, většinu jídel je potřeba připravit ještě na zemi, a to i ve velkém předstihu. U některých položek, například hovězích líček, se začíná i den či dva předem. Na náplavce se pak tým činí od brzkého rána, aby vše bylo včas nachystáno, a končí pozdě v noci.
Mezi jednotlivými výlety do oblak pak nastoupí četa, která plošinu bleskově uklidí a připraví pro další návštěvníky. Návrat jedné skupiny a usazení další dělí jen krátký čas. A hosté by neměli nic poznat, vše šlape hladce a jakoby samo, i když za vším je velká práce a početný tým. Tak, aby jídla pro všechny byla včas nachystaná a správně teplá a vína včas dolévaná a správně studená.
Odvážlivci se mohou po dobrém jídle i natáhnout. Stačí povolit pravou páčku křesla a – odhodlat se položit dozadu, tam, kde není nic… A poznámky průvodců o levé páčce, která slouží jako katapult, jsou jen fórkem. Určitě… Anebo si to zkuste sami.
ČLÁNKY DO MAILU