Názor k článku Co čumíš, kam nemáš? od Jean - Mňo, tohle je dost složité. Narodil jsem se...

Mňo, tohle je dost složité. Narodil jsem se s malým rozštěpem rtu, ne že by mi to nevadilo, každý chce vypadat dobře, ale zrovna dramatický nedostatek žen mě netrápí. Pak mi otec řekl, no, kdyby ses narodil ve starý Spartě, šel bys ze skály, tahle tu vadu budeš šířit dál. No a není na tom něco pravdy? Dneska se zachraňují i děti, které by nepřežily. Pokud se nejedná o poškození DNA, tak prosím, ale na druhou stranu, zachraňovat všechny taky není řešení. Možná, že kdybych z té skály šel, možná by to bylo pro přírodu lepší. Pokud se jedná o poškození DNA, pak to já a možná i ten kluk budeme propagovat dál. Dobrá, dejme tomu, že takové děti zachráníme, když se potká poškozená DNA s poškozenou DNA, nevznikne z toho nic dobrého, jen další poškozený člověk. Co to znamená? Že každé narozené dítě bude potřeba deset let měsíc co měsíc operovat, než začne vypadat alespoň přibližně jako člověk? Budeme to řešit opravami DNA? Věda umí s DNA už manipulovat, prostě tady vezme kousek a tady zase jiný, rodiče půjdou k doktorovi, ten jim vezme krev, strčí to do "mikrovlnky" a vypadne dítě? A nebylo to házení poškozených dětí do propasti vlastně lidštější?