Děti se rodí jen s velmi málo vyvinutým střevním traktem. Jeho osidlování začíná vlastním porodem a vyvíjí se až do prvního roku života. Mikroorganismy, které pomáhají ke správnému osidlování střev, dítě získává ze stravy. Kojené dítě je ve výhodě, protože mateřské mléko podporuje rozvoj zdravé střevní mikroflóry a tím pomáhá dítě chránit. Zvyšuje se odolnost proti vzniku střevní infekce a stimuluje imunitní systém.
Naopak nekojené děti mají střevní sliznici mnohem chudší. Pokud střevo nemá ještě dostatečně vyvinutou slizniční bariéru a její funkce jsou nezralé, je i mnohem citlivější na nejrůznější potravinové alergeny. Právě z tohoto důvodu mají malé děti časté zažívací problémy a bolesti bříška.
S čím se u dítěte můžeme setkat?
Nejčastěji se jedná o kojenecké koliky. Postihují jak novorozence, tak i kojence bez rozdílu pohlaví již od druhého týdne až do pátého měsíce věku a vrcholí kolem druhého měsíce života. Dále pak děti trpí zácpou. Hlavní příčinou bývá špatná strava, ale i stres a strach, které vyvolávají žaludeční neurózu. V žádném případě však dítěti nepodávejte projímadlo, stačí hodně tekutin a případně ovocné či zeleninové šťávy.
Kojeneckému průjmu je třeba věnovat zvláštní pozornost, jelikož může přerůst až v dehydrataci. O průjem se jedná tehdy, pokud se zvýší počet stolic za den (více než 3 za 24 hodiny). Stolice také často změní barvu a především hustotu. Zcela zabránit průjmu kojenců nejde, můžeme pouze minimalizovat jeho příčiny a předcházet mu prevencí. Je třeba bedlivě dbát na hygienu, dodržovat zásady správné výživy a podpořit imunitu miminka.
Čtěte také: Katalog nemocí: reflux
Ublinkávání (reflux) je také velmi běžné, trpí jím asi 50 procent kojenců. Existují dva druhy. Fyziologický reflux zasahuje krátce do dolní části jícnu. Jícnový svěrač kojenců totiž ještě neudrží potravu v žaludku, ta se pak vrací. Růstem dítěte se postupně upraví. Reflux se liší podle věku. Kojenci opakovaně zvrací nebo blinkají, špatně sají, jsou podráždění nebo špatně spinkají. Někdy dokonce chrčivě dýchají. Obvykle stačí změnit polohu dítěte při spaní a upravit stravu, tedy zahustit stravu, což jde i u plně kojeného miminka.
Pomohou i probiotické kapky
Zažívací problémy kojenců můžete zmírnit podáváním probiotik. Dnes je možné pomoci osídlování zažívacího traktu novorozence „přátelskými“ živými Lactobacily (např. Lactobacillus reuteri Protectis), které obsahují speciální probiotické kapky pro děti. Dobře osídlené střevo rovněž velmi značně ovlivňuje imunitní systém. Starost a obavy rodičů mohou být minimalizovány, jestliže dětský lékař celou problematiku podrobně vysvětlí a opakovaně diskutuje.
Čtěte také: Jak zvládnout novorozeneckou koliku?
Desatero proti bolavému bříšku
Pokud nezabere některá z následujících osvědčených rad, je na místě vyrazit k lékaři.
1. Probiotika
Lactobacily pomáhají osidlovat zažívací trakt novorozence. Nejvhodnější jsou bakterie Lactobacillus reuteri Protectis, které jsou tělu zcela přirozené a vytváří v trávicím traktu „přátelské“ prostředí.
2. Masáže
Jemná masáž ve směru hodinových ručiček podpoří pohyby střev a pomůže uvolnit větry. Na trhu existují i speciální gely, které masáž podpoří.
3. Čaje
Osvědčený je fenyklový čaj, který může pít jak maminka, tak i dítě.
4. Nahřátí bříška
Ideální je pomocí pleny nebo pytlíku s třešňovými peckami, který lze zakoupit v drogerii.
5. Cvičení
Pro uvolnění plynů je dobré miminku tlačit několikrát za sebou nožičky k tělu.
6. Krmení na dvakrát
Plynatost částečně vzniká i díky hltavému sání miminka, je proto dobré krmit na dvakrát, aby dítě spolykalo co nejméně vzduchu.
7. Odříhnutí
Po každém krmení nechte dítě pořádně odříhnout, abyste minimalizovali vznik plynů již v žaludku.
8. Poloha na tygříka
Položte si dítě bříškem na ruku tak, abyste měli jeho hlavičku v dlani a nožičky kolem loktu. V této poloze dítě noste či houpejte.
9. Nošení a houpání
Nošení připomíná miminku matčinu dělohu a známé pohyby jej uklidňují. Stejně uklidňující je i například mírné houpání či pohupování na velkém gymnastickém míči.
10. Rektální rourka
Jedna z metod, kterou používaly již generace před námi. Rektální rourku namažeme, vsuneme nerozšířeným koncem za svěrač a dále za mírného a velmi opatrného kroužení a otáčení vsouváme maximálně do 4/5 délky. Při jakémkoliv odporu se nesnažíme vtlačovat, zůstaneme na místě a jen s trubičkou lehce pohybujeme. Po třetím měsíci by se měla používat opravdu výjimečně.