Co je homeopatický lék a jak vzniká homeopatikum

Sdílet

Lékařka homeopatka vysvětluje postup, kterým vznikají homeopatické léky, i rozdíly mezi homeopatiky, jejich dávkování a vhodné užívání.

Co je homeopatický lék

Homeopatický lék nefunguje v těle chemicky jako klasické léky, je to určitý nosič pro informaci. Ta říká imunitnímu systému, co má dělat, aby se vrátil zpátky do rovnováhy. Léčí neškodlivými látkami, dá se používat u nedonošenců, novorozenců, v těhotenství, nemá žádná omezení.

Jedinou výjimkou je člověk, který užívá opravdu velké množství klasických léků a speciálně kortikoidy. Pak je účinek homeopatického léku daleko menší. Jeho část se totiž spotřebovává na normalizaci prostředí, pomáhá, aby organismus zvládl zátěž klasickými léky, a jen druhá část může pracovat na ozdravení. Efekt bude třeba jen čtyřicetiprocentní a léčba bude delší. Homeopatika lze tedy kombinovat s jakýmikoli léky, jen bude léčba zdlouhavější, v porovnání s pacientem, který není léčen chemickými léky.

Jak vzniká homeopatikum

Homeopatie podobné léčí podobným. Látka je naředěna do homeopatického ředění, většinou nemá ani jednu molekulu chemické látky. Používají se i homeopatika, která jsou ředěná méně, obsahují třeba molekulu účinné látky. Homeopatie ale nepoužívá chemické látky v takové míře, aby uškodily organismu. Při ředění léku nad deset na dvanáctou už tam není nic, než informace, která organismus nějakým způsobem ovlivňuje.

Používáme tedy vysoká ředění látek. Kromě toho je důležité tzv. dynamizování. Probíhá tak, že substance s rozpouštědlem se opakovaně protřepává, čímž dochází k fixaci informace do nosiče. Nejčastěji jsou homeopatika vyráběná v granulích na cukru, ale existují i homeopatické léky v kapkách, čípcích, sirupech, ve Francii se dokonce vyrábí také vaginální tabletky na mykózy.

Ředíme látku, která v toxické koncentraci vyvolává určité příznaky. Pro představu, kdyby měl pacient otravu rulíkem, tak příznaky, které vykáže po této otravě, dokáže stejná látka v homeopatickém ředění léčit. Takovým lékem samozřejmě neléčíme tuto otravu, ale všechny příznaky, které mají podobný průběh. Rulík zlomocný vyvolává u pacienta vysoké teploty, rozšíření zornic, halucinace, těžké stavy zánětu. Homeopatickým lékem léčíme pacienty, kteří mají podobné příznaky, nejčastěji to bývají horečnatá onemocnění, například spojená s angínou. Všechny příznaky, které jsou podobné té otravě, homeopatický lék vyléčí, a to i když nejsou způsobeny otravou.

Ředění homeopatického léku se nazývá potencování. Němečtí výrobci ředí jedna ku deseti, francouzští jedna ku stu. Jeden díl účinné látky se naředí sto díly rozpouštědla, což většinou v první fázi bývá alkohol. Když se například připravuje lék z rostliny, nejprve se nějakou dobu, zhruba tři týdny, louhuje v alkoholu. Pak se vyždímá, až zůstane čistý roztok, který se následně ředí v poměru jeden díl roztoku na sto dílů rozpouštědla.

Pokud se homeopatické léky vyrábí z něčeho jiného než z rostlin, třeba z kovů, dělá se to třením s cukrem. Díl cukru a díl kovu se tře tak dlouho, až vznikne kompaktní prášek, který se pak postupně dále ředí.

Z naředěné substance se za sterilních podmínek vyrábí homeopatické kuličky. Nesmí tam být přimícháno nic jiného, na nosiči smí být jen homeopatikum. Nosičem je cukrová kulička. K její výrobě se používá speciální přístroj, který vzhledově připomíná míchačku. Do něj se dá cukr, který se postupně rotací nabaluje, až dostane výslednou kvalitu a je kompaktní. U malých kuliček, jako například Oscillococcinum, trvá fáze výroby cukrových kuliček deset dnů, velké se vyrábí tři týdny. Konečná výroba probíhá tak, že se substance nastřikuje na cukrové kuličky. Proces probíhá ve třech nástřicích, nastříkne se, usuší a následuje další nástřik. 

Výsledný lék dostanete ve speciálních tubičkách. Původně se všechna homeopatika dávala do skla. U firmy Boiron jsou nyní v plastu, což je novinka. Tyto tubičky jsou ze speciálního materiálu, který byl vyvíjen několik let, aby byl absolutně intaktní a nemohl žádným způsobem ovlivňovat homeopatický lék.

Jednosložková a vícesložková homeopatika a jejich účinnost

Známe léky monokomponentní a polykomponentní. Monokomponentní homeopatika obsahují jenom jednu léčivou složku, jako je napříkladbelladonna (rulík zlomocný), aconitum (oměj šalamounek), arnica (prha chlumní) nebo calendula (měsíček lékařský). Polykomponentní léky jsou komplexy zaměřené svým složením na konkrétní zdravotní problém. Obsahují různý počet homeopatik, obvykle kolem šesti až deseti léků, vhodně nakombinovaných v různých ředěních, aby dohromady působily co nejlépe.

Pokud si tyto léky koupíte třeba na rýmu, asi tak u sedmdesáti procent pacientů budou mít velmi dobrý efekt. Zbývajících třicet procent jsou lidé, kteří potřebují specifický lék, protože jejich příznaky neodpovídají většině. Homeopatie je důležitá právě tím, že individualizuje, léčí pacienta přesně podle jeho příznaků.

Když máte doma nemocné dítě a potřebujete mu rychle něco dát, zvolíte polykomponentní homeopatikum. Teprve když za pár hodin nebude mít vůbec žádný efekt, bude jasné, že v daném léku není to, co dítě potřebuje. Pak musíte buď hledat jiný lék, nebo konzultovat s homeopatem. Poradí vám lék, který bude k léčbě vhodnější. Většinu, zhruba oněch sedmdesát procent případů, polykomponentní lék pokryje. Pokud se nestrefíte, což jsou spíše výjimky, třeba u vážněji nemocných lidí, je třeba hledat dál.

Dávkování a užívání homeopatických léků

Jedna dávka homeopatického léku je pět granulí v případě běžných kuliček. Pokud jde o malinkaté, jako je např. Oscillococcinum, podávají se ve větším množství, jedna tubička rovná se jedna dávka.

Pokud homeopatikum užíváte denně, dáváte pět granulí léku, lze třikrát i čtyřikrát za den. Když jej podáváte jednou v týdnu, užívá se deset kuliček. To je v případě, kdy vám homeopat naordinuje tzv. typologický lék, který odpovídá všem vašim příznakům, například podporujete imunitu nebo léčíte nějaké onemocnění, které se vrací, je chronické.

Pro malé děti rozpouštíme homeopatika v převařené kojenecké vodě, dáváme 10 granulí na 100 ml, je nutné je před podáváním protřepat nebo zamíchat nekovovou lžičkou. Podává se buď po doušcích, kdy dáte dítěti loknout z lahvičky, nebo podáváte po lžičkách do pusinky.

Každý den je potřeba naředit nový roztok, nevydrží aktivní déle než dvanáct až dvacet čtyři hodin. Rozhodně by se neměl dávat do ledničky, měl by stát cca v pokojové teplotě.

Intervaly podávání homeopatik závisí na akutnosti stavu. Čím akutnější stav, tím kratší interval podávání léků. Když onemocnění již odeznívá, stačí dvě, tři dávky denně. Avšak při akutním stavu, například u horečky, dáváme lék po hodině i půlhodině.

Zvýšení intenzity léku

Lidé si často myslí, že si dají místo tří kuliček šest a bude jim hned lépe. Tak to není. Intenzitu můžete zvednout jedině tím, že přidáte počet dávek, nikoli počet granulek.

Když lék nefunguje, zkusíte ho užívat například namísto třikrát denně třeba každé dvě hodiny, při akutním stavu třeba každých deset minut. Tím můžete zrychlit účinek léku.

Je potřeba dávkovat podle toho, jak tělo reaguje a jakým způsobem na lék odpovídá. Když dáte například na nějakou bolest lék třikrát po sobě během deseti minut a nepřijde odezva, je jasné, že lék se nestrefil a je potřeba ho změnit. U těchto superakutních stavů by nějaká změna měla být během půlhodiny, změní se charakter bolesti, bolest se výrazně zmírní, a když pokračujete dál v léčbě, problém se spraví. Například u bolestí bříška u kojenců stačí obvykle jedna nebo dvě dávky po deseti minutách a bolest odezní. Je ale dobré používat zdravý selský rozum, záleží samozřejmě na závažnosti potíží. Když máte propíchnutou ruku, během dvaceti minut se to těžko spraví.

Dočasné zhoršení stavu

Ke zhoršení stavu pacienta dochází spíše u chronických potíží. Výjimečně u akutních problémů, když je zvoleno nižší ředění u pacienta, který je na lék hodně citlivý. Zhoršení trvá většinou velice krátkou dobu a pak obvykle nastoupí účinek a příznaky se definitivně ztratí. 

U chronických potíží, třeba revmatických, je možné, že se po nasazení léku objeví bolesti, protože se zaktivuje zánět. Tělo ho musí zvládnout, když už ho vyrobilo, a jinak než prací v tkáni to prostě nejde. Když k podobnému zhoršení dojde, lék se na dva, tři dny vysadí, čímž se zpomalí léčebná reakce.

Stává se to často u kožních onemocnění, stav kůže se po nasazení homeopatických léků zhorší. Pak doporučuji naředit kuličky do vody, čímž provedete další ředění a zmírníte efekt léku. Dávám například pět granulí do dvou deci vody a z tohoto roztoku podávám jenom jednu kávovou lžičku, aby se zpomalil nástup účinku homeopatika. Jakmile se stav stabilizuje, může se přejít opět na granule a do deseti, čtrnácti dnů bývá možné užívat normálně homeopatika bez opětovného zhoršení a převést tak pacienta pomalinku na normální režim. Pokud se stav nelepší, je nutné kontaktovat homeopata a léčbu upravit.

Záznam z přednášky na semináři Homeopatie pro každý den pořádaném Homeopatickou lékařskou asociací a Světem homeopatie.

Autor článku

MUDr. Kateřina Formánková, pediatr

Zabývá se i homeopatií, přednáší jako lektor francouzské homeopatické školy CEDH. Spoluautorka knihy Poznáváme homeopatii, šéfredaktorka časopisu Homeopatická revue, členka rady Homeopatické lékařské asociace.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).