Chapu,proc zminila pindy. Kdyz clovek sve jidlo nikomu necpe a presto posloucha pindy typu "zase zrni" (napr. ve firemni kuchynce), tak to casem fakt unavi...
A to je už dnešní tmářství celkem pokročilé. Já jsem s vegetariánstvím začínal na základní škole před rokem 89, a to si asi ani nedovedete představit, jaký nátlak okolí to znamenalo - od spolužáků po učitele a lékaře. Ty "pindy" byly přímo institucionalizované a spojené s přímými výhružkami. Proto když dnes slyším stížnosti masožravců, jak je otravují řeči veganů, můžu se jenom smát - bohužel (vlastně naštěstí) oni ten opačný scénář nikdy nezažijí.
Není to až tak úplně nemožné, já opačný ˇa dost výrazný) nátlak zažila, ;-)
Ale i když přesto nejsem vegetarián, docela ráda si něco vegetariánského dám. Dnes to také s bezmasou dietou už vypadá líp než dřív, existuje spousta doplňků, je slušný výběr a lidé jsou poučenější o tom, co je ve stravě nezbytně potřeba.
Tedy nechci Vasi zkusenost zlehcovat, ale asi tezko jste celila napr. situaci, kdy lekari zcela vazne vasim rodicum opakovane tvrdi, ze do nekolika tydnu zemrete, pokud nezacnete zase jist maso. A to byla naprosto bezna situace, takze vselijake nucene vysetreni, odbery krve a jine procedury, kterymi se snazili vas dotlacit ke zmene zivotaspravy, uz jsem bral jako nutne zlo.
To pravda ne. Mě to vegetariánské expempore tehdy jen zhoršilo problém, který jsem už měla, ale nevěděla o něm (chudokrevnost) a dotyčný protagonista (pedagog) se na mě slušně řečeno vykašlal. Před kolapsem mě zachránil člověk, kterého jsem náhodou potkala, a potom doktor, který se na mě nevykašlal, ale pomohl.
Dneska už jsou většnou vegetariáni poučenější, co potřebují ve výživě mít, ale tehdy (a u tohoto člověka speciálně) to tak nebylo.
Jen podotýkám, že nemám problém s vegetariánstvím, makrobiotikou, různými zdravotními dietami. Když chystám oslavy Silvestra apod., už se preventivně ptám, co kdo může a chce jíst a snažím se udělat alespoň něco, co si může dát každý. :)
ČLÁNKY DO MAILU