Léky nové generace se co do nežádoucích účinků nedají srovnat s průkopníky z osmdesátých let minulého století. Lokální a inhalační kortikosteroidy jsou – samozřejmě z rukou lékaře a dobře zvolené a dávkované – bezpečnou volbou u mnoha nemocí.
Co se dozvíte v článku
Odmítání kortikosteroidů je běžné, někdo je ale i nadužívá
Role kortikosteroidů je klíčová například v léčbě astmatu nebo atopického ekzému.
Někteří pacienti tento druh léčby přijmou bez většího zamyšlení, mnozí jsou rádi, že léky velmi rychle fungují, ale stále je hodně těch, kdo po vyslovení slova „kortikosteroidy“ dostanou strach a hlavou jim běží všemožné mýty. Třeba na astma kortikosteroidy působí nejlépe ze všech léků, a jsou tak první volbou. I v dermatologii mají časté uplatnění:
„Lokální kortikosteroidní přípravky jsou lékem první volby u řady kožních diagnóz, včetně atopického ekzému,“ potvrzuje dermatoložka Naděžda Vojáčková. Zároveň připouští, že názory na tyto léky bývají vyhraněné: „Ve své praxi se setkáváme s oběma extrémy – odmítání kortikosteroidů na jedné straně a jejich nadměrné používání na druhé.“
Co jsou kortikosteroidy
- Kortikosteroidy jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin.
- Lidé je však zaměňují za tzv. kortikoidy, což jsou uměle vytvořené obdoby těchto hormonů.
- Obecně se dá říci, že kortikosteroidy jsou léky snižující zánět v těle.
- Kortikosteroidy tak pomáhají zmírnit otoky, svědění, zarudnutí nebo i jiné alergické reakce, a proto je lékaři často předepisují lidem trpícím astmatem, artritidou nebo alergiemi.
- Kortikosteroidy se podávají prostřednictvím pleťových krémů, očních kapek, injekcí, tobolek nebo pomocí inhalátorů při léčbě astmatu.
Obavy z vedlejších účinků kortikosteroidů
„Mezi lidmi koluje celá řada mýtů a nepravd o nebezpečných vedlejších účincích kortikosteroidů při jejich dlouhodobém užívání,“ vysvětluje Stanislav Kos z Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). „Lidé mají strach, že se jakékoliv užívání kortikosteroidů dostane do celého těla, kde bude mít negativní účinky, jako je snížená imunita, psychické problémy či nadměrný růst svalů a vlasů.“
I Naděžda Vojáčková potvrzuje, že obava z vedlejších účinků je běžnou věcí a také bohužel častou příčinou odmítání těchto léků.
„Kortikosteroidy mají řadu příznivých léčivých účinků a při jejich správném používání je riziko vedlejších účinků malé,“ podotýká lékařka.
Velkou skupinu „odmítačů“ podle ní tvoří rodiče dětí s atopickým ekzémem, ale výjimkou nejsou ani dospělí, kteří mají kortikofobii.
„Řada zdrojů na internetu popisuje škodlivost kortikosteroidů. Zapomíná se ale na to, že příznivé účinky kortikosteroidů nelze jednoduše nahradit,“ objasňuje Naděžda Vojáčková.
Nejčastější mýty o kortikosteroidech
Mýtus: Inhalační kortikosteroidy jsou zdraví škodlivé a mají spoustu negativních vedlejších účinků
Pravda: Pro lidi trpící astmatem je výhodou, že se kortikosteroidy inhalováním dostávají do průdušek v malých dávkách, což snižuje možnost nežádoucích účinků a léky se mohou užívat i po mnoho let. Inhalační kortikosteroidy se navíc díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek a zároveň se tímto přímým zacílením zvyšuje i jejich bezpečnost.
Mýtus: Kortikosteroidy snižují imunitu
Pravda: Pacienti s astmatem užívající kortikosteroidy pomocí inhalátoru nemusí mít strach, že by léky snižovaly imunitu, čímž by pak spadali do rizikové skupiny například v období chřipek nebo současné koronavirové situace. Naopak je důležité, aby nadále pokračovali v předepsané léčbě a měli tím astma pod kontrolou. Riziko nakažení koronavirem pak není vyšší než u ostatních lidí.
Mýtus: Užívání inhalačních kortikosteroidů způsobuje zvýšený růst svalů a vlasů
Pravda: Kortikosteroidy podávané při léčbě astmatu jsou odlišným typem léčiv, než jaká užívají lidé za účelem růstu svaloviny nebo vlasů. Kortikosteroid určený pro inhalování jde přímo do plic, kde je potřeba, a nemá žádný vliv na svaly či vlasy.
Mýtus: Užívání inhalačních kortikosteroidů zásadně brzdí vývoj a růst dětí
Pravda: U dětí může dojít pouze k mírnému zpomalení růstu a tento vedlejší účinek léků je velmi vzácný. Pro většinu lidí je to navíc kompenzováno lepší schopností dýchat díky pozitivním účinkům léku. V celkovém vývoji dítěte pak nehrají kortikosteroidy žádnou roli.
Mýtus: Inhalační kortikosteroidy způsobují různé psychické poruchy, deprese, nespavost, agresivitu, euforii a emoční labilitu
Pravda: Psychiatrické poruchy u lidí užívajících inhalační kortikosteroidy jsou opět jen velmi vzácné a u většiny astmatiků nebyla jasně prokázána souvislost.
Správná forma a dávkování je zásadní pro účinek
Zásadní pro to, aby byly léky bezpečné, je správné dávkování, užívání a další okolnosti. Právě tady se chybuje.
„U inhalování kortikosteroidů při léčbě astmatu se dostává látka do dýchacích cest přímo a působí lokálně. Nevstřebává se a nedostává se do celotělového oběhu. Na co je ale důležité nezapomenout, je vypláchnutí úst vodou. Může se stát, že lidem po inhalování zbudou částečky kortikosteroidů v ústech, kde by mohly způsobit záněty,“ upozorňuje Stanislav Kos.
I Naděžda Vojáčková zdůrazňuje, že je nutné pečlivé poučení pacienta. V dermatologii pak vstupují do hry i další faktory:
„Lékař, nejlépe dermatolog, by měl zvolit správnou formu léku z možností krém, mast nebo roztok, a také sílu přípravku – může být slabý, středně účinný či silný. Zásadní je také dávkování, tedy kolikrát denně a jak dlouho se přípravek aplikuje,“ dodává dermatoložka.
I dlouhodobé užívání je bezpečné
Dlouhodobé podávání kortikosteroidních přípravků vzbuzuje také mnoho obav. Naděžda Vojáčková upozorňuje na to, že novější preparáty mají méně vedlejších účinků a jedním z důvodů je, že jsou nefluorované.
„Objev kortikosteroidů znamenal převrat v léčbě některých kožních onemocnění a i nadále zůstává nenahraditelnou součástí léčebných protokolů. Platí, že správně indikovaný a správně používaný kortikosteroidní přípravek přináší pozitivní efekty při minimálních vedlejších účincích,“ uzavírá lékařka.
Stanislav Kos připomíná v případě kortikosteroidů pro astmatiky, že inhalační způsob podání léků znamená, že se do průdušek dostane jen velmi malé potřebné množství kortikosteroidů, a tím i klesá šance negativního působení.
„Pacient tak může léky inhalovat dlouhodobě a pravidelně. Dnes víme, že kortikosteroidy, které se používají při léčbě astmatu, mají velice rychlé a pozitivní dopady,“ uzavírá Stanislav Kos.
Odborná spolupráce:
MUDr. Stanislav Kos, CSc.
Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).
MUDr. Naděžda Vojáčková
Dermatoložka, působí v Laserovém centru Anděl.
ČLÁNKY DO MAILU