Také si dáváte při přípravě omelet pozor na to, aby vám náhodou nespadl kousek skořápky do těsta a vy ji pak omylem nesnědli? Dříve se tradovalo, že i její malý kousek může způsobit zánět slepého střeva. Přitom člověk, zejména ten úplně nejmenší, je schopen pozřít i horší věci. Ony malé děti obecně rády ochutnávají nejrůznější předměty.
Galerie: Co všechno lze najít v ústech dítěte
Může jít o chuchvalce vlasů, kamínky z dětského hřiště nebo malé hračky. Například panáčka z lega staršího sourozence.
Co se stane, když spolknu…
Co můžeme omylem sníst a může to ohrozit náš život? Omylem (nebo i úmyslně) můžeme sníst vlastně všechno. Zda pozřené ohrozí náš život, záleží zejména na jeho velikosti a charakteru.
V žaludku se nachází kyselina chlorovodíková, která rozkládá potravu na jednodušší látky a zároveň dezinfikuje a likviduje v jídle škodlivé mikroorganismy. Je natolik silná, že rozpustí například i zinek nebo vodní kámen. Díky ní se zrovna skořápky bát nemusíme.
- Skořápka od vajíčka
Patří do kategorie těch věcí, s nimiž si nemusíme příliš lámat hlavu. Tedy za předpokladu, že nejde o celou vyfouknutou kraslici, ale skutečně jen o kousek. Rozhodně by neměla způsobit paseku ve střevech, protože tam se dostane už značně znehodnocená. Může za to zejména velmi silná žíravina (kyselina chlorovodíková) v našem žaludku. - Štětinka od zubního kartáčku
Je natolik malá, a navíc i neostrá, že by měla bez problému vyjít z těla společně s dalšími nestrávenými zbytky potravy. - Chomáček vlasů
Oblíbená „potrava“ malých dětí může způsobit problém hlavně ve střevech, a to v případě, že jich snědí mnoho. Sem tam nějaký vlas, který se omylem dostane na lžičku, by vadit rozhodně neměl. - Kousek skla a další ostré předměty
Projdou pravděpodobně také bez problémů celým tělem, a to zejména v případě, kdy je zajíte: „V principu většina menších, i ostrých předmětů, může opustit tělo i spontánně, bez poranění trávicího traktu (v 80 až 90 %). Odchodu napomůže zbytková strava (např. zelí),“ říká David Hoskovec, primář 1. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze. - Exkrementy
A jiné nepříliš lákavé „pochoutky“ se mohou dostat do úst opět zejména malých zvědavých dětí. Co se stane, pokud sníme kousek výkalu? Začne v našem zažívacím traktu bakteriální válka? „Nestane se vůbec nic. A to především v případě, pokud jde o naše vlastní výkaly. Pokud jde o zvířecí, tak by se také nemělo nic stát, hlavně v případě, pokud je dotyčné zvíře zdravé,“ uklidňuje bakterioložka Irena Pátková a dodává, že s bakteriemi by si mělo bez problémů poradit kyselé prostředí v žaludku. Pochopitelně záleží i na naší imunitě. Ovšem nic horšího, než případný průjem, by nemělo následovat. - Baterie
Považují se za obzvláště nebezpečné. „Při uvíznutí v jícnu pak kontaktem obou pólů se sliznicí produkují elektrický proud, který může poškodit stěnu a vést k perforaci. Při průchodu do žaludku může při poškozeném obalu baterie dojít k otravě jejím obsahem (měď, stříbro, lithium atd.),“ varuje primář David Hoskovec. - Magnety
Jsou rovněž nebezpečné, a to zejména v případě, pokud jich spolknete víc. Jejich magnetická síla není v lidském těle narušena a mohou tak poškodit střevo. „Svým magnetickým působením k sobě mohou přiblížit různé části střeva a tlakem na ně způsobit perforaci. Rizikové jsou dva a více magnetů v různých místech střeva,“ dodává chirurg. - Vypití kyseliny
Je nebezpečné hlavně již v samotné dutině ústní a následně v jícnu při cestě do žaludku, kde již bývá bez problémů strávena. Další problémy pak může způsobit později v tenkém střevě, kdy se může dostat do krve a následně otrávit organismus. Po vypití kyseliny se rozhodně nedoporučuje vyvolávat zvracení kvůli opětovnému kontaktu se sliznicí jícnu a dutiny ústní. Naopak je vhodné zapít ji mlékem nebo vodou, ale pouze tehdy, pokud nemá postižený bolesti a tekutiny neodmítá. V každém případě je nezbytné ihned kontaktovat lékaře. - Alobal
A další běžně dostupné předměty by při náhodném spolknutí neměly způsobit žádný problém na podkladě svého chemického složení. „Pochopitelně jiná je situace při záměrném pozření např. sáčků obsahujících vysoce koncentrované látky (typicky pašování drog),“ doplňuje David Hoskovec.
V jakém případě je už na místě menší panika a potřeba vyhledat lékaře?
Primář chirurgické kliniky doporučuje vyhledat lékaře při každém spolknutí nebo podezření ze spolknutí většího cizího tělesa, přestože, jak již bylo řečeno, většina z nich projde trávicím traktem a vyjde spontánně z těla ven.
Lékařské vyšetření určí, kde v těle se těleso nachází. Přístup k léčbě se liší podle polohy, kde cizí těleso uvízne. „Ke zvolení vhodného terapeutického postupu je nutné znát velikost spolknutého tělesa, jeho druh a polohu v trávicím traktu. Proto je vždy nutné lékařské vyšetření. Předměty uvízlé v jícnu je třeba odstranit neprodleně, protože hrozí perforace jícnu s následným těžkým, i život ohrožujícím, zánětem mezihrudí. Předměty, které již prošly do střeva a nezůstaly v žaludku, s velkou pravděpodobností odejdou spontánně. Postup je ale vhodné kontrolovat. Předměty, které jsou větší (velikost není přesně určena, u dětí se udává pět centimetrů, u dospělých to bude o něco více) a zůstávají v žaludku, s velkou pravděpodobností bude nutné odstranit lékařským zákrokem endoskopicky nebo chirurgicky,“ říká lékař.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D.
Primář 1. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze
1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN patří mezi největší chirurgická pracoviště v ČR, je vědecko-výzkumným pracovištěm a probíhá zde výuka chirurgických oborů a ošetřovatelské péče magisterského a bakalářského studia na 1. LF UK a výuka pregraduální a postgraduální českých a zahraničních studentů a lékařů.
ČLÁNKY DO MAILU