Přibývá aktivit komerčních podniků, v nichž se zapojují do osvěty veřejnosti. Cílem má být snížit emise skleníkových plynů a přispět k ochraně životního prostředí. Podobné počiny však ústí stále častěji do bizarních doporučení. Ty nemají nic společného ani s reakcí na klimatické změny, a bohužel ani se zlepšením stravovacích návyků a skutečnou osvětou spotřebitelů. Navíc prezentují veřejnosti zcela nepravdivé údaje.
Co se dozvíte v článku
V čem všem se Komerční banka plete
To je i případ vánoční kampaně Komerční banky. V ní influencerka Lucie Zelinková nabádá prostřednictvím videa spotřebitele k tomu, aby si jako vánoční pokrm zvolili jinou alternativu než kapra. Tím prý přispějí ke snížení emisí CO2 či poklesu plýtvání s potravinami s tím, že se v ČR na Vánoce zkonzumuje 18 000 tun kaprů. Vůbec nic z toho není pravda.
Na zavádějící údaje již reagovali někteří poslanci nebo magazín o ekonomice Finmag, který připomněl, že takové množství kaprů se v ČR na Vánoce ani náhodou nespotřebuje, neboť polovina z celkové roční produkce kaprů jde na export. Skutečnost je ale ještě více vzdálená informacím ve zmiňovaném videu.
Kolik kaprů se sní na Vánoce?
Roční produkce kaprů (což není totéž jako celková produkce sladkovodních ryb) v ČR činí podle nejnovějších údajů 17 300 tun, na export přitom skutečně míří zhruba polovina tuzemské produkce. Z poloviny zkonzumované v ČR však činí spotřeba kaprů na Vánoce jen něco kolem 60 procent, jde tedy o cca 5000 tun, zbytek připadá na jiné období.
Kapři a obecně tuzemské sladkovodní ryby se totiž také ve větší míře konzumují o Velikonocích, v dávnější minulosti dokonce ve větší míře než o Vánocích. A kromě toho se kapři celoročně prodávají v tržní síti.
Emisní stopa kapra
Co se pak týká vyprodukovaných emisí, pak emisní stopa kaprů a obecně sladkovodních ryb je mnohem nižší než produkce vepřového nebo hovězího, ale také mnoha jiných zemědělských komodit nebo potravin z nich vyráběných. Ve videu prezentované zavádějící údaje získala údajně Komerční banka od experta, kterým má být Viktor Třebický. Ten je ale ve skutečnosti ekolog, který mimo jiné počítá uhlíkovou stopu potravin pro společnost Vitana.
Je přitom otázkou, proč Komerční banka nevyužila relevantní údaje o produkci sladkovodních ryb a struktuře obchodu s nimi z pravidelně publikované Zprávy o stavu zemědělství, případně dat Rybářského sdružení ČR.
Ryba je velmi zdravá potravina
Nejde ale jen o nepravdivá emisní či prodejní data, ale také o zdraví spotřebitelů. Skuteční nutriční odborníci totiž považují rybí maso, včetně masa sladkovodních ryb, za zdroj pro člověka životně důležitých omega-3 a omega-6 mastných kyselin, a doporučují konzumaci ryb alespoň dvakrát týdně.
Látky obsažené v rybím mase jsou navíc jednou z cest v prevenci dýchacích potíží, tedy například i vůči koronaviru, jak upozornil loni na začátku pandemie i náš Státní zdravotní ústav.
Stejně tak doporučuje zvýšenou konzumaci ryb Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). V ČR je přitom spotřeba ryb nejnižší v celé EU (v porovnání s průměrem zhruba třetinová), takže od konzumace ryb včetně kaprů nejenže není žádoucí spotřebitele odrazovat, ale naopak je třeba aktuální konzumaci ryb u nás zvýšit.
Plýtvání? Čím?
Další zavádějí informací je konzumace kaprů jako příklad plýtvání s potravinami. Výtěžnost kapra je totiž poměrně velká, kromě šupin, ploutví a žluči je z něj využitelné vše, včetně rybích hlav na přípravu rybí polévky.
Spotřebitelé i dotčená influencerka by tak měli vědět, že se jako pokrm nepoužívají pouze kapří filety, přičemž „zbytek“ se vyhodí. Kapří maso je surovinou k výrobě celé řady rybích potravin, včetně salátů, což také zpracovatelé ryb (na rozdíl od některých spotřebitelů) činí.
Představu o možnostech využití rybího masa, včetně kapřího, si může každý udělat na některých rybářských slavnostech, které se, pokud zrovna nejsou v platnosti regulace spojené s koronavirem, konají každoročně na několika místech v naší zemi. Chce to jen je navštívit.
Komerční banko, nechcete to zkusit jinak?
Na závěr snad jen lze dodat, že kapři se v ČR chovají ve volné přírodě v rybnících, tedy ve vodních plochách, které se podílejí na zadržování vody v krajině, prevenci povodní, ochlazování příslušných lokalit a biodiverzitě, tedy pestřejší skladbě rostlin a živočichů v naší přírodě. Zejména těch, které jsou vázány na vodní prostředí a celá řada z nich je chráněných, například obojživelníci. Samotné rybníky a zejména jejich kaskády pak hrají v krajině roli přírodních čistíren odpadních vod, a dekontaminují tak naší přírodu. To by jistě bylo možné i bez kaprů, jejich chov je však s rybníky v ČR historicky po mnoho století spojen.
Pokud tak chtěla Komerční banka a jí najatá influencerka přispět k ochraně životního prostředí, udělala tím takovým snahám medvědí službu a přispěla do spektra nevěrohodných, byť pro někoho atraktivních údajů na téma, které, pokud se s ním má společnost ztotožnit, musí být prezentováno s potřebnými znalostmi. Kampaň „Nechcete to zkusit jinak“ tak rozhodně není dobrý vánoční dárek.
ČLÁNKY DO MAILU