Hazardní hry a zneužívání psychoaktivních látek u dospívajících spolu souvisejí. O tom svědčí řada zahraničních prací, např. Peters a spol. (2015) poukazují na signifikantní souvislost mezi hazardní hrou u dospívajících a zneužíváním alkoholu, ilegálních drog i tabáku. Na signifikantní souvislosti mezi kouřením a hazardem u dospívajících upozorňují také autoři Weinbergera a spol. (2015). To je v souladu s našimi klinickými zkušenostmi. Naprostá většina patologických hráčů uvádí, že v době, kdy hazardně hráli, mnohem více kouřili tabák, a to často extrémním způsobem v dávkách kolem čtyřiceti cigaret za den.
Práce italských autorů konstatuje souvislost mezi problémovou hazardní hrou a zneužíváním marihuany, alkoholu a tabáku (Míguez a Becońa, 2015). Souvislost mezi hazardní hrou u dospívajících a delikvencí nebo zneužíváním psychoaktivních látek se zjistila i ve finské studii autorů Räsänen a spol. (2015). K podobným závěrům dospěli i kanadští autoři (Cook a spol., 2014). Podle našich zkušeností se v české populaci mladších dospělých často vyskytuje nebezpečná kombinace hazardu a zneužívání pervitinu. Ještě dodáváme, že Shaffer a spol. (2002) zjistili souvislosti mezi hazardní hrou a bezdomovectvím v mladším věku.
Problémy působené hazardem souvisejí i s dalšími zdravotními riziky. Tak Petry (2006) uvádí, že hazard na internetu je spojen u dospívajících s horším zdravím.
Hazardní hry a psychoaktivní látky – zřejmá souvislost
Využili jsme data z české části studie ESPAD pořízená v roce 2011. V souboru bylo 3014 dospívajících ve věku šestnáct let. Šlo o žáky všech typů středních škol a posledního ročníku základní školy. Školy a třídy byly vybrány náhodně. Zkušenosti s hazardní hrou byly zjišťovány frekvenční stupnicí za období posledních dvanácti měsíců a jsou shrnuty v tabulce. Zaměřili jsme se na korelace mezi frekvencí pití alkoholu, užívání marihuany, extáze a halucinogenů.
Hraní hazardních her na automatech je výrazně častější mezi chlapci.
Frekvence hraní na hazardních automatech mezi šestnáctiletými žáky a studenty
|
Chlapci |
Dívky |
|
|
Nikdy |
84,70 % |
95,50 % |
|
Zřídka |
10,20 % |
3,20 % |
|
1× až 2× za měsíc |
2,60 % |
0,50 % |
|
Týdně nebo denně |
2,50 % |
0,80 % |
Korelace mezi užíváním alkoholu a hraním hazardních her byly statisticky významné (p<0,01). Nejtěsnější vztah byl zjištěn mezi pitím alkoholu (rho = 0,29) a užíváním marihuany (rho=0,29). Nižší, ale rovněž statisticky významné byly asociace s užíváním extáze (rho=0,19) a halucinogenů (rho=0,17).
Předkládané údaje svědčí o souvislosti mezi hazardní hrou a zneužíváním psychoaktivních látek. Uvedené zjištění má praktický význam. Při léčbě patologického hráčství je třeba věnovat pozornost i jiným návykovým rizikům. Naopak při léčení závislosti na psychoaktivních látkách je třeba brát v úvahu to, že léčbu mohou komplikovat souběžně se vyskytující problémy s hazardem.
Stručně o prevenci
Jak je uvedeno výše, problémy působené hazardem, alkoholem a jinými psychoaktivními látkami spolu souvisejí. V prevenci těchto problémů je vhodné používat stejné nebo podobné postupy (Nešpor a Csémy, 2011). Prevence by měla být integrovaná, tj. brát v úvahu různá návyková rizika, zejména alkohol, tabák, jiné psychoaktivní látky i hazard. V ideálním případě by měla být také mnohovrstevná a zahrnovat společnost, školu, sdělovací prostředky, rodinu, pomáhající profese atd. Následující přehled si nečiní nárok na úplnost, jedná se o příklady.
- Společnost
Návyková rizika by měla být dospívajícím nedostupná nebo dostupná jen obtížně. Důležitá je vysoká „cena spojená s opatřováním“. Díky té se stává návykové chování pro dospívající příliš finančně i časově náročné. Naopak vysoká dostupnost hazardních automatů často koreluje s nízkou socioekonomickou úrovní v té které oblasti (Wardle a spol., 2014). To pak v bludném kruhu zhoršuje situaci místních komunit včetně tamních dospívajících. - Preventivní programy ve školním prostředí
Měly by být dlouhodobé, systematické, interaktivní a zaměřené na nácvik relevantních dovedností. Sem patří nacházení zdravých alternativ k návykovému chování, práce s motivací, vhodné způsoby, jak zvládat nepříjemné duševní stavy (např. relaxační techniky nebo fyzická aktivita), mediální a finanční gramotnost, informace o tom, kde hledat pomoc pro různé problémy, atd. - Pomáhající profese
Krátkou intervenci pro návyková rizika by měli provádět nejen specialisté, ale také dětští a dorostoví lékaři, sociální pracovníci, psychologové atd. (Nešpor a Csémy, 2012). Krátká intervence zahrnuje např. posilování motivace, jasné a jednoznačné doporučení abstinovat, poskytnutí relevantních informací, využívání svépomocných materiálů (volně na www.drnespor.eu), telefonickou pomoc, práci s rodinou atd. - Prevence na úrovni rodiny
Sem patří přiměřený rodičovský dohled a dostatečně dlouhý čas věnovaný dítěti. Důležité jsou také chování a hodnotový systém rodičů, rozumná a důsledně prosazovaná pravidla a zákazy týkající se alkoholu, drog, cigaret a hazardu, vedení dětí k vyváženému životnímu stylu atd. Prokazatelně účinné je i to, že alkohol, návykové léky nebo drogy nejsou doma viditelné a dětem přístupné.
Problémům je možné předcházet
Hazardní hraní a zneužívání psychoaktivních látek spolu úzce souvisejí. Uvedenou skutečnost je třeba brát v úvahu v klinické praxi a při prevenci. Dospívající v České republice patří ve vztahu k alkoholu a jiným psychoaktivním látkám k nejohroženějším na světě. Extrémní rozšířenost hazardu v Česku tuto situaci ještě komplikuje. Problémům působeným návykovými riziky je možné předcházet, jak se o tom také zmiňujeme.
Hazardní hry a zneužívání psychoaktivních látek – literatura
ČLÁNKY DO MAILU