Stolička, štokrdle, štokrle. Vojtěch Krajsa a Pavel Čučka si vybrali štokrli v ženském rodě. Nazvali tak dřevěnou podnožku, která umožňuje na záchodě sedět v podřepu a vylučovat tak v přirozené poloze. „Štokrle umožní zachovat pohodlí, ale pomůže přirozenému fungování těla,“ říkají autoři oku lahodícího předmětu s prozaickým účelem. Hodí se preventivně, proti zácpě a hemoroidům, ženám po porodu, při onemocněních střev i průjmech…
Co je to ta štokrle? Stolička pro lepší vyprazdňování
Stoličky na toaletu již ve světě existují, ale Česko žádnou nemělo. Štokrle je první česká stolička k záchodu a vznikla původně jako reakce na problémy s vyprazdňováním vyplývajícím z nemoci, kterou trpí jeden z autorů. Její užití je však mnohem širší, prakticky univerzální. A zájem tomu odpovídá.
První testovací štokrle šly do světa zhruba před rokem, aktuálně se již vyrábějí a také ucházejí o přízeň v kampani na Hithitu – stanovenou částku se jim povedlo získat hned během prvního dne. Tím ale nekončí a pokračují až do 28. listopadu. „Hodně jsme se na kampaň připravovali a lidé o nás věděli už dopředu,“ vysvětlují si úspěch autoři. Kampaň postavili na osobní zkušenosti Vojty, který má Crohnovu chorobu. Jde o zánětlivé onemocnění střeva, jehož symptomy jsou různé, často se jedná o průjmy a jiné potíže se stolicí. „Trávení potravy není ideální, alespoň u mě,“ popisuje své zkušenosti Vojta. Nemocný pak potřebuje častěji na záchod, což byl jeden z důvodů, proč začal hledat vhodnou pomůcku, druhým byl čas, který na WC strávil.
„U podobného typu choroby se většinou řeší strava, ne vyprazdňování,“ říká Vojta s tím, že lékaři tento aspekt vlastně nikdy nezmínili. Obecně autoři „projektu štokrle“ vidí problém v tom, že o tématu se prakticky nemluví. Co se děje na záchodě, je tabu. I Vojta tak zjistil až postupně, že nejpřirozenější poloha je dřep, a spolu s Pavlem začali hledat způsob, jak se do něj dostat na klasickém záchodě. „Pro mě informace, že dřep je vhodnější, přišla později, než by měla. Od doktorů jsem ji nedostal a nemluví se o tom ani mezi lidmi,“ říká Vojta. Šíření informací je proto jedním z cílů „záchodové revoluce“, jak autoři s nadsázkou „svoji misi“ označují.
Kdo jednou zkusil…
Vojta a Pavel postupně pilovali podobu stoličky. Dřevěná štokrle se dá zasunout pod mísu (ne ovšem pod každou) a po vysunutí podpírá nohy tak, aby člověk seděl jakoby ve dřepu.
Štokrli nějakou dobu ladili a testovali. „První kusy dostaly naše rodiny před rokem jako vánoční dárky,“ popisuje Vojta. Následovali kamarádi a známí. „Čekali jsme na zpětnou vazbu a ta nás potěšila – i po několika měsících štokrli všichni dál používali.“ „Efekt se pozná hned. Kdo jednou zkusí, po druhé už musí,“ doplňuje s úsměvem Pavel zkušenosti testujících uživatelů, kterých nakonec bylo kolem dvou set. Lidé, kteří nemají žádné problémy, si prý chválí, že vyprazdňování je se stoličkou rychlejší a snazší. Velkou změnu k lepšímu pak představuje pro ty, kteří mají potíže a na záchodě dříve trávili hodně času.
Rozměry autoři ladili s ohledem na různé výšky záchodových mís na našem trhu a postavy uživatelů. Finální velikost je univerzální, stolička je vhodná pro všechny, avšak pro starší nebo hůře pohyblivé osoby může být obtížnější dostat se do žádoucí polohy nebo štokrli povytáhnout zpod mísy. „Důležité je zvednout nohy na stoličku a pak se také předklonit, naklonit se co nejvíc nad kolena, tak se člověk dostane do vhodné polohy,“ říká Vojta.
Věda fandí podřepu
Princip je dostat co nejvíce váhy těla nad stoličku, ideální by podle autorů byla přímo pozice v dřepu na stoličce, ale to jistě není pro každého. Pomůcka tak vlastně pomáhá dostat tělo do původní přirozené polohy při vylučování. „Vycházeli jsme z dostupných studií zabývajících se vyprazdňováním a vhodnou polohou střev. Některé berou v potaz pomůcky typu štokrle a porovnávají rozdíl mezi dřepem a stoličkou. Dřep je dnes na WC vlastně nemožný, samotný dřep je pro některé lidi nezvládnutelný, je to nepohodlné… Stolička je dobrý kompromis podpořený vědou,“ říká Pavel.
Vyrobili prototyp a zajímal je názor lékařů, odezvy jsou zatím pozitivní. „Při vyprazdňovaní stolice – defekaci – je velmi důležité zaujetí správné polohy, kdy kyčelní kloub svírá nejlépe pětatřicet stupňů s osou těla, což při sezení na klasickém WC není umožněno. Tato nepřirozená poloha pak vede k poruchám vyprazdňování,“ vysvětluje gastroenteroložka Miluše Merlíčková z Hodonínské nemocnice a přímo ke štokrli říká: „Při použití se pak napřímí anorektální úhel, řádně se otevře rektální kanál a dojde k vyprázdnění. Pomůcka je vhodná ke každodennímu použití, jak v rámci prevence, tak i při léčbě již vzniklých poruch vyprazdňování.“ Projektu také vyjádřila podporu organizace Pacienti IBD, která sdružuje lidi s idiopatickými střevními záněty, mimo jiné ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. „Problém není jen v tom, že by se člověk nemohl vyprázdnit, ale takto je to jednodušší. Nemusí tolik tlačit a šetří střevo a konečník, který třeba u průjmů dost dráždí,“ popisuje Vojta.
Mnohdy vysmívané turecké záchody jsou z pohledu zdraví vlastně vhodnější. „Giulia Endersová v bestselleru Střevo není tabu uvádí, že v zemích, kde se na záchodě dřepí, je výskyt například hemoroidů a střevních onemocnění nižší. Samozřejmě to souvisí také se stravou a životním stylem, ale dřepění je jeden z důležitých faktorů,“ popisuje Pavel Čučka. Dřep obecně býval pro lidstvo přirozenou polohou, nejen při vylučování, dodnes v něm běžně sedí třeba v Indii či Číně. Malé děti dokáží v podřepu strávit celé hodiny. K pohybovým vzorcům malých dětí se dnes odborníci vrací a doporučují, abychom nejenom dřepy, ale i další polohy trénovali a nevyměňovali je jen za pohodlí kancelářských židlí. Dnes jsme zatuhlí z věčného sezení a obvykle nám chvíli trvá, než se vůbec naučíme ve dřepu aspoň chvíli vydržet. Stolička je proto vhodný mezikrok, ostatně ony turecké záchody mají také své nevýhody, například právě pro lidi s pohybovým omezením.
Vojta s Pavlem si také všimli, že ve starších budovách, kde se zachovaly původní záchody, jsou WC mísy nižší než dnes. Data nemají, ale dá se předpokládat, že jako si dnes děláme pohodlnější židle, postele, auta a životy, je to podobné i u tak prozaického vybavení, jakým je záchodová mísa. „Na popularitě nabývají také toalety tzv. comfort height, která mají výšku až 47,5 cm (běžně je to cca 39–41 cm, pozn. red.). Je to právě z důvodu snadnějšího sedání a vstávání,“ upozorňuje Pavel na trend, kterému se již věnují i zahraniční média. Přitom nižší mísa by nás nutila k o něco přirozenější poloze při stolici. Na současné toaletě máme mezi končetinami a trupem téměř pravý úhel, což nám sice poskytuje lepší komfort při vstávání, ale nikoli při vylučování. A pouhé předklonění na standardním WC dřep nenahradí, sice dojde částečně také k uvolnění průchodu pro stolici, ale nikoli v potřebném směru gravitace.
Plast není sexy
Česká štokrle samozřejmě není první produkt určený k pohodlnému vyprazdňování v podřepu. Možná znáte legendární reklamu s jednorožcem. K mání jsou různé plastové stoličky (použít lze případně i dětský WC schůdek). Jenže kdo by se chtěl celý život dívat na plastovou obludnost evokující už svým vzhledem nemocnici. Před návštěvami byste plastovou stoličku (říká se jim squatty-potty) schovávali, určitě by nebyla předmětem hovoru a už vůbec ne vítaným dárkem, jako se to nyní daří štokrli.
„Na plastových stoličkách nám vadilo několik věcí,“ říká Pavel. „První je estetika. Plastové stoličky jsou hodně velké, nehezké a domů jsme je prostě nechtěli. Dřevěná stolička je také pevnější z hlediska nosnosti.“ „Plastová stolička je sanitární věc. Každý si pak řekne – máš nějaký problém? Plast nemáme moc rádi, dřevo je fajn, chtěli jsme něco víc sexy do koupelny. Mnoho lidí zaujme ten nápad, ale stoličku z plastu by si nepořídili. Dřevěná štokrle se lidem líbí a nestydí se za ni, jsou ochotní se o věci bavit,“ doplňuje Vojta. Z něčeho, za co stydíte, se stal produkt, kterým se můžete chlubit.
Autoři tak chtějí současně otevřít debatu a zbořit tabu kolem problematiky vyprazdňování. Lidé se mnohdy zbytečně sami trápí s problémem, který může mít i snadné řešení. „Hlavní náš cíl je, aby lidé věděli o výhodách podřepu při vyprazdňování. A když už jsme otevřeli toto téma, chtěli bychom, aby se více vědělo o střevních problémech a nemocích,“ říkají. Proto se spojili s portálem pro stomiky (osoby s vývodem) Nejsemtabu.cz a spolu se štokrlí zasílají „prevenční balíček“. Obsahuje informace o životním stylu pro zdravá střeva, preventivním screeningu na rakovinu tlustého střeva a domácí test na skryté krvácení ve stolici. „Chceme takto více upozornit lidi, aby nečekali do poslední chvíle, kdy už může být pozdě.“
Štokrle – záchodová stolička se zrodila z nutnosti v roce 2016. Stojí za ní dva kamarádi Vojtěch Krajsa (vlevo) a Pavel Čučka. Vojta má Crohnovu chorobu, kvůli které trávil hodiny na záchodě. Pavel je architekt a měl podobné problémy kvůli dlouhým hodinám sedavého zaměstnání.
Štokrle můžete podpořit a získat v předprodeji právě teď na HitHit.cz.
ČLÁNKY DO MAILU