Co obnáší plastika nosu

9. 6. 2016

Sdílet

„Těžko byste na světě hledali dva stejné nosy,“ říká plastický chirurg Svatopluk Svoboda. Ať vypadají jakkoliv, dotvářejí charakteristiku osobnosti. Pokud s ním však nejste spokojeni, můžete ho „vyměnit“. „Neobvyklý nebo vrozeně deformovaný nos totiž může být příčinou psychického strádání,“ říká lékař.

„Veliký nos velikého ducha značí“ – prohlašuje nesmrtelný Cyrano de Bergerac z prken, jež znamenají svět už od roku 1897. České přísloví zatím tvrdí, že „podle nosa poznáš kosa“ a muži – majitelé velkých nosů – toto úsloví rádi používají.

Podle obecně přijímaného výkladu totiž dává do přímé souvislosti velikost nosu s velikostí jiné, téměř opačné části mužského těla. Musím ale upozornit pány, majitele velkých i malých nosů, že toto přísloví, tak jako mnoho jiných, není založeno na pravdě. Fakticky je tomu tak, že tyhle dva výčnělky chlapského těla svojí velikostí nijak nekorespondují. I nositel mohutného penisu může vlastnit drobný nosánek a stejně je tomu i naopak. Zatímco ale velikost tohoto důležitého orgánu bývá často až do poslední chvíle zahalena tajemstvím, mohutný nos padne většinou do oka jako první. A bohužel často bývá pro svého nositele zdrojem mnohého trápení, posměchu a psychických problémů.

Plastika nosu je sochařina

Dobrý Cyrano své problémy s neforemným nosem řešil radikálně, kordem, kterým trestal posměváčky. Dnes je doba poněkud jiná a k řešení, také radikálnímu, nabízí nikoliv rychlou ruku a kord rytířův, ale jistou ruku a skalpel a dláto plastického chirurga. Ano, čtete dobře – skalpel, dláto a také kladivo, či spíše elegantní paličku. Plastická operace nosu se totiž příliš neliší od práce sochařovy, a tak dláto, palička i různé pilky, rašple a pilníky jsou nezbytnými nástroji, potřebnými k úspěchu operace.

Samozřejmě, že ne vždy. Nos se, jak známo, skládá ze dvou oblastí, části měkké – chrupavčité, a části tvrdé, kostěné. Při některých deformacích stačí ke zlepšení tvaru nosu upravit pouze tu část chrupavčitou, rozkládající se v oblasti hrotu, křídel a přední třetiny nosu, při jiných deformacích už ale musíme zasahovat i do části kostěné a upravovat nosní kostru. Pak přijdou ke slovu ty nástroje „sochařské“.

Operuje se vnitřkem nosu

Dnes se už převážná většina nosních operací provádí v celkové narkóze, dříve se ale i tvrdá část nosu operovala v místním znecitlivění. Musel to být zážitek, neumím si dost dobře představit, jaké pocity zažívá člověk, kterému při vědomí dlátem a paličkou sesekávají kostěný nosní hrbol, i když ho to nebolí. Ale toho se už obávat nemusíte.

Spíte si klidně a bezstarostně a plastický chirurg zatím z řezů ve vašich nozdrách – všechno se operuje vnitřkem nosu, aby nebyla patrná žádná jizva – uvolní a případně vymodeluje křídlové a hrotové chrupavky, pak si pod kůží uvolní kostru nosu a dlátem sesekne a odstraní kostní hrbol na hřbetu nosu. Operace pak pokračuje odseknutím a odlomením postranních kostí nosních, jejich sesazením do nového tvaru a opracováním rašplí a pilníkem.

Často je nutné také srovnat osu nosu a vyrovnat nosní přepážku. Pak už jen zbývá zašít sliznici uvnitř nosu v místech, kudy jsme pronikali ke kostem, a celý výtvor pečlivě zafixovat. Zvnějšku sádrou, přilepenou náplastí k obličeji, uvnitř tamponádou. A je to.

Otoky a tkáně se hojí poměrně dlouho

Zní to celkem jednoduše, nicméně je třeba říci, že operace nosu je pro plastického chirurga operací poměrně náročnou. Všechno se musí odehrávat vlastně naslepo, chirurg se orientuje především podle hmatu a případný chybný krok se jen velmi obtížně napravuje.

Na výsledek se musí navíc poměrně dlouho čekat. Tamponáda nosní a sádra se sice odstraňuje po několika dnech, ale většinou ještě přetrvává nějaký otok a tkáně se hojí relativně dlouho. Sice už tak většinou za dva týdny můžete beztrestně mezi lidi, ale říká se, že k definitivnímu zahojení a ustálení tvaru po operaci nosu dochází až tak třeba za půl roku.

Co byste měli vědět o rhinoplastice

  • Rhinoplastika – operace nosu se většinou provádí v celkové narkóze a pro pacienta není nijak zvlášť bolestivá.
  • Nejvhodnější věk pro operaci je mezi 18 a 35 lety, kdy se tkáně dobře hojí, kůže je ještě pružná a dobře se přizpůsobí novým podmínkám. Po čtyřicítce už lékaři s „výměnou“ nosu váhají.
  • Horší než samotná operace je několik dnů po ní. Kvůli tamponům totiž nemůžete zhruba týden dýchat nosem. Alespoň dva týdny musíte vydržet na nose nosit sádrovou nebo plastovou dlahu. Ta se používá i nadále v situacích, kdy by se nos mohl ještě zdeformovat – například na spaní nebo při sportu.
  • Nos je po operaci třeba chránit před jakýmkoli poškozením, nevystavovat ho zhruba čtvrt roku ani slunci ani mrazu a také ho masírovat.
  • Operace nosu pojišťovny hradí jen zcela výjimečně – když nemůžete dobře dýchat nebo po nějakém vážném úrazu.

Jaký nos si vyberete?

Je také dosti obtížné vybrat si nějaký nos předem třeba podle katalogu. Ke každému obličeji přísluší určitý nos a je velkým uměním plastického chirurga udělat vám právě takový nos, jaký vám bude slušet.

Když už se k operaci rozhodnete, je dobré příliš nevymýšlet a nechat si od zkušeného plastického chirurga poradit. Výsledek je pak většinou bezvadný a veškerá trápení s mimořádným nosem jsou pryč.

A víte, co je na téhle operaci výborné? Sám sice osobní zkušenost nemám, ale všichni pacienti tvrdí, že prý to vůbec nebolí!

Autor článku

MUDr. Svatopluk Svoboda, vedoucí plastický chirurg 1. kolínského sanatoria, v Praze vede soukromou ordinaci plastické chirurgie (svatopluksvoboda.cz)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).