„Nech si tu migrénu na víkend, jo? Ty s tou bolestí hlavy naděláš! A jéje, další s migrénou…“ nebo „Je to jen bolest hlavy, přece s tím nechceš být doma?“ Mnozí lidé trpící migrénou se na pracovišti při atace nemoci setkávají s nepochopením a vyslechnou si často tyto nebo podobné poznámky. Bývají považováni za hysterické, líné nebo simulanty. Ani jedno z toho není pravda a skutečně tady platí, že kdo sám nezažil, nepochopí.
Co se dozvíte v článku
Co je migréna
Migréna je neurologická porucha s mnoha možnými příznaky, od citlivosti na světlo a rozmazaného vidění po nevolnost a zvracení až po pulzující, napůl obličejové a silné bolesti hlavy. Podle WHO je migréna na 6. místě nejběžnějších onemocnění, jen v České republice trpí nějakou formou této nemoci až milion lidí.
Hlavním příznakem migrény je pulzující bolest střední nebo silné intenzity, která trvá několik hodin až dnů.
Další možné příznaky: 20 % nemocných trpí migrénou s aurou, která předchází bolest, dále nevolnost, zvracení, přecitlivělost na zvuky, světlo či vůně, zhoršení bolesti fyzickou aktivitou ad.
Příznaky migrény vás vyřadí z provozu
Pacientská organizace Migréna-help sdružuje a pomáhá těm, kterým příznaky migrény narušují život. Při pročítání příběhů musí být každému jasné, že opravdu nejde o pouhou bolest hlavy.
Takhle například vzpomíná jedna z pacientek na svůj první záchvat v deseti letech: „Byla hodina geometrie, v ruce se mi klepalo kružítko a za chvilku se objevila bolest hlavy. Takovou bolest jsem nikdy předtím nezažila. Rodiče mě odvezli k babičce, abych se z toho vyležela, než přijdou z práce. Nevyležela jsem se. Do večera jsem byla na dětské JIP. A tím to všechno začalo.“
V pubertě se její stav zhoršil a záchvaty přicházely z minuty na minutu. „Nejprve jsem přestala skoro vidět, vše bylo rozmazané a v obraze jsem viděla černé fleky. K tomu se přidaly výpadky obrazu. Párkrát se stalo, že učitel, kterého jsme zrovna měli na hodinu, prostě najednou neměl hlavu a podobně,“ doplňuje pacientka.
Pak se přidaly další příznaky migrény:
- zapomínání slov,
- nemožnost domluvit se – nedala do kupy jedinou smysluplnou větu,
- brnění jedné ruky, nohy a obličeje,
- necitlivost části těla – konkrétně celé pravé poloviny.
Migréna s aurou
Migréně někdy předchází tzv. aura – podle toho také dělíme migrénu na dva druhy – tu bez aury a s aurou. Aura je jakási předzvěst migrény, má ji asi pětina postižených. Většinou se jedná o tzv. oční (zrakovou) auru – dochází k výpadkům zorného pole, jiskření, problikávání před očima, zatmívání nebo i dvojité vidění. Méně častá je aura zvuková, kdy nemocný slyší různé zvuky – pištění apod. Nemocný může mít v průběhu aury závratě či pocit na omdlení.
„Takto u mě probíhala aura, která většinou po půl hodině skončila, a začaly bolesti. Jiné než dříve, silnější, horší. Jenže na ty nové bolesti mi nezabíraly žádné léky,“ popisuje své zkušenosti pacientka.
Migréna-help: úlevy v práci se dočká pětina nemocných
Migréna může mít mnoho podob. Ne každý zažívá stejné či podobné záchvaty jako zmíněná pacientka. Stejně tak je i různý interval mezi jednotlivými projevy. Někdo má záchvat několikrát do roka, jiného postihuje každý týden. Různá je také intenzita a doba trvání.
Frekvence a závažnost záchvatů se může také lišit v různých etapách života. Pokud začnou ovlivňovat pracovní výkon nebo se kvůli záchvatům setkáváte s potížemi na pracovišti, možná nastal čas promluvit si se svým zaměstnavatelem.
Z dotazníkového šetření, které provedla pacientská organizace Migréna-help a kterého se zúčastnilo 1200 respondentů, vychází, že se svou nemocí seznámí nadřízeného pouze třetina respondentů, a ne vždy se setkávají s pochopením. Často spíš se zesměšněním a urážkami.
„Úlev se nakonec dočká 20,5 % zaměstnanců. S negativní odezvou kolegů na tyto úlevy se pak setkalo 45,8 % těch, kteří je získali,“ popisuje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. (Její příběh si můžete přečíst v článku Migréna jí převrátila život naruby. Teď hledá cestu zpět.)
Někdy je nepochopení za hranicí lidskosti
Se šikanou a nepochopením chronické nemoci se setkala i třiadvacetiletá Klára Svobodová z Prahy. „Můj první vedoucí neměl pro záchvaty pochopení a neustále jsem v práci poslouchala, zda se nemůžu tvářit normálně a ať nevyvádím kvůli bolesti hlavy,“ popisuje. Tehdy pracovala jako asistentka v realitní kanceláři.
Nejhorší zážitky si odnesla z místa, kde působila jako hotelová recepční. „Dostala jsem takový záchvat, že jsem se neudržela na nohou a nevěděla ani, jak se jmenuji. Šéf mě nechal dvěma údržbáři donést na nádraží, ať si sanitku zavolám odtamtud, protože je nevhodné, aby jezdila k hotelu,“ popisuje Klára Svobodová. S nepochopením se v práci setkala i přesto, že o své nemoci zaměstnavatele při pohovoru informovala.
Co pomáhá na migrénu v práci? Zjistěte spouštěče bolestí
Dříve, než se rozhodnete mluvit o svém problému s nadřízeným, případně s kolegy, zkuste nejprve zjistit, jaká konkrétní úprava podmínek by vám mohla pomoci. Spouštěčem migrény může být například hluk, stres, pronikavý parfém některého z kolegů, osvěžovače vzduchu nebo i ostré prudké zářivkové osvětlení.
Před svého nadřízeného předstupte již s konkrétními návrhy a snažte se žádat o reálné úlevy. Vytvořte si seznam možností k zefektivnění práce. Může to být například stojan pod počítač pro lepší držení těla nebo filtr obrazovky pro zmírnění oslnění.
„Lidem by pomohla úprava pracovních podmínek – snížení úvazku, práce z domu, flexibilní pracovní doba, přesun z open space do samostatné kanceláře nebo častější přestávky a relaxační zóny na pracovišti,“ vysvětluje Rýza Blažejovská.
Situaci je také vhodné ještě před tím probrat s praktickým lékařem či neurologem, aby vám pomohl navrhnout formu podpory, kterou by vám měl zaměstnavatel poskytnout.
Co vadí při migréně
Záchvaty obvykle trvají 4 až 72 hodin a na jejich vzniku se může podílet některý z těchto spouštěčů:
- jasná nebo zářivková světla,
- hlasité zvuky,
- silné pachy (parfémy, osvěžovače vzduchu),
- vysoká teplota nebo klimatizace,
- práce na směny, noční směny,
- práce s PC, nevhodná židle ad.
Migréna a šance na invalidní důchod?
Někdy migréna dokáže i přes léčbu natolik omezit pracovní výkon, že není jiná možnost než požádat o snížení úvazku. Občas se lidé trpící migrénou dokonce dočkají výpovědi.
Řada z nich se tak potýká s finančními potížemi. Přitom získat invalidní důchod je téměř nemožné. „V oboru pracuji přes třicet let a za tu dobu získali z mých stovek pacientů invalidní důchod prvního stupně pouze dva lidé. Není to jednoduché, nemoc není stále vnímána vážně – nezabije vás, zato zničí život,“ říká neuroložka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Nicméně léčba migrény postupuje, objevily se nové léky, které výrazně snižují frekvenci i intenzitu migrenózních záchvatů. Specialisté v oboru léčby bolestí hlavy dávají pacientům slušné naděje. První zkušenosti jsou velmi slibné.
ČLÁNKY DO MAILU