Zná to každý praktický lékař. Pacienti, kteří mají zahrádku, jsou teď častými návštěvníky ordinací kvůli bolestem zad. Dá se jim ale předcházet. A zahrádkářům se vyplatí přemýšlet nad pohyby, které během práce dělají. Zahradničení je totiž doslova semeništěm faktorů, které k bolestem zad vedou – dlouhodobá strnulá poloha, zvedání těžkých břemen, jednostranný tlak na páteř nebo opakované předklony s rotací do stran.
Co pozná každý zahrádkář
„Setrvalý hluboký předklon nebo dlouhodobá práce v lehkém předklonu jsou pro páteř velmi zatěžující,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky.
Typickou nepříjemností, která potká asi každého zahrádkáře, je například ústřel zad.
„Ústřel neboli lumbago je pro vášnivé zahrádkáře typický. Jde o náhlou bolest v oblasti bederní páteře, která bývá doprovázena nepříjemným stahem až křečí okolních svalů. Ústřel je všeobecný pojem a zahrnuje řadu různých problémů, mezi které patří svalové křeče, poškození svalových vláken, blokády obratlů, nebo dokonce výhřez plotének,“ popisuje Iva Bílková.
Jak sbírat zeleninu
Podle Ivy Bílkové je vhodné přemýšlet nad tím, jak kterou práci mezi záhonky vykonáváme a nedělat ji automaticky.
„Například plít záhonky nebo sbírat zeleninu je vždy lepší v podřepu či v kleku na malé stoličce, ale s častými přestávkami nebo změnou polohy, abychom uvolnili tah, napětí v zádech,“ doporučuje fyzioterapeutka. „Je dobré předejít situaci, kdy je člověku klek nebo dřep nepříjemný, proto by měl při práci často měnit polohy i preventivně, obměňovat činnost, případně se na chvilku projít a protáhnout,“ říká dále Iva Bílková.
Skvělými pomocníky jsou pak různé pomůcky, které se dají sehnat v hobby marketech. Kromě zahradních stoliček třeba podložky pod kolena, které šetří klouby, nebo teleskopické vytrhávače plevele, díky kterým se zahrádkáři nemusí ohýbat a riskovat bolesti.
Tip na protažení bederní páteře
Nádech při zvedání uleví páteři
Páteři neškodí jen statická poloha v předklonu, ale také zvedání věcí rychlými trhavými pohyby. To se stává třeba při přenášení přepravek s ovocem nebo dřevěných špalků. Obvykle totiž věci zvedáme z hlubokého předklonu.
„Bezpečnější je ale provést náklon rovného trupu vpřed spolu s lehkým či hlubším pokrčením kolen a kyčlí. Takzvaná pozice opice,“ radí Iva Bílková. „Těžší předměty je lepší zároveň zvedat spolu s nádechem.“
Tím se totiž vytvoří nitrobřišní tlak a díky němu páteř zatěžujeme o celých sedmdesát procent méně. A snášet námahu ve vzpřímené pozici je pro páteř přirozené.
„Pokud má člověk problémy s koleny, může využít variantu, kdy při předklonu zanoží jednu nohu, a rozloží tak zatížení se stále narovnanou páteří,“ popisuje Iva Bílková.
Na třešně jen s žebříkem
I při česání ovoce se mohou objevit nepříjemné bolesti zad, jde totiž o pohyb v dlouhodobém záklonu se zdviženými rameny.
„V poloze s prohnutou bederní páteří a rukama nad hlavou dochází k přetěžování krku a bederní páteře,“ objasňuje Iva Bílková a rozhodně doporučuje použít žebřík. Ten pomůže pracovat v takové výšce, aby člověk nemusel zdvihat ramena k uším. Celkově je podle fyzioterapeutky třeba brát práci na zahradě jako sportovní výkon. A proto by po něm měla následovat relaxace. Automatický by měl být jednoduchý strečink, který protáhne zatěžované svaly krku, páteře i nohou. A nejlepší je doplnit ho o plavání nebo relaxaci v zahradním bazénu.