Přehled toho, co zjistily vědecké studie, jejichž výstupy byly v poslední době publikovány v databázích tiskových zpráv zahraničních vědeckých institucí na MedicalXpress.com, eventuálně ScienceDaily.com a Eurekalert.com.
Bez kofeinu na JIP: zbytečné trápení a zkreslené výsledky testů
Studie organizace European Society of Anaesthesiology se zabývala tím, co se může stát, je-li pacient na jednotce intenzivní péče závislý na kofeinu nebo nikotinu.
Studie konstatuje, že vysazení může lidem způsobit zbytečné utrpení, ale to není vše. Také vede k tomu, že pacienti vykazují příznaky zkreslující výsledky řady vyšetření, ta pak nepodávají relevantní obraz. Takže dávat náhražky?
Není to tak jednoduché, zejména v případě nikotinu může prý substituce kouření na JIP vést až k deliriu a je spojena s vyšším rizikem úmrtí. U kofeinu naopak pravděpodobnost deliria u pacientů na JIP zvyšuje jeho vysazení, dále se dostavuje ospalost, nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Doplňování kofeinu by mělo být poměrně bezpečné, ale vždy by mělo probíhat pod vedením ošetřujícího lékaře. Studie uzavírá, že bude třeba získat další data.
Proč mě bolí hlava, když jsem neměl svoji kávu?
Podrobnou analýzu toho, co se děje při vysazení kofeinu, přináší mj. populárně-vědecký The Conversation (a do svého přehledu jej zahrnul Medicalxpress.com). Závěry?
Kofeinový absťák má řadu příčin, nicméně by ve většině případů neměl trvat déle než den nebo dva. Neměl by se dostavit dřív než za den od poslední konzumace, i když milovník kávy může mít opačný pocit (roli hraje jistěže i psychika). Vysazení ale může pocítit i člověk, který pije denně jen jeden šálek kávy či čaje. To, že na pokles hladiny bude organismus reagovat zejména onou známou únavou a pobolíváním hlavy, se může stát i u jinak nenavyklého pijáka po intenzivním třídenním pití. A nakonec, zajímavé je, že u absťáku kofeinu údajně příliš nezáleží na záchranné dávce, i silným pijákům prý stačí k potlačení bolesti hlavy méně než jeden šálek (srovnejte to s alkoholem: člověku, který pije deset piv denně, většinou nedoporučujeme, aby se omezil na tři, a také by ho to obvykle neuspokojilo). Z toho všeho vyplývá, že pokud jde o samotnou bolest hlavy, neměl by být zvláštní problém se závislosti kofeinu zbavit; otázka ovšem je, proč to vůbec dělat. Každopádně, chcete-li se do toho pustit, praktické tipy najdete v článku Jak omezit kofein.
Roli ovšem hraje i fakt, že kofein má skutečně určité analgetické účinky. To, že se v některých lécích kombinoval (nebo ještě kombinuje?) s paracetamolem nebo aspirinem, nebylo jen kvůli tomu, aby takto „tlumeného“ člověka udržel v bdělejším stavu. V řadě případů je docela dobře možné, že bolest hlavy není důsledkem abstinence od kofeinu, ale znamená „normální stav“, který kofein pouze potlačil svými euforizujícími účinky. V takovém případě ovšem bolest nevymizí.
Zkušenosti při kávovém absťáku a jeho průběh budou ovšem určitě dost individuální.
Maximální zdravá dávka kávy je…
Evergeenem jsou samozřejmě studie o tom, zda káva, respektive kofein jako celek, spíše prospívá, nebo škodí, eventuálně jaká je bezpečná maximální dávka. Výzkum Queen Mary University of London zaměřený na pití kávy ukázal, že ani pětadvacet šálků denně není spojeno se zvýšeným rizikem tvrdnutí/zužování tepen. Studie byla provedena na více než 8000 účastnících, kteří byli rozděleni do tří skupin: méně než 1 káva denně, 1–3 kávy denně a 3–25 šálků (zde šlo průměrně o 6 šálků). Ještě náruživější konzumenti byli ze studie vyloučeni, nicméně až do příslušného limitu nebyly zaznamenány žádné rozdíly z hlediska chorob srdce a cév mezi jednotlivými skupinami.
Ve stejné době byla ovšem provedena i studie University of South Australia, podle které pití více než šesti šálků kávy denně zvyšuje pravděpodobnost srdečních chorob až o 22 %. Riziková hranice má být asi 450 miligramů kofeinu a negativní působení se dává do souvislosti prostě s tím, že od tohoto množství již kofein systematicky zvyšuje krevní tlak. Jedna až dvě kávy denně ovšem proti nulové spotřebě měly působit mírně pozitivně.
Studie je zajímavá i tím, že se zabývá genem CYP1A2, jehož mutace způsobuje rychlejší metabolismus kofeinu; prý se ale (zatím) nedá říct, že by lidé s touto variantou mohli výše uvedený limit překračovat bez rizika.
Hubnutí i průjem
Samozřejmě káva neobsahuje jen kofein, ale např. i antioxidanty a další látky; obecnější závěry o pití kávy proto nelze automaticky aplikovat na čaj nebo energetické nápoje a pouze přepočítat příslušnou dávku kofeinu. Káva se mj. dává do souvislosti s řídnutím kostí (osteoporózou), nedoporučuje se ve větším množství těhotným ženám a lidem s překyseleným žaludkem (to lze ale ovlivnit způsobem konzumace). Antioxidanty v kávě by mohly snižovat rizika rakoviny; někteří lidé si myslí, že kofein kvůli zrychlení metabolismu může pomáhat při hubnutí, ale efekt kávy na hubnutí není příliš průkazný.
Výzkumníci z University of Texas Medical Branch (Galveston) se pokusili ověřit zkušenost některých kafistů, podle které káva zlepšuje peristaltiku střev, a předchází tedy zácpě, nebo proti ní pomáhá. Pokusy byly prozatím provedeny na krysách a vliv konzumace kávy na střeva potvrdily, zřejmě kvůli ovlivnění střevních mikroorganismů. Zde by ovšem měla káva bez kofeinu působit stejně, takže se pravděpodobně nejedná o účinek samotného kofeinu.
Čichám, čichám… kávu
A na závěr kuriozita z University of Portsmouth. Pravidelní konzumenti kávy ji dokáží citlivěji zachytit čichem, přičemž tato citlivost se ještě dále zvyšuje podle toho, kolik kávy v průměru pijí a jak moc na ni aktuálně mají chuť. Až dosud se čich v souvislosti s příslušnou drogou analyzoval hlavně u lidí závislých na tabáku či konopí.
Citlivost na čichové podněty je v tomto případě prý spojena také s vyšší chutí k jídlu; tolik tedy i k celkem nejistému dopadu pití kávy při dietách.
ČLÁNKY DO MAILU