Kvalita a množství spánku má vliv na naše zdraví i délku života. Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí, upozorňují lékaři.
Co se s námi děje při spánku
Spánek je stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku.
Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM).
NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku.
U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká neurolog Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“
Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.
6 poruch spánku
Potíže se spánkem mohou mít různou podobu: nespavost, chrápání, špatné usínání… Může jít více méně o jednorázovou záležitost v důsledku únavy, stresu, změny režimu a podobně, ale také o dlouhotrvající potíže. S takovými poruchami spánku pomohou na specializovaných pracovištích a spánkových laboratořích.
Jaké poruchy spánku známe?
- Nespavost
- Poruchy dýchání ve spánku – spánková apnoe
- Centrální hypersomnie – nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku
- Poruchy cirkadiánního rytmu – nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání
- Parasomnie – nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnictví, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)
- Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc)
Příliš krátký spánek krátí život
Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku, lidé dokonce s jeho délkou dlouhodobě experimentují a zkouší například tzv. dvoufázový či polyfázový spánek.
Podle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než sedm hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin. Za normální dobu spánku považujeme šest až devět hodin,“ uvádí prof. Šonka.
Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje lékař.
Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média
Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí prof. Karel Šonka.
Podle publikace Digitální demence, která již při svém prvním vydání vzbudila mimořádný ohlas i ostré debaty, ovlivňují digitální média u dětí a mladistvých negativně nejen například schopnost soustředění, ale také právě kvalitu spánku.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., FCMA
Neurolog, zástupce přednosty Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, předseda České neurologické společnosti ČLS JEP.
Zdroj: TZ VFN
ČLÁNKY DO MAILU