Názory k článku Co se tvrdí o kažení potravin a není to pravda
-
Alex (neregistrovaný)
Zkyslé mléko je produktem mléčného kvašení nastávajícího zhruba za 2 dny po nadojení a jedná se o mléčné bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium, nepřekvapivě se jedná o ty stejné bakterie z reklamy. Pro mnoho lidí je zkyslé mléko naopak více stravitelnější než mléko čerstvě nadojené. U mléka z obchodu bohužel proces zkysnutí obvykle nenastane, mléko rovnou zhořkne a to už se může pouze vyhodit.
-
Do mléka se dostává ze vzduchu všelico, tohle článek popisuje dobře.
U neupraveného mléka "od krávy" by ale skutečně měly být klasické mléčné bakterie obsaženy a logicky se budou množit prioritně a ostatní do značné míry vytlačí, nicméně ani tam nemáte jistotu 100%, že se tam nic jiného neobjeví. Nicméně zde bych asi souhlasil, že riziko moc velké není.
U trvanlivého mléka je ale rozdíl v kysnutí dán jen a pouze tím, že při sterilizaci v něm jsou bakterie důkladně vyhubeny (žádná chemie, je to o ohřevu) a změny po otevření tedy začínají "od nuly". A tady neexistuje skutečně žádná záruka toho, co v daném kartónu mléka začne převládat, osobně bych trvanlivé mléko při jakkoli podezřelé chuti vylil a neexperimentoval. Odtud pochází i to často zmiňované zhořknutí či "hnití" - vezměte trochu běžně zkyslého mléka a přilijte do načatého trvanlivého a to pak zkysne úplně stejně, pokud se ale nedodají "správné" bakterie, tak to bude čistě o náhodě.. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Buďme přesní. Po nadojení mléka má v sobě mléko vlastní antibakteriální látky, které v něm hubí baktérie. Ona ta příroda na ta telátka taky torchu myslí, a není tak hloupá.
Takže po nadojení mléka se v něm samo o sobě snižuje počet baktérií po nějakou dobu. Proto pít nepřevařené mléko od zdravé krávy krátce po nadojení je stejně bezrizikové jako převařené mléko.
Po nějaké době, kdy přestanou antibaktieriální látky působit začnou působit baktérie mléčného kysání, které rozkládají mléčný cuk laktózu na kyselinu mléčnou. Tím se snižuje pH (tedy mléko získává kyselou chuť) a následkem toho se srazí bílkoviny, tak jak to bílkoviny v kyselém prostředí dělají.
V další fázi se pak rozmnoží v mléce plísně a kvasinky, které se živí kyselinou mléčnou a tím mléko opět ztrácí kyselost a získává mizením kyseliny mléčně zásaditou reakci.
A v poslední fázi začne mléko hnít. Nastupují hnilobné baktérie rozkládající bílkoviny.
ssssssssss
Tedy důvod, proč tepeleně ošetřené mléko nekysne je, že se zcela změní přirozený proces v mléce. Tedy se mléko chemicky totálně změní, i když se mlékárny kasají tím, že tepelné ošetření není chemie. Není, ale v důsledky má tepelné ošetření značné chemické změny v mléce i v jejích procesech.
Baktérie, kvasinky, plísně působí podle toho, co v mléce je, a co tam najdou. Pokud dostanou jiné podmínky v mléce, rozmnoží se jiný druh baktérií, kvasinec a plísní. Tedy není to náhoda, ani náhodné znečištění, je to prostě přesně logický proces.
Supermarkety vyžadují, aby každá potravina mohla být alespoň 2 roky skladována, a tak je třeba všechny potraviny zničit a zexkrementit. Mléko nevyjímaje, ovoce nevyjímaje, atd. A samozřejmě to má vliv. Věci o tom, jak je výsledné „mléko“ z mlékáren přírodní a nechemické jsou jen reklamní lži, aby lidé měli pocit, že jí/pijí zdravě. Jenom pocit, o ten v tržním prostředí jde, zničené zdraví už je každému jedno.
Miloslav Ponkrác
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Doufám, že nevadí, že jsem – pro omezený prostor – celý proces zjednodušil.
Neuvedl jsem mnoho faktů, například, že kasein, hlavní bílkovina v mléce plave v kuličkách zvaných micelly, které jsou stabilizovány vápníkem. A při poklesu ph pod 4,6, tedy v kyselém prostředí, se prostě kasein vysráží.
A mnohé další fakty, ale podstatu jsem popsal, řekněme v laickém populárním popisu dostatečně.
-
Pavel (neregistrovaný)
Před několika lety jsem četl článek, kde se zabývali právě plesnivěním chleba. Za jak dlouho se pozná, že je plesnivý, za jak dlouho je tak nechutný, že ho nelze pozřít a za jak dlouho je jeho požití zdraví nebezpečné. A výsledek byl, že zdraví nebezpečný je ten chleba až tři týdny poté, co je naprosto nepoživatelný chvůli senzorickým vlastnostem.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
To ovšem záleží na významu „zdraví nebezopečný“. Mám dojem, že věda se momentálně nachází v přechodné fázi, kdy vše označuje za bezpečné a popírá i nos mezi očima.
Včera jsem se na wm magazínu (a také na zvědavci) dočetl, že radon je absolutně bezpečný, porotože se jedná o inertní plyn. Taktně bylo zamlčeno, že radon nemá žádný stabilní izotop, a tudíž se radioaktivně rozpadá za vniku alfa záření a polonia – obojí člověku škodí. Poloniem byl ostatně nedávno otráven i jeden prezident.
A důvod? Protože autor byl kuřák, a hledal omluvu pro svou závislost, a tak lhal, až se hory zelenaly jen proto, aby mu vyšlo to co chtěl, totiž že kouření je absolutně neškodlivé kdykoli a v jakémkoli množství.
Věda dnes falšuje závěry podle toho, co chce, aby jí vyšlo. Je schopna popřít i úmrtí a svést je na cokoli jiného, když se jí to hodí. A nabo naopak je schopna hodit úmrtí na to, co chce, aby bylo škodlivé.
Ostatně i „naprostá bezpečnost očkování“, která vychází českým lékařům je také vědecké falzum.
Tudíž realita je v tom, že „škodí zdraví“ používají vědci ve významu „jsou tak rozsáhlé zdravotní poškození, že už to nejde zatlouct“. A takto beru každý dnešní výzkum o neškodlivost, a bude nejspíše mnohem bližší pravdě.
Nedávno jsem slyšel od amerického lékaře největší tajemství medicíny: „It's very hard to kill helathy person“. (Je strašně těžké zabít zdravého člověka.) A na toto se hřeší jak v medicíně, tak při výzkumech.
-
Alex (neregistrovaný)
Radon není v cigaretách prakticky vůbec díky poločasu rozpadu 3,8 dne a není tam ani významné množství Polonia, opak by snadno prokázal každý aktivista s měřákem za pouhých 20 000 Kč, tabák je možno legálně nakoupit a proměřit. Není ani prokázáno, že by v cigaretách bylo zásadně více Polonia než v jiných masově pěstovaných potravinách ve stejných podmínkách.
Kuřák je ohrožen spíše Radonem uvolňovaným ze zemské kůry stejně tak jako nekuřák.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Daný článek začal tím, že věda lže, a na radonu, který podle daného článku je údajně neškodný, si udělal úvod. Postupně se dobral k tomu, že neexistuje nemoc z ozáření (respektive k tomu nejsou prý důkazy).
Pak několik dalších ptákovin.
A pak se teprve začal věnovat cigaretám, a jejich neškodnosti. Zákaz cigaret prý souvisí s tím, že státy a vlády chtějí posílit zisky z distribuce drog.
Ostatně, co vám brání se tuy přehlídku exemplární pitomosti podívat na www.zvedavec.org, jeden z prvních článků najdete hned nahoře.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Ne, ten článek měl ukazovat, že články, které najdete na internetu jsou pochybné. A to ať se tváří vědecky či nevědecky. Protože můj příspěvek reaguje na přispěvatele začínající „přečetl jsem si článek“.
To, že věda falšuje nemusím dokazovat. Stačí se zmínit o globálním oteplování, či absolutně bezpečných vakcínách bez vedlejších účinků, nebo o tom, jak český stát vytváří statistiky nemocí způsobených kouřením a mnohých dalších – a i podprůměrně inteligentnímu člověku dojde, že věda falšuje. Prostě se neubránila pokušení, když je jí tak věřeno, něco z toho vuytřískat (peníze, granty, moc, …).
Proto falšování vědou ani neprokazuje a neměl ho prokazovat ani ten článek. To, že věda není ani zdaleka objektivní ani seriózní netřeba dokazovat, to je zřejmé každému člověku, který je schopen se dívat a myslet.
-
Ivan (neregistrovaný)
Dokazovat to budou oteplovací agenti, nestačilo jim ani 10 let na to aby spolehlivě prokázali antropogenní vliv na zemské klima a zřejmě se jim to už ani nepodaří.
Dokonce ani nedokázali spolehlivě rozlišit zda je zvyšování koncentrace CO2 příčina nebo důsledek zvyšování teploty.
To co víme jistě je růst sluneční aktivity a s tím rostoucí příkon energie dopadají na Zem, jasně prokazatelný výskytem slunečních skvrn dnes i ve středověku.
-
Sten (neregistrovaný)
Viz níže.
Dokonce ani nedokázali spolehlivě rozlišit zda je zvyšování koncentrace CO2 příčina nebo důsledek zvyšování teploty.
Růst koncentrace CO₂ nastal před růstem teploty, takže zcela jistě nejde o důsledek.
To co víme jistě je růst sluneční aktivity a s tím rostoucí příkon energie dopadají na Zem, jasně prokazatelný výskytem slunečních skvrn dnes i ve středověku.
Sluneční aktivita od 60. let klesá, teplota stále roste.
-
Sten (neregistrovaný)
Měří se množství dopadu na horní vrstvu atmosféry (protože mnoho záření absorbuje atmosféra, aniž by dopadlo na povrch) ve wattech na m² (protože joule je jednotkou práce, ne výkonu).
V poslední době kulminovalo množství dopadajícího záření v letech 1989, 2000 a (zatím) 2014, ale roky 1958 a 1960 (dva během stejného slunečního cyklu) zaznamenaly víc dopadajícího záření než jakýkoliv „rekordní“ rok poté. Pokud navíc místo ročního množství použijete průměr za celý cyklus, uvidíte dost razantní pokles od 60. let (slunečního cyklu 19). Průměrná teplota je oproti 60. letům o 0,7°C vyšší.
-
Sten (neregistrovaný)
Protože neuvádíte nic konkrétního, shrnu běžně používané argumenty odpůrců:
K oteplování nedochází
13 ze 14 posledních let bylo nejteplejších v historii měření (od 18. století). Letošní rok pravděpodobně opět překoná rekordy.Oteplování způsobuje sluneční aktivita
Sluneční aktivita se snižuje od 60. let, přesto rekordy padají nyní.Oteplování způsobují Milakovičovy cykly
Oteplování způsobené Milankovičovými cykly vždy začalo nárůstem teploty a nárůst CO₂ měl zpoždění okolo 2 000 let. U současného oteplování nárůst CO₂ předběhl nárůst teploty.Milankovičovy cykly jsou navíc nyní v ochlazovací fázi, kdy by teplota měla klesat následujících 23 000 let, místo toho po 6 000 letech poklesu začala v 19. století opět výrazně růst.
V atmosféře není nezvyklé množství CO₂
Posledních 800 000 let nebylo ani během teplých období Milankovičových cyklů v atmosféře více než 300 ppm CO₂. Nyní již překonává 400 ppm, což je rekord pravděpodobně i za posledních 20 milionů let.Lidé vypouštějí jen velmi málo CO₂
Lidé vypouštějí 30 až 35 miliard tun ročně, přírodní zdroje skutečně výrazně více, kolem 780 miliard tun. Jenže kolem 800 miliard tun dokáže příroda opět pohltit. Lidé tak vytvářejí převis kolem 10 až 15 miliard tun ročně, což odpovídá růstu podílu CO₂ v atmosféře.Za nárůstem CO₂ stojí sopečná aktivita
Sopky vypouštějí kolem 250 milionů tun CO₂ ročně. Takže méně než 1 % oproti lidem.Růst CO₂ v atmosféře začal dlouho před průmyslovou revolucí
Výrazný růst CO₂ od konce poslední doby ledové začal až v 19. století.Za růst CO₂ v atmosféře nemohou fosilní paliva
Fosilní paliva mají výrazně menší poměr izotopu uhlíku 13 oproti atmosféře. Zatímco dříve byl podíl uhlíku 13 v atmosféře víceméně stabilní, od 19. století podíl uhlíku 13 v atmosféře klesá. -
l0l (neregistrovaný)
nechce se mi rozebirat vse, tak jen 2 veci.
kdyz jsou tak rekordni teploty za posledni roky, tak proc je za nejakych 15-16 let narust prumerne teploty hluboce pod statistickou chybou mereni, tudiz zadny.
vami udavana koncentrace co2 400ppm neni zadny prumer, ale byla namerena na jedne stanici, zkuste si zjistit jake a hlavne kde umistene.
-
Sten (neregistrovaný)
kdyz jsou tak rekordni teploty za posledni roky, tak proc je za nejakych 15-16 let narust prumerne teploty hluboce pod statistickou chybou mereni, tudiz zadny
Průměrná teplota se od roku 2000 zvýšila o přibližně 0,2°C. Ano, roční změny jsou hluboko pod hranicí statistické chyby (0,01±0,03°C), ale když porovnáte změny za delší období, jasně vykazují rostoucí trend.
vami udavana koncentrace co2 400ppm neni zadny prumer, ale byla namerena na jedne stanici, zkuste si zjistit jake a hlavne kde umistene.
Naměřená koncentrace byla poprvé změřena na Mauna Loa v roce 2013. Od té doby ale byla naměřena i na dalších místech a dnes průměrná koncentrace CO₂ překonává 400 ppm. I kdyby to bylo ale „jen“ 395 ppm (jako bylo v roce 2013), pořád to výrazně překonává cokoliv za posledních 800 000 let.
-
l0l (neregistrovaný)
je blbost scitat statistickou chybu malych cisel za delsi obdobi a nasledne z ni vyargumentovat neco vic nez jen opet statistickou chybu mereni. kolik ze to klimatologove vestili vzestup za dekadu, 1,5 stupne?
mohu dostat odkaz na prumer onech 400ppm, nerad bych se hadal a mel stara data.
-
Sten (neregistrovaný)
Nikdo malá čísla nesčítal, porovnaly se hodnoty z roků 2000 a 2014 a mezi nimi už byly rozdíly o dost větší než statistická chyba.
I ten největší odhad (CCSR/NIES) má růst o 4,7°C za století, přičemž růst se bude postupně zvětšovat (jako se zvětšuje i dnes). Možná v 70. letech nějaká jedna studie predikovala tohle, ale tehdy se různé predikce hodně výrazně lišily (některé predikovaly i ochlazování), protože tehdy neexistovaly pořádné modely, ale většina předpokládala nižší růst teplot (menší tání arktických ledovců, menší růst hladiny moří, …), než jaký nastal. Věda není založena na tom, že jedna studie něco ukáže, ale jaký je konsensus různých studií.
-
l0l (neregistrovaný)
diky za link, projdu si ho.
ano rozdil mezi rokem 2000 a 2014 je ale pouze rozdilem mezi temito dvema lety, ovsem prumer narustu za poslednich rekneme 15 let je vicemene nemenny.
ja nezpochybnuji, ze se klima nemeni (to je uz z podstaty blbost) jen me sejri katastroficke a hystericke bubnovani o tom jak za to muze clovek a sypani penez, ne do cerne, ale zelene diry na ukor vsech kolem. -
Sten (neregistrovaný)
Důkazy, že za to přinejmenším velkou měrou může člověk, jsem uváděl výše. Jak moc (či jestli vůbec) má cenu s tím bojovat, je věc jiná, kromě přímořských oblastí (které zatopí moře) není moc jasné, co se vlastně dlouhodobě stane. Jde nějak odhadnout, co se stane za cca 10 až 20 let (např. Evropa bude mít studenější zimu a teplejší léto), ale tomu už stejně zabránit nedokážeme. Současné modely jsou založené na minulém chování počasí, jenže v dobře prozkoumané minulosti (těch cca 800 000 let) byl tak výrazný nárůst teploty jen výjimečně, takže o něm v podstatě nic nevíme.
-
xf (neregistrovaný)
"Včera jsem se na wm magazínu (a také na zvědavci) dočetl, že radon je absolutně bezpečný, porotože se jedná o inertní plyn. Taktně bylo zamlčeno, že radon nemá žádný stabilní izotop, a tudíž se radioaktivně rozpadá za vniku alfa záření a polonia – obojí člověku škodí. Poloniem byl ostatně nedávno otráven i jeden prezident."
Je to tak. Tohle jsou sranda články pro oblbnutí zákazníků. Ale já jsem se setkal s posudkem soudního znalce, který byl takovýchto pravd - lží plný. A co? A nic. Seberou mu za takovýto "posudek" doložku? Kdepak, nikoho to nezajímá.
-
Za bolševiků táhl náklaďák na tyči nepojízdný náklaďák. Při rozjiždění do kopce se na tyči utrhlo oko, zadní náklaďák začal couvat a naboural auta za sebou. Soudní znalec vypracoval dojemný posudek, že to byla vada materiálu, kterou ani jeden z řidičů nemohl objevit...
Že ta tažná tyč byla vyrobena z dopravní značky, tedy absolutně podřadné oceli s nezaručenou svařitelností, to už taktně přehlédl... Oba řidiči byli esenbáci.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
A nebo vám Danone přidá do těchto výrobků baktérie získané z kachen či odvozené bůhvíjak – a to jen proto, že tyto baktérie déle vydrží požadavky na dlouhodobá skladování, a můžete mít problémy na druhou.
Následně Danone vydá dementi. Cudně přitom zamlčí, že v několika civilizovaných státech (tedy ne v Česku, kde korporace jsou vždy chráněny) dostaly obrovské pokuty v řádu desítel miliónů dolarů za klamání spotřebiteů. Plus se vyrojily hromadné žaloby.
Následně vtipně Danone poté, co milióny lidí snědli jejich výrobky, a tedy Danone rozšířilo tyto nelidské baktérie do miliónů lidí, začne argumentovat, že tytéž baktérie se našly i v lidech.
A když to najde jinak, zaplatí si reklamy a dementi, a prohlásí to za hoax. V Česku to projde, tady se lže a nikdo za to nepostihuje.
Takže ono zakysání úmyslné neznamená nutně bezpečné, protože výrobci potravin se řídí ziskem, nikoli bezpečností. Takže se obávám, že přirozené zakysání mléka doma je jediný bezpečný způsob. A klidně i přirozeným procesem, protože je dobře řízen látkami v mléce.
-
Sten (neregistrovaný)
Samozřejmě, vůbec to není hoax ;-)
V kterých civilizovaných zemích bylo Danone za tohle pokutováno? Máte na mysli vyspělé země Turecko a Indonésie?
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Máte pravdu, Danone dostalo za lži pokutu či soudní zásah do jejich tvrzení a reklam jen v banánových republikách, jako je USA, Velká Británie a v dalších zaostalých nedemokratických zemí nepatrného významu. Jsou to prostě zanedbatelné pidizemičky.
Ostatně Danone po dlouhodobých sporech se tu také vzda\lo značky BIO.
Mlékárenské výrobky francouzských firem jsou jedny z největších svinstev na našem trhu. Danone nevyjímaje.
Ale jak říkám, máter pravdu, že se jedná o pidizemičky. Takové USA opravdu nestojí za řeč, je to země posledního nepatrného významu.
A to nemluvím o dalších pokutách, za nelegální obchodní praktiky, jako třeba v Číně.
Jen v Česku si může Danone dělat cokoli a prodávat cokoli. Kdyby do jogurtů sypali kyanid draselný a tvrdili, že je to výborný zdroj draslíku, tak jim ty mrtvoly asi také projdou. Tedy v banánovbých republikách, jako je USA či Velká Británie nebo Německo nikoli, ale v Česku ano.
-
Sten (neregistrovaný)
Můžete dát odkaz na to, kde Danone dostalo pokutu za to, že používá bakterie z kachen, jak jste ve svém příspěvku naznačoval? Jediné, co vím, tak v USA a Británii dostalo Danone pokutu za to, že (bez prokazatelných vědeckých důkazů) uvádělo, že jejich jogurt (Activia) má být lepší než jiné jogurty (že dokáže „posilovat imunitu“), nešlo o žádné zdravotní problémy.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
„Samozřejmě, vůbec to není hoax“
Lhát a oblbnout Čecha je tak snadné. Stačí dát něco na seznam hoaxu, a je to. Zřejmě mají Češi mentálně retardované IQ, tedy ti, kteří tomu věří, že je to hoax.
Prostě v Česku je hoax, v civilizovaných zemích za to Danone platí rekordní pokuty.
Vyberte si svou verzi pravdy. Jestli chcete být ovce řízená hoax.cz a public relation oddělením firmy Danone, nebo jestli chcete být člověk s mozkem.
Kromě toho, jogurty se zahušťují škrobem proto, že jsou šizené a nekvalitní. Jak snadno nahlédnete, pokud si doma vyrobíte vlastní jogurt, žádný škrob tam není třeba. Protože vyráníte jogurt, ne „jako jogurt.
-
Sten (neregistrovaný)
Prostě v Česku je hoax, v civilizovaných zemích za to Danone platí rekordní pokuty
Dejte sem odkaz na to, že Danone někde platilo pokuty za to, co se tvrdí v tom hoaxu.
jogurty se zahušťují škrobem
Activia škrob neobsahuje. Nebo už nemluvíte o Danone a zase mícháte páté přes deváté? Navíc škrob se týká jen nízkotučných (a některých ovocných — několik ovocných tu mám, ani jeden přidaný škrob neobsahuje) jogurtů, nejde o šizení, jde o to, že zákazníci chtějí nízkotučné jogurty, a ty jsou bez škrobu tekuté. V normálních jogurtech žádný škrob není.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Ad 1) Google. Určitě se s ním seznamte.
Ad 2) Jestli neumíte chápat smysl psaného textu, není to má vina.
Ad 3) Samozřejmě, že zákazníci vyžadují exkremnetální potraviny, slyšel jsem to v telvizi i v médiích mnohokrát, že potraviny jsou šizeny, protože zákazník to vyžaduje. Ale prdlajs.
-
Sten (neregistrovaný)
Google. Určitě se s ním seznamte.
Přes Google jsem dohledal pouze to, že Danone dostalo pokutu za to, že tvrdilo, že jejich jogurt je lepší než jiný jogurt. Nic o informacích z toho hoaxu. Ostatně kde taky vyhledat něco o „geneticky modifikovaných škrobech s velkými molekulami“.
Dejte sem odkaz.
protože zákazník to vyžaduje. Ale prdlajs.
Proč to tedy zákazníci kupují? Opakuji, že plnotučné jogurty jsou v obchodech k dispozici také a žádný škrob neobsahují.
-
Cohen (neregistrovaný)
Z nejnovějších průzkumů naopak vyplývá, že ta bakterie je původně z trávícího traktu kobylek. Lze to vysledovat z pokřivené sedmé otočky jejího DNA. Nějaký aktivní chovatel pak zřejmě chtěl svým kachnám poskytnout kvalitní stravu plnou probiotik a naordinoval jim Danone. Takže jsou v tom kachny pravděpodobně nevinně a to o těch kachnách je pouze kachna.
-
Seti (neregistrovaný)
Inu, to bylo nejspíš tím, že tehdy to ještě bylo opravdu mléko a ne mrtvá bílá voda s nejprve odebraným a následně přimíchaným tukem. Taky jsme pravidelně a cíleně nechávali zkysnout mléko v láhvích s aluminiovým víčkem.
Něco podobného lze říci o ovoci a zelenině. Dříve to sice černalo, měklo a hnilo, ale chutnalo to jako ovoce a zelenina. Dnes je to krásně jednotlitě zbarvené, vydrží to 14 dní nebo i měsíc, ale chutná to jako obarvený polystyrén.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Co bych dal za kvalitu potravin za mého mládí!
Tento týden jsem schválně cíleně prošel všechny obchody v krajském městě. Chtěl jsem ověřit svou teorii, že kvalitu nedostanete v kamenných obchodech ani za luxusní ceny.
Vybral jsem si čokolády a cukrovinky. Ve všech byl palmový a/nebo řepkový olej, většinou oba, a to jsem se dostal k cenovce a luxusu i kolem 800 Kč/kg. Tedy ve všech byly náhražky, plnidla, exkrementy. Bez ohledu na cenu. Přečetl jsem mnoho etiket.
Výjimkou bylo několik biovýrobků, které nebyly žádným odpadním tukem ála palmový či řepkový nastaveny, ale ceny byly spíše nižší.
A bude ještě hůře. Mléko dnes není mléko, ovoce v supermarketech není ovoce. Stejně jako jogurty až na velmi malé výjimky nejsou jogurty, ale jako jogurty uplácané ze sušeného mléka, škrobu, cukru a malého množství skutečného jogurtu pro vzpomínku.
Jídlo je čím dál stejnější, je uplácáno fakticky z několika stejných odpadových komponent. Z odpadního tuku dnes potravinářský průmysl udělá skoro všechno: čokoládu, cukrovinky, vyrobí z nich sýr, nastaví jím smetanu aby měla větší tučnost, přidají se odpadní tuky do masných výrobků, mléčných výrobků, majonézy, salátů, prostě všeho. A se škrobem už zvládnou skoro vše.
Opravud se mi stýská po zlatých komunistických potravinách. Po komunismu ne.
-
Ivan (neregistrovaný)
Komunistická Studentská pečeť byla lepší, než dnešní odpad z levných tuků pod stejným názvem.
Komunistický Orient Dezert byl lepší, než dnešní odpad z levných tuků pod stejným názvem.
Komunistická Kofola byla lepší, než dnešní odpad z g-f sirupu pod stejným názvem.
Komunistické Polomáčené sušenky byly lepší, než dnešní odpad z jiné mouky a levných tuků pod stejným názvem.
Komunistické Tatranky byly lepší, než dnešní odpad z jiného těsta pod stejným názvem. -
Sten (neregistrovaný)
No, je často problém dohledat složení, protože za komunismu se složení uvádělo jen výjimečně (proč asi?).
Studentská pečeť je prakticky stejná. Dále se mi podařilo dohledat složení Mileny, za komunistů oproti dnešní navíc obsahovala „náhražky kakaového másla“. Složení Orient Dezertu, Polomáčených sušenek a Tatranek se mi dohledat nepodařilo.
Do Kofoly se kofein získával ze sazí z pražíren kávy, prostě protože na kvalitnější nebyly peníze, a různé šarže měly různá složení (jak to zrovna namíchali). Glukózo-fruktózový sirup („přírodní cukr“) obsahovala i tenkrát.
-
Ivan (neregistrovaný)
Jestli chcete tvrdit, že dnešní Studentská pečet je stejná Studentská pečet jako za komunistů, tak vyhledejte nejbližší psychiatrickou pohotovost. Že tam bylo prvotřídní kakao a prvotřídní kakaové máslo netvrdím, ale chuť je zásadně jiná.
GF sirup v Kofole za komunistů nebyl a nebyl tam ještě ani před deseti lety již za kapitalistů, vymýšlíte si argumenty jen tak z luftu.
-
Šárí (neregistrovaný)
Obávám se, že si socialistické čokolády poněkud idealizujete. Mnohé nebyly chuťově žádné terno. Já jsem se za socíku cpala čokoládami fest, jsem celoživotní závislák, a něco o tom vím.
Po revoluci sem dorazily "západní" čokolády, z nichž mnohé byly chuťově lepší než ty socialistické. I Milka se jevila zprvu jako vynikající. Ovšem od té doby se kvalita čokolád propadla o pěkných pár sáhů a zůstalo jen několik slušných. Ritter sport, Toblerone, Schogetten jdou jíst. Některý Lindt také-ne každý. Veškeré české značky jsou naprosto beznadějný hnůj, nechápu, jak to někdo může jíst.
Pro skutečnou kvalitu je třeba zamířit do alternativních obchodů.
-
xf (neregistrovaný)
Ritter sport, Toblerone.... jsou právě na úrovni Studentské pečeti z minulého režimu. Ne té dnešní náhražky.
Kolega si nic neidealizuje. Ano, i za minulého režimu se vykytovaly různé "Zora nugátové pochoutky" - ale to nikdo nevydával za čokoládu!
Za minulého režimu skutečně čokolády byly čokoládami, všechny byly dobré. Snad jen že v běžné nabídce chyběly čokolády typu 80% a výše."Veškeré české značky jsou naprosto beznadějný hnůj, nechápu, jak to někdo může jíst."
Milá zlatá, jakoupak českou značku máš na mysli? Všechno je to Nestlé, co koupilo bývalou českou značku Orion (Studenstká pečeť), Mondeléz, co koupil bývalou českou značku Opávia a další. já dnes žádnou významnější českou značku čokolády neznám.
Ale třeba ty nějakou znáš. Sem s ní. -
Je mi líto, ale já si minulý režim pamatuji trochu jinak... Toho šmejdu typu "nugátu" byla většina. Mléčná čokoláda byla běžný průměr, ani náhodou ne lepší než celkem běžná dnešní. Opravdu kvalitní hořká neexistovala, mimochodem právě z té doby pochází ten dodnes existující "kult" čokolády na vaření, která tehdy byla v tomto směru asi tak nejlepší.
Studentská pečeť vznikla v 70tých letech do značné míry jako jistá znouzectnost - náhrada nezanedbatelné části dovozových surovin "výplní" byla vítaná. Že se to docela podařilo slouží tvůrcům ke cti, taky proto se značka drží, ale zase si to neidealizujme.
V dnešní době si na čokoládě pochutnám daleko víc a ani nemusím chodit do specializovaných obchodů. Jo, v jisté době se vyrojily více náhražky, které se opravdu jíst nedaly, ale i v době jejich rozmachu nebyl problém koupit i něco lepšího, dnes pak už není problém vůbec.
A pokud člověk zajde do specializovanějšího obchodu, tak je výběrem i kvalitou už někde úplně jinde a přitom to zdaleka nemusí znamenat nějak horentní cenu.Jinak ale s tím posledním odstavcem naopak pravdu máte - to, co se dnes tváří jako typické české značky skutečně prakticky bezvýhradně spadá pod nadnárodní koncerny...
-
xf (neregistrovaný)
Tak to si pamatuješ hodně blbě. Co ti mám na to říci? Snad jen politovat.
Anebo že by... nevyrůstal jsi v Polsku? Tam téměř nic jiného než "nugát" nebylo. Ale u nás to byla vždy okrajová položka na kraji regálu s čokoládami.
Studentská pečeť TEHDÁ nebyla žádná výplň. Ostatně jen pro ilustraci, jaké plácáš nesmysly: ona "náhrada nezanedbatelné části dovozových surovin "výplní" byla vítaná. " se realizovala... dovozovými surovinami. Dává to smysl, sklerotiku?
O tom co píšeš by šlo hovořit o dnešní skladbě SP, kdy ona výplň je z želatiny - tedy tuzemských kopyt a kůže.A jistě, ve specializovaném obchodě lze dnes sehnat například výborné belgické čokolády. Problém je, že to je zcela okrajová záležitost z hlediska spotřeby, a tudíž i dostupnosti pro lidi. Řeč je ale o něčem jiném: 99% spotřeby je dnes, na rozdíl od minulosti, z náhražek.
-
Šárí (neregistrovaný)
Alginátové ovoce-tedy ta výplň Studentské pečeti-nejspíš nebylo za socíku dovozová surovina, na rozdíl od kakaa.
Víte, já si taky pamatuji, jak mi daleko víc všechno chutnalo v sedmdesátkách a osmdesátkách. Jenže to jsou vzpomínky doslazované léty mých malin nezralých... Když si ale odmažu růžové brýle, vidím čokolády z laciného nekvalitního kakaa, zatuchlé sušenky, možná s menším množstvím náhražek než dnes, ale nijak zvlášt´ chutné.
Dobře si taky vzpomínám, jak začátkem devadesátek byly dovozové čokolády pár let výrazně lepší než socialistická kvalita. Pak ovšem nastala éra šizení všude a dnes už je to bída.
-
Sten (neregistrovaný)
Pokud to mléko nebylo vystaveno UHT ohřevu a není výrazně odtučněno, pak se z toho stal kefír. Plnotučné mléko bez UHT ohřevu můžete koupit i dnes, ale většina lidí chce mléko, co vydrží déle než tři dny a „nemá tak strašně tuku“ (ačkoliv většina lidí nabírá tukové polštáře z nadměrného příjmu cukrů), tak se většinou prodává to.
-
Sten (neregistrovaný)
Záleží, jak to měříte, běžně se to měří množstvím dusíku, dnes je průměr kolem 75 kg dusíku na hektar, tehdy kolem 100 kg dusíku. Tehdejší hnojiva byla ale také výrazně více znečištěna příměsemi, takže pokud použijete absolutní čísla, tak dříve se používalo kolem 230 kg hnojiv na hektar, dnes je to kolem 120 kg, což vychází pro socialistické zemědělství ještě o dost hůře.
-
l0l (neregistrovaný)
ale jisteze to lidi chteji, proc by to jinak kupovali? nebo vy kdyz neco nechcete tak si to koupite? pokud ano tak jste nesvepravny. kdyby totiz lidi pouzivali mozek a nechovali se stylem "hele mamo burty v akci za 30 kacek kilo, kup aspon tri at mame do mrazaku" tak tu ten nejlevnejsi odpad v kramech nebude.
resil jste tu jogurty, proc lidi kupuji ty hnusy za 6-8kc a nekoupi si kvalitni za 20-25? -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Bláznů je mnoho.
Zahraji si na proroka. Přijde čas, kdy mléko bude jedovaté.
Je nádherně vidět, jak se pomalu mléko posouvá k větším a větší bílé vodě. Krmení krav a produkce mléka sama o sobě v „průmyslovém chovu“ zhoršuje kvalitu mléka. Mlékárný mléko čím dál více przní. Je jen otázkou času, kdy kupované mléko bude jedem. A pár let bude trvat, než si to věda, lékaři i lidé připustí.
Salámovou taktikou se dá zhoršit kde co. Třeba i chléb. Dnešní obilí je vyšlechtěno na zcela jiné složení, než obilí před pár desetiletími. Především nadbytek lepku a plnidel. Pekárny šidí kvašení, a různějej urychlují a nastavují „jenom jako“, čímž mizí základní význam kvašení, totiž odstranění škodlivých látek z mouky, kteréými se obilí brání proti snězení. Není divu, že čím dál více lidí pozoruje, že vynecháním kupovaného pečiva mizí obtíže. Není to zdaleka ani jen alergií.
A takto jsme se salámovou taktikou stali totální popelnicí Evropy, a to ještě zdaleka nejsme u konce.
Jakmile totiž něco nese balíky peněz, tak je to „zdtavé“ a „prospěšné“ a rozhodně se „prokáže“, že je to v pořádku jako potravina. Od palmového oleje, nebo řeplkového oleje, a dalšího.
Stejně tak kdo si dnes kupuje kuře z obchodu, je blázen.
-
Sten (neregistrovaný)
Krmení krav a produkce mléka sama o sobě v „průmyslovém chovu“ zhoršuje kvalitu mléka
Viděl jste někdy, čím se krmily krávy v 70. letech?
Především nadbytek lepku a plnidel
Jaký „nadbytek lepku“? Odjakživa platí, že čím více lepku, tím je mouka pro pečení vhodnější. Bez lepku by pečivo nedrželo tvar a nešlo by ani pořádně vykvasit.
Jaká „plnidla“ obsahuje obilí?
čímž mizí základní význam kvašení, totiž odstranění škodlivých látek z mouky, kteréými se obilí brání proti snězení
Žádné takové látky v obilí nejsou. Můžete si koupit nekvašený chléb (jako je pita či maces), je úplně normálně stravitelný.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Ad 1) Víte, čím se krmí krávy dnes a jak se chovají ve velkochovech?
Ad 2) Mouka nejvhodnější pro pečení není nejvhodnější pro lidi. Mimochodem, já jsem nepsal o touze po pečivě bez lepku. Opět mi vkládáte něco, co jsem nenapsal.
Ad 3) Ale samozřejmě, že jsou takové látky. Možná se budete divit, ale ony mikroorganismy při kvašení mění jedny látky na druhé. A to je jejich účel.
Dále na vás budu reagovat jen tehdy, pokud mi přestanete vkládat do pera co jsem nepsal. Jinak vás budu již ignorovat.
-
Sten (neregistrovaný)
- Ano, vím. S tím, co se tu používalo v 70. letech, se to nedá srovnat. Tehdy se taková kvalita používala pro potraviny pro lidi.
- Psal jste o nadbytku lepku, na což jsem reagoval tím, že kvalita mouky se už někdy od starověku měří mimo jiné tím, kolik obsahuje lepku, takže lepku nemůže být nadbytek. Která mouka je dle vás vhodnější pro lidi?
- Které? Proč nejsou v pitě či macesech, které se dělají z toho samého těsta?
-
Možná se dokonce dočkáme umělého mléka: http://magazin.aktualne.cz/umele-vyrobene-mleko-bude-zdravejsi-a-ekologictejsi/r~05eb1c2e5b6511e4b6d20025900fea04/ Zní to šíleně, ale ta myšlenka nakonec nebude tak špatná:
"Mléko pocházející z průmyslově chovaných dojnic obsahuje zbytky pesticidů, těžkých kovů, léčiv a hormonů. Mnoho z těchto škodlivých látek zůstává v mléce i po jeho pasterizaci."
ČLÁNKY DO MAILU