Zkyslé mléko je produktem mléčného kvašení nastávajícího zhruba za 2 dny po nadojení a jedná se o mléčné bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium, nepřekvapivě se jedná o ty stejné bakterie z reklamy. Pro mnoho lidí je zkyslé mléko naopak více stravitelnější než mléko čerstvě nadojené. U mléka z obchodu bohužel proces zkysnutí obvykle nenastane, mléko rovnou zhořkne a to už se může pouze vyhodit.
Do mléka se dostává ze vzduchu všelico, tohle článek popisuje dobře.
U neupraveného mléka "od krávy" by ale skutečně měly být klasické mléčné bakterie obsaženy a logicky se budou množit prioritně a ostatní do značné míry vytlačí, nicméně ani tam nemáte jistotu 100%, že se tam nic jiného neobjeví. Nicméně zde bych asi souhlasil, že riziko moc velké není.
U trvanlivého mléka je ale rozdíl v kysnutí dán jen a pouze tím, že při sterilizaci v něm jsou bakterie důkladně vyhubeny (žádná chemie, je to o ohřevu) a změny po otevření tedy začínají "od nuly". A tady neexistuje skutečně žádná záruka toho, co v daném kartónu mléka začne převládat, osobně bych trvanlivé mléko při jakkoli podezřelé chuti vylil a neexperimentoval. Odtud pochází i to často zmiňované zhořknutí či "hnití" - vezměte trochu běžně zkyslého mléka a přilijte do načatého trvanlivého a to pak zkysne úplně stejně, pokud se ale nedodají "správné" bakterie, tak to bude čistě o náhodě..
Buďme přesní. Po nadojení mléka má v sobě mléko vlastní antibakteriální látky, které v něm hubí baktérie. Ona ta příroda na ta telátka taky torchu myslí, a není tak hloupá.
Takže po nadojení mléka se v něm samo o sobě snižuje počet baktérií po nějakou dobu. Proto pít nepřevařené mléko od zdravé krávy krátce po nadojení je stejně bezrizikové jako převařené mléko.
Po nějaké době, kdy přestanou antibaktieriální látky působit začnou působit baktérie mléčného kysání, které rozkládají mléčný cuk laktózu na kyselinu mléčnou. Tím se snižuje pH (tedy mléko získává kyselou chuť) a následkem toho se srazí bílkoviny, tak jak to bílkoviny v kyselém prostředí dělají.
V další fázi se pak rozmnoží v mléce plísně a kvasinky, které se živí kyselinou mléčnou a tím mléko opět ztrácí kyselost a získává mizením kyseliny mléčně zásaditou reakci.
A v poslední fázi začne mléko hnít. Nastupují hnilobné baktérie rozkládající bílkoviny.
ssssssssss
Tedy důvod, proč tepeleně ošetřené mléko nekysne je, že se zcela změní přirozený proces v mléce. Tedy se mléko chemicky totálně změní, i když se mlékárny kasají tím, že tepelné ošetření není chemie. Není, ale v důsledky má tepelné ošetření značné chemické změny v mléce i v jejích procesech.
Baktérie, kvasinky, plísně působí podle toho, co v mléce je, a co tam najdou. Pokud dostanou jiné podmínky v mléce, rozmnoží se jiný druh baktérií, kvasinec a plísní. Tedy není to náhoda, ani náhodné znečištění, je to prostě přesně logický proces.
Supermarkety vyžadují, aby každá potravina mohla být alespoň 2 roky skladována, a tak je třeba všechny potraviny zničit a zexkrementit. Mléko nevyjímaje, ovoce nevyjímaje, atd. A samozřejmě to má vliv. Věci o tom, jak je výsledné „mléko“ z mlékáren přírodní a nechemické jsou jen reklamní lži, aby lidé měli pocit, že jí/pijí zdravě. Jenom pocit, o ten v tržním prostředí jde, zničené zdraví už je každému jedno.
Miloslav Ponkrác
Doufám, že nevadí, že jsem – pro omezený prostor – celý proces zjednodušil.
Neuvedl jsem mnoho faktů, například, že kasein, hlavní bílkovina v mléce plave v kuličkách zvaných micelly, které jsou stabilizovány vápníkem. A při poklesu ph pod 4,6, tedy v kyselém prostředí, se prostě kasein vysráží.
A mnohé další fakty, ale podstatu jsem popsal, řekněme v laickém populárním popisu dostatečně.