Kdybychom se dostaly do časové smyčky a propojily její i můj svět, mohla by se ona scéna odehrát nějak takhle:
Ráno spěchám do práce. Autem. Po práci letím do supermarketu. Přemýšlím nad rychlou večeří pro rodinu. Do nákupního košíku házím chléb, nějaký sýr, máslo, mléko, zeleninu, ovoce, zavařeninu, ovocný čaj, těstoviny… Je toho celá kupa. Žádné polotovary, které se jen ohřívají, ale přesto nějak tuším, že by se babička podivila. Jednoty ani supermarketů se nedožila. Život strávila prací na rodinném statku, a když ho komunisti koncem padesátých let sebrali, umřela…
Ale tady už je. Opírá se o hrábě, ruce v bok. Takhle ji znám z fotek. Přes letní šaty zástěru. Lehký úsměv. Osmahnutá tvář. Je štíhlá, ale přesto silná. Kráčí ke mně. „Holka zlatá, co to vezeš? Mléko jsem ráno nadojila čerstvé. Máslo ještě máme. A co je tohle? Neumíš nudle vyrobit doma? Ježíši. Ty jsi koupila jahodovou zavařeninu. No to snad ne,“ vytýká mi jemně a já se začínám trochu stydět.
Jídlo ze zahrady a chlíva
Jo, ta moje fantazie. Občas mě unese do jiného světa. Ale o něm nemá být tenhle článek. Chci se v něm zaměřit na něco jiného. Na jídlo. Na potraviny, které běžně kupujeme, ale naši předci si je doma vyráběli sami. Je jich celá řada a jednoznačně se mi nepodaří obsáhnout všechny. Dlouho přemýšlím, u které potraviny začít, ale nakonec zvítězí chléb.
Žitný kváskový chléb
Základní potravina. Dobrý chléb, jehož základem je žitná mouka a poctivý kvásek.
Potřebovat budete sušený žitný kvásek, půl kila žitné mouky, čtvrt kostky droždí, sůl, kmín, 400 ml vlažné vody. Nejprve promíchejte mouku, kvásek, droždí a sůl. Přilijte vlažnou vodu a těsto propracujte. Na vykynutí potřebuje chléb asi tři hodiny. Poté ho ještě jednou propracujte, vytvořte bochánek, posypte ho lehce moukou a kmínem. Pečte ho na cca 250 °C po dobu dvaceti minut, potom stáhněte troubu na 180 °C a pečte ještě asi hodinu.
K tématu: Vykrmte si v lednici kvásek na domácí chleba
Domácí tvaroh
Jo, to byly doby, kdy u každé chaloupky v chlívku bučela kráva nebo se alespoň popásala koza. Čerstvé mléko se jednoduše zpracovalo a vyrobil se domácí tvaroh nebo sýr. Jaká lahoda ve srovnání s těmi průmyslovými výrobky zabalenými v plastu…
Když si seženete poctivé mléko (nezbavené tuku a vůbec neupravované), podaří se vám doma vyrobit skvělý tvaroh. Ten se připravuje ze zkyslého mléka. Zkyslé mléko se pak za občasného míchání zahřeje, aby se srazilo a vznikl tvaroh. Na sítko vložte plátno a nalijte do něho vysrážený tvaroh. Nechte tvaroh odkapávat (můžete ho lehce zatížit). Syrovátku, která odkape, můžete vypít – je zdravá.
Mléko
V kuchyni babiček a prababiček nebyla lednička. A neprodávalo se trvanlivé mléko v krabicích. Pokud i vy přijdete na chuť čerstvě nadojenému mléku od zemědělců nebo alespoň z mlékomatu, bude se vám hodit pár tipů, jak ho správně svařovat. Takto radí kuchařka z první republiky.
„Mléko se má svařit co nejdříve po nadojení. Nádobu určenou ke svařování mléka neužíváme k jiným účelům. Před svařením mléka vypláchneme nádobu studenou vodou, a aniž bychom ji utírali, naplníme ihned mlékem, jež svaříme na mírném ohni a při vaření občas promícháme, aby se neutvořil škraloup a páry pod ním vzniklé nezavinily překypění mléka. Svařené mléko vlijeme do čistého porcelánového hrnku a vychladlé uschováme v čisté studené místnosti, neboť mléko pohlcuje pach z jídel…“
Bylinky a zelenina
Zahrádka nesloužila k relaxaci, ale pro pěstování zeleniny i bylinek. Majoránka, kmín, česnek, cibule, kořenová zelenina, hrách, fazole, hlávkový salát, ředkvičky… To vše rostlo hned u domku. Místo kupovaných konzerv se připravovala třeba míchaná zelenina v octě.
Potřebovat budete mladé karotky, malé okurky, jarní cibulky, malé paličky kukuřice, růžičkovou kapustu, fazolové lusky, hrách, květák rozdělený na malé růžičky, nakrájený celer a ředkvičky. Zeleninu očistěte a kromě okurek a ředkviček, které se přes noc nasolí, uvařte napolo ve slané vodě (je třeba vařit každou zeleninu zvlášť, což je trochu náročné na čas i energii, pravda). Když zelenina okape, složte ji střídavě do sklenic, a vkládejte mezi ni koření – kopr, estragon, zrnka hořčice, pepře a bobkový list. Pak na ni nalijte vychladlý ocet, který jste předtím povařili se zrnky hořčice a s dalším kořením. Sklenice uzavřete, nechte čtyři až šest dní uležet a následně podávejte.
A co my?
Bylo by toho víc, co se doma připravovalo. Třeba jen listové těsto, domácí nudle, vývary, nejrůznější zavařeniny, které zužitkovaly úrodu do posledního kousku. Celé léto se sušilo ovoce, bylinky i houby. Chodilo se do lesa sbírat listy borůvčí. To byl pak ovocný čaj.
Vím, není čas ani prostor. Chodíme do práce, žijeme ve městě… Na druhou stranu, upéct si jednou za čas voňavý bochník chleba nebo si za parapetem vypěstovat vlastní majoránku už zvládáme. Myslím, že (pra)babičky by z nás měly přece jen radost.
ČLÁNKY DO MAILU