Božena Němcová zemřela nemocná a vyčerpaná. Její skutečný věk i původ zůstávají tajemstvím

Božena Němcová. Velká spisovatelka, o které se dodnes učí děti ve škole, píšou se o ní knihy, točí filmy. Zanechala dědictví v podobě skvělých vesnických románů psaných česky v období 19. století za Rakouska-Uherska. Zároveň byla feministkou své doby, když se snažila bojovat o uznání a respekt v ryze patriarchálním systému.

Pozornost stále přitahuje nejen její dílo, ale také soukromý příběh včetně podlomeného zdraví. Zemřela poměrně mladá, tehdejší lékaři jí nedokázali pomoci. Co zničilo Boženě Němcové zdraví a způsobilo předčasnou smrt?

Dítě bez rodičů

Už samotný původ Boženy Němcové (1818 nebo 1820 – 1862) je obestřen tajemstvím. Uvádí se, že byla nemanželskou dcerou, kterou si až posléze osvojil budoucí matčin manžel Johann Pankl. Ale Pankl možná byl jejím skutečným biologickým otcem, ale s její matkou se kvůli vojenským povinnostem oženil až později. 

Rovněž není přesně jasné datum narození Boženy Němcové a spekuluje se hned o několika možnostech. Její matka si Pankla vzala roku 1820 a hned o čtyři roky později děvče nastoupilo do školy, což by ale znamenalo, že buď Barunka nastoupila do školy už ve čtyřech letech, anebo se narodila dříve. Historikové se přiklánějí k datu narození 4. února 1818, dalším tipem bylo datum 2. května 1820.

Přečtěte si také:

Vášnivá láska, smrt dítěte, odcizení. Skladatele Gustava Mahlera nakonec zabila infekce

Otázkou však zůstává, proč se tedy její rodiče vzali až o dva roky později a zda byl tedy Johann Pankl vůbec jejím otcem. Další z konspirací úplně zpochybňuje rodičovství manželů Panklových a přisuzuje Boženě Němcové dokonce aristokratický původ. Jako nechtěné dítě by v tomto případě byla dána na vychování do chudé rodiny. To by také vysvětlovalo, proč nikdy neměla dobrý vztah se svou matkou. Ve hře byla samozřejmě vévodkyně Zaháňská, která nejen dívku znala, ale také ji finančně podporovala na studiích.

Podle historiků však v době údajného porodu už vévodkyně nemohla mít děti, protože už porod její dcery Gustavy roku 1801 byl velmi komplikovaný. Zájem o děti svých poddaných včetně nadané Barunky pak mohl být určitou kompenzací toho, že svou jedinou dceru, která byla dána na vychování, vévodkyně ani neviděla a nemohla s ní trávit čas.

Pravdu se asi už dneska nedozvíme, ale každopádně je jisté, že Božena Němcová byla výrazná a velice talentovaná osobnost. Její psaní ji nejen pomáhalo utíkat od tíživé reality, ale také měla své ambice a chtěla se prosadit.

Přečtěte si také:

I královny trápila neplodnost. Léčba byla dost pochybná, včetně vykuřování pochvy

Spolehlivý ženich

Od dvanácti let se učila na Chvalkovickém zámku a už tehdy se kolem ní motali chlapci a muži, které velice přitahovala. Matka jí však vybrala spolehlivého a staršího ženicha, kterého mladá dívka zpočátku odmítala. Božena Němcová se vdávala v devatenácti letech. Josefu Němcovi bylo tehdy dvaatřicet. Historikové uvádějí, že to nebylo šťastné manželství, a to všechno přispívalo k Boženině duševní nepohodě a trápení, což stejně jako bída a starosti mohlo ovlivnit její pozdější zdravotní stav.

Byl manžel Boženy Němcové skutečně cholerický tyran, anebo šlo jen o nezkrotnou a nepřizpůsobivou povahu umělecky nadané Boženy, o které bylo známo, že měla spoustu milenců? 

Z manželství se narodily čtyři děti. Sama Božena Němcová měla jedenáct sourozenců, z nichž kromě ní přežilo dalších šest, což bylo v té době zcela běžné.

Také Božena se musela vyrovnat se ztrátou dítěte, syn Hynek zemřel v patnácti letech na akutní tuberkulózu. V té době byl manžel kvůli vlasteneckým aktivitám vyhoštěn, byl mu zadržován plat i dopisy, takže se rodiče o vážném stavu syna dozvěděli pozdě a jeli už k umírajícímu. Pohřeb Hynka, kde se sešli přátelé a studenti, pak policie označila jako „nemístnou demonstraci“.

Přečtěte si také:

Staré matky v 19. století: Sex po čtyřicítce byl tabu a žena na mateřství stará

Milovala mladší muže i lékaře

Božena Němcová měla během manželství prokazatelně poměr s několika muži. Většinou to byli lékaři, umělci a vzdělanci, často o hodně mladší. Mezi její prokázané i údajné milence patřili například malíř Gustav Vacek, básník a student medicíny Václav Bolemír Nebeský, lékař Jan Helcelet nebo snad i doktor Hanuš Lambl. 

Tehdy už spisovatelka trpěla zdravotními problémy a tento lékař ji zásoboval různými odbornými radami a recepty. Její velkou láskou byl mladičký student medicíny Hanuš Jurenka, o čtrnáct let mladší. Božena Němcová ho milovala, ale on její city tolik neopětoval a její láska ho dusila. Kvůli mužům se s ní přestala také přátelit Karolína Světlá, která rovněž nebyla šťastná v manželství, ale Boženino chování neschvalovala.

Zdá se, že prostřednictvím lásky s jinými muži, kdy nešťastná žena hledala tu pravou a naplňující lásku, si kompenzovala finanční starosti, nesváry s manželem, časté stěhování a v pozdější době již také své zdravotní problémy. Boženu Němcovou milovala spousta bohémů, a to také platonicky, stala se jejich múzou.

Přečtěte si také:

Karel Hynek Mácha byl narcis a manipulátor, který si o svém chování psal podrobné deníky

Na dětech jí velice záleželo, ale mnohem více než dceru zřejmě zbožňovala své syny. Dle pozdějších slov své dcery Dory, s níž stejně jako Božena se svou matkou neměla dobrý vztah, nebyla Božena Němcová zrovna příkladným rodičem a stejně si vždycky dělala, co chtěla. Své dceři nikdy nebyla oporou, a to ji dívka s následky po tuberkulóze mízních uzlin, po níž jí zůstaly na těle rozsáhlé jizvy, potřebovala. Často mnohem raději, než aby se starala o děti, bez přítomnosti manžela hostila své bohémské přátele.

Od roku 1853 Božena Němcová trpěla zdravotními problémy, které hodně souvisely s chudobou a tím, že se jí nedařilo dobře. Manželé drželi při sobě a z roku 1857 se dochovaly dopisy, v nichž si oba vyznávají lásku. Božena svému muži píše. My jsme se už jaktěživi jeden druhého dost nazlobili a natrápili, ale já vím přece, že mne upřímně miluješ, a já, byť i podivínské nápady jsem měla a svú hlavu tvrdou, přece mám také srdce upřímné a neopustila bych tě v ničem.

Syfilis, tuberkulóza, otrava, nehoda. Co zabilo slavné osobnosti?

Zatímco smrt některých slavných osobností je opředena tajemstvím, u některých je příčina toho, nač zemřeli, nezpochybnitelná. Nejspíše většinu příběhů z našeho testu znáte – schválně si udělejte náš kvíz, ať vidíte, jak jste na tom. 

Spustit kvíz

Ale ještě téhož roku mezi manželi vyvrcholily spory kvůli budoucnosti syna Jaroslava a došlo i na sepsání žádosti o rozvod. Jednou z příčin rozvodu měla být i Boženina rozhazovačnost a nerozumné zacházení s penězi. O milencích nepadlo ani slovo. V době krize ji Josef také zbil, údajně ze vzteku a bezmoci po celou dobu manželství.

Manželé spolu pak nějakou dobu nežili, ale jakmile se Boženin zdravotní stav zhoršil, Josef Němec neváhal, převezl ženu k sobě a obětavě se o ni staral, stejně jako dcera Dora, až do její smrti 21. ledna 1862, kdy zemřela v horečkách a po čtyřech dnech v bezvědomí. Podle přivolaného lékaře Josefa Podlipského byla příčinou smrti vodnatelnost, víme však již, že zřejmě byla následkem selhání vnitřních orgánů v důsledků závažné nemoci – nádoru gynekologických orgánů. Gynekologické potíže měla už dlouhé roky předtím. 

K smrti vyčerpaná

Podle odborníků Božena Němcová trpěla rakovinou, spekulovalo se ale také o tuberkulóze vnitřních orgánů. Vysoké horečky vedoucí až k bezvědomí svědčí nejspíš o tom, že spisovatelka zemřela na nějakou akutní infekci. 

Dle dochovaných slov její dcery, na sklonku života byla Božena Němcová velmi sešlá, pohublá a prošedivělá, vypadala spíše jako stařena než žena, která teprve překročila čtyřicítku. Nepochybně za to také mohl její způsob života, chudoba a mnohá utrpení i její vysoká citlivost, s jakou vše prožívala, nakládala na sebe a trápila se.

Božena Němcová: Těžký život v chudobě

Na pohřeb přišlo velké množství lidí a jako spisovatelka byla Božena Němcová pořádně uctívána a oslavována až po své smrti. 

Zemřela poměrně mladá, avšak zcela sešlá a nemocná, protože její těžký život jí neumožňoval více odpočívat, starat se o své zdraví a mít příkladnou lékařskou péči, kterou si v té době mohli dovolit pouze bohatí. Navíc, co si budeme povídat, medicína tehdy nebyla ještě na vysoké úrovni a lékaři často dělali fatální přešlapy.